Televizní reportáž o tom, jak skončilo šetření případu, kdy jeden penzion odmítl obsloužit prezidenta České republiky pro jeho levicové názory, ve mne vyvolala jednu základní otázku - co by se dělo, kdyby stejný penzion odmítl obsloužit Roma?

Zdá se vám to přirovnání přitažené za vlasy? Ale vůbec ne!

Tedy penzion odmítne obsloužit Roma. Co bude následovat? Policie. Soud. Média. Ombudsman. EU by zvedla varovně prst. Diskriminujete! Nesmíte! Okamžitě trestejte, zavírejte, pokutujte. Romové nesmí být diskriminováni. Je to ošklivé. Necivilizované. Malé. A co malé, nízké. Protiprávní. Protiústavní. Že už tam dříve nezaplatili a utekli? To není důvod odmítnout je obsloužit.

Jenže… V tom skutečném případě, o kterém mluvím, odmítl daný penzion obsloužit „jen“ prezidenta této země. Pro jeho levicové názory. A nejen to – vyhlásil hned slevy pro pravicově smýšlející občany. Majitelka byla povolána k odpovědnosti. A co se dělo? Média byla pobouřena. Dokonce i politici byli pobouřeni. Ale ne tím, že by majitelé měli být postiženi. Naopak. Zastávali se jich více než vehementně. Protože majitelé penzionu prý jen vyjádřili názor v rámci svého práva na svobodu projevu.

Tak si to přeberme - jaký je vlastně rozdíl v tom neobsloužit Roma z důvodu rasy, a neobsloužit prezidenta z důvodu jeho politických názorů? Ve veřejně přístupném penzionu? Ve kterém by měl být obsloužen každý?

Není v tom žádný rozdíl. Ono i shodně znějí i dobové novinové zprávy:

Z tisku 2005: Případem údajné rasové diskriminace se dnes zabýval ostravský krajský soud. Majitel podniku XY nedaleko Stodolní ulice čelí žalobě na ochranu osobnosti, protože jeho zaměstnankyně loni v březnu odmítla obsloužit tři Romy. (To je podle obecného mediálního názoru diskriminace)

Z tisku 2013: Zemana u nás nechceme, odmítl penzion pohostit poutníky na Sněžku. Penzion XY odmítl nabídku pohostit prezidenta Miloše Zemana a jeho tým během víkendového výstupu na nejvyšší českou horu v rámci tradiční Svatovavřinecké pouti. Důvodem jsou jeho levicové názory. (To je podle obecného mediálního názoru výraz svobody projevu).

A co je to pojem diskriminace? Diskriminace je termín označující nějaké rozlišování. Nejčastěji se používá v negativním významu rozlišování lidí na základě příslušnosti k nějaké obecné skupině bez ohledu na schopnosti konkrétního jedince. Podle konkrétního kritéria diskriminace se hovoří o diskriminaci na základě rasy, náboženského přesvědčení, politického přesvědčení, pohlaví, věku apod.

Takže… Nechápu. Nechápu ten dvojí metr. V obou případech šlo o jasný projev diskriminace. Jednou podle rasy, jednou podle politického přesvědčení. Proč tedy jednu diskriminaci s plamenným slovníkem odsuzujeme, a druhou s úšklebkem označíme za svobodu projevu, a plácáme majitele penzionu po zádech?

Pokud je odmítnutí obsloužit prezidenta ve vlastním podniku výrazem práva na svobodu projevu majitele, pak je stejným výrazem práva na svobodu projevu majitele odmítnutí obsloužit příslušníka romské komunity. On si myslí, on rozhoduje, on si vybírá, kdo bude a kdo nebude v jeho podniku obsloužen.

Tedy - buď jsou majitelé veřejných podniků povinni vždy obsloužit každého bez ohledu na jejich rasu, pohlaví, politické přesvědčení… nebo si mohou vybírat svobodně podle svého, ovšem pak taky ve všech případech. Dvojí metr vytváří privilegované vrstvy, a je-li diskriminace připuštěna v jednom případě, objeví se záhy v druhém. A třetím…

Jeden podnik odmítne obsloužit prezidenta, protože je levicový. Druhý podnik odmítne přinést kávu Václavu Klausovi, protože je pravicový. Třetí podnik odmítne dát najíst Dolly Buster, protože se živí pornem. Čtvrtý podnik nepřinese džus advokátce, protože majitel nemá advokáty rád. A nakonec dojde i na ty Romy, které si dnes nikdo nedovolí diskriminovat ani tehdy, kdy by byla diskriminace důvodná – třeba tehdy, kdy opakovaně v podniku nezaplatili.

Nechci žít v zemi, kde jedna diskriminace se odsuzuje, zatímco druhé se tleská. Každá diskriminace je špatná. Není-li zákonná.

Proto musí být stejně trestán ten, kdo odmítne obsloužit Roma, jako ten, kdo odmítne obsloužit prezidenta. Obojí je totiž odsouzeníhodné. Není to žádným výrazem práva na svobodu projevu. Je jen ubohým výrazem arogance odmítajících, kteří si osobují právo třídit lidi. Na „jim“ sympatické, a „jim“ nesympatické, což považují v danou chvíli za jediné měřítko. Podobné měřítko měl ale kdysi i Hitler.

Proto měli být majitelé obou podniků potrestáni stejně. A sami by si měli rozmyslet, zda chtějí provozovat veřejné pohostinské zařízení, nebo elitní klub jimi vyvolených. Prezidenty nevyjímaje. Tedy odmítnutí obsloužit prezidenta je stejně hanebné, jako odmítnout obsloužit Roma. Není naopak toto konstatování výrazem vyspělosti naší civilizace? Že prezident má stejná práva jako Rom, a Rom jako prezident? Nikdy se ale nesmí stát, že prezident bude mít menší práva než Rom jen proto, že byl zvolen prezidentem naší země. Byť si to majitel penzionu nepřál.

Právo má tu hodnotu, že měří, tedy mělo by měřit, v demokratické zemi všem stejně. A o tom je tento blog. O rovnosti.