O umění nevracet útoky aneb Zeman, jak ho neznáme
Také jste si toho všimli? Kde kdo dnes kope do prezidenta. Na jeho hlavu dopadají až šílené titulky. A co na to on? Překvapivě nic. Nereaguje.
Tyto útoky nevrací. Neútočí. Neoplácí to nikomu. Ani premiérovi, ani studentům, ani ministrům. Nevyjádřil se k rektorské žalobě o křesla. Říká, pokud jde o uprchlickou krizi, od počátku stále totéž. Viděl už ve chvíli, kdy začala, dál než většina evropských tzv. státníků. Nemýlil se, a trval si a trvá na svém.
Miloš Zeman si je patrně narozdíl od jiných vědom, že bonmoty, velikášská hesla a politické útoky patři k vnitrostátní politice v době míru. A to se v nich vyžívá. Ale my nejsme v době míru, stojíme na prahu možného konfliktu, dnes už se v tisku objevilo dokonce slovo válka (senátor Kubera).
V době na prahu války se státník nezabývá malichernostmi. V době teroristikých útoků nehraje o politické body. V době, kdy u nás téměř každý politik myslí na sebe, své jméno, své budoucí volební výsledky, a podle toho koriguje své opatrné či naopak příliš agresivní výroky, Miloš Zeman jako důchodce z Vysočiny na diplomacii a taktiku kašle, a dlužno dodat, byť to jeho odpůrci nebudou slyšet rádi, že není v této době ani verbálně agresivní.
Téma imigrační krize nikdy nekomentoval jinak, než s vážnou tváří. Nekompromisně, ale nikdy agresivně. Řekl jen jako první "Král je nahý", a to v době, kdy sem Merkelová zvala davy muslimů s odůvodněním, že na tom vyděláme. Ani tehdy neřekl Miloš Zeman nic o hloupé ženě v čele státu, i když v kontextu doby by mu to dnes nikdo nemohl přičítat jako minus.
Zkrátka Miloš Zeman se v této době chová jako státník. Tím neříkám, že je bezchybný. Něco by dělat nemusel, něco dokonce neměl, třeba by si měl lépe vybírat, vedle koho se postaví na jedno pódium a koho bude mít na Hradě jako svůj tým. Ale čert to vem. Pro Českou republiku je dnes podstatné, že její prezident vidí v tom nejvíce podstatném dál, než jiní, a taky, že to vidí dříve, než jiní. A chrání-li nás více či méně zemitě, nám může být také jedno - důležité je, že to funguje.
Ale raději Zemana s jadrnou mluvou i způsoby, než slušně mluvící tetu Merkelovou, která potápí vlastní národ. Ostatně Churchill byl také tak trochu hulvát. A byl to Pan politik, který sehrál důležitou roli v 2. světové válce. Válku Miloši Zemanovi ani nám nepřeji, ale pokud by měla být, přeji si Miloše Zemana v našem čele. Ne proto, že je geniální a bezchybný. Ale protože věřím v jeho správný úsudek v těžkých dobách.
Například takový úsudek, který mu velí dnes neodpovídat a nereagovat na útoky kde koho. Doba si žádá něco jiného než hádkami rozdělený národ. A když psi štěkají, karavana i tak musí kráčet dál (arabské přísloví). A Miloš Zeman to prostě ví.
Tyto útoky nevrací. Neútočí. Neoplácí to nikomu. Ani premiérovi, ani studentům, ani ministrům. Nevyjádřil se k rektorské žalobě o křesla. Říká, pokud jde o uprchlickou krizi, od počátku stále totéž. Viděl už ve chvíli, kdy začala, dál než většina evropských tzv. státníků. Nemýlil se, a trval si a trvá na svém.
Miloš Zeman si je patrně narozdíl od jiných vědom, že bonmoty, velikášská hesla a politické útoky patři k vnitrostátní politice v době míru. A to se v nich vyžívá. Ale my nejsme v době míru, stojíme na prahu možného konfliktu, dnes už se v tisku objevilo dokonce slovo válka (senátor Kubera).
V době na prahu války se státník nezabývá malichernostmi. V době teroristikých útoků nehraje o politické body. V době, kdy u nás téměř každý politik myslí na sebe, své jméno, své budoucí volební výsledky, a podle toho koriguje své opatrné či naopak příliš agresivní výroky, Miloš Zeman jako důchodce z Vysočiny na diplomacii a taktiku kašle, a dlužno dodat, byť to jeho odpůrci nebudou slyšet rádi, že není v této době ani verbálně agresivní.
Téma imigrační krize nikdy nekomentoval jinak, než s vážnou tváří. Nekompromisně, ale nikdy agresivně. Řekl jen jako první "Král je nahý", a to v době, kdy sem Merkelová zvala davy muslimů s odůvodněním, že na tom vyděláme. Ani tehdy neřekl Miloš Zeman nic o hloupé ženě v čele státu, i když v kontextu doby by mu to dnes nikdo nemohl přičítat jako minus.
Zkrátka Miloš Zeman se v této době chová jako státník. Tím neříkám, že je bezchybný. Něco by dělat nemusel, něco dokonce neměl, třeba by si měl lépe vybírat, vedle koho se postaví na jedno pódium a koho bude mít na Hradě jako svůj tým. Ale čert to vem. Pro Českou republiku je dnes podstatné, že její prezident vidí v tom nejvíce podstatném dál, než jiní, a taky, že to vidí dříve, než jiní. A chrání-li nás více či méně zemitě, nám může být také jedno - důležité je, že to funguje.
Ale raději Zemana s jadrnou mluvou i způsoby, než slušně mluvící tetu Merkelovou, která potápí vlastní národ. Ostatně Churchill byl také tak trochu hulvát. A byl to Pan politik, který sehrál důležitou roli v 2. světové válce. Válku Miloši Zemanovi ani nám nepřeji, ale pokud by měla být, přeji si Miloše Zemana v našem čele. Ne proto, že je geniální a bezchybný. Ale protože věřím v jeho správný úsudek v těžkých dobách.
Například takový úsudek, který mu velí dnes neodpovídat a nereagovat na útoky kde koho. Doba si žádá něco jiného než hádkami rozdělený národ. A když psi štěkají, karavana i tak musí kráčet dál (arabské přísloví). A Miloš Zeman to prostě ví.