Teroristický útok v Paříži zasáhl sluníčkáře nepřipravené. A tak zoufale hledají důvody, jak oddělit spojitost mezi zavražděnými a uprchlíky. Paradoxně tím posilují argumenty zastánců jejich deportace. Protože neexistuje jasnější důkaz, že ti lidé nás nenávidí a nikdy se to nezmění. I kdyby se tu narodili.

Mediální debaty o tom, že útoky v Paříži a imigrační vlna spolu nesouvisejí, protože vrahové byli tady už zabydlení, a nepřišli tedy teď s onou imigrační vlnou, přinesly kouzlo nechtěného. Pokud jsou tito mladí muslimové i přesto, že vyrostli téměř od dětství tady, schopni páchat taková zvěrstva, a nechají se verbovat islámským státem proti svým evropským sousedům, kterými pohrdají, máme více než jasný důkaz o tom, že tito lidé tady skutečně nemají co dělat. Nejsou Evropany, nestali se Evropany, a nikdy jimi nebudou, i kdyby se tady už narodili. I kdyby tu žili deset, dvacet let. Jsou z jiného světa, který není slučitelný s naším. My jsme pro ně nevěřící psi, a tak to prostě bude.

Takže pokud sluníčkáři říkají, vždyť ti teroristi (až na jednoho) nebyli uprchlíky, žili dávno v Bruselu, nechtěně sami pojmenovávají důvod, proč všichni tito lidé musí z Evropy pryč.

Pokud by sluníčkáři nesouhlasili, musí dokázat odpovědět na tyto otázky - jak je možné, že tito tzv. domestikovaní muslimové nám tady vraždí, a to přesto, že tu s námi tolik let žijí? Jak je možné, že mezi nimi nachází Islámský stát spojence? Proti těm, kteří je přijali do své země? Jak je možné, že tak dlouho žijí v Evropě, a vraždí bez hnutí mysli Evropany? Dokonce za cenu vlastního života? Kde se v nich bere taková nenávist k nám?

Odpověď zní - kde jinde než v jejich víře a žebříčku hodnot.

Tedy argument, že teroristé většinou nebyli z řad uprchlíků, ale z dávno zde žijících lidí, je ještě hrozivější než ty masy lidí. protože ti vrahové jsou důkazem, že lidé se nezmění, ať žijí kdekoli a bez ohledu na to, jak dlouho.

Zkrátka ty tisíce lidí, co si přišli zabrat naši Evropu a její civilizaci, jsou takové kukačky, které jen čekají na příležitost, jak nás ostatní vyhodit z námi budovaného hnízda. Pro každého rozumného člověka, který si to uvědomuje, je proto jediné možné řešení to, že ti lidé musí z Evropy odejít. Nepatří sem, patří do svého světa. Do světa náboženství, v jehož jménu se vraždí, do světa, kde může muž bít ženu, protože mu není rovna, do světa, kde se běžně sekají ruce, a na veřejná prostranství, na nichž se běžně kamenuje k smrti. A kde, jak je vidět, je běžné vraždit své hostitele.

Tedy argument, že páteční vrahové tu žijí již dlouho, a nejsou tedy aktuálními uprchlíky, není uklidňující, ale naopak alarmující. Protože vidíme, koho si sem pouštíme. Pokud ty lidi nepošleme pryč, může se stát, že některé z těch dítek, nad kterými teď sluníčkáři slzí, si jednou připne na tělo bombu, a zavraždí jejich vnuky. Jen tak, protože my máme pro ně hodnotu nula, a proto nás s klidem a úsměvem, jako ty kukačky, klidně vyhodí z našeho domovského hnízda. K tomu jsou vychovávány, a nikdy se nebudou chovat jinak. Jen si na to někdy počkají pár let. A my jim to čekání budeme platit, budeme je živit, a budeme k nim naivně velkorysí. Protože proč si neubytovat v sousedství svého vraha?

Že nejsou všichni stejní? Nejsou. Ale na ruskou ruletu je životů nás a našich dětí skutečně škoda.