Situace je více než výtečná. A pak přišla vlna.
V Bruselu umírali nevinní. Ale my se prý nesmíme dát zastrašit. Ano, chce to odvahu. K odsunu všech, kteří do Evropy nepatří. A to ihned. Pokud to nevědí politikové, je třeba jim to říct.
Až pak zmizí strach, který je dnes všudypřítomný. Strach z činů lidí, kterým nic evropského, včetně lidí, není svaté. Jako kobylky obsazují listy, které nevypěstovali. Sami si svou louku vypálili, a tak se přesunují na cizí. A nejen to. Začínají taky vypalovat. Rozdmychávat konflikty. Vraždit. Tak začíná každá válka. Na Balkáně to začalo přestřelkou na Plitvicích. Co se dělo potom, víme. Válka se vším, co k ní patří.
Nám se dnes do Evropy derou lidé, o kterých nevíme nic. Neumíme je ani identifikovat, je nám cizí jejich kultura, životní hodnoty, náboženství, všechno. Berou nám naši svobodu, protože ten všudypřítomný strach nám brání cestovat, družit se, chodit po setmění ven. Protože jsou tam ONI. Cizinci, kteří jsou, a po dnešním Bruselu to už snad nemůže nikdo popírat, nepřátelé. Tak byli vychováni, a s takovou výchovou sem jdou. My jsme pro ně nikým. Tedy přesněji těmi, kdo tu ještě v Evropě překáží, protože oni si ji přišli zabrat pro sebe.
A německá kancléřka je vítá s otevřenou náručí. Popírá evropské dohody, jedná, jako by ona byla vládkyní Evropy. Nikoho se neptala, a nyní žádá od Evropy solidaritu. Ptala se Evropy, když otevřela německé hranice komukoliv?
Evropa nepracovala proto, aby živila miliony těch, kteří se na tom nepodíleli, a nikdy se ani v Evropě podílet nebudou. Evropa dosáhla bezpečného území, míru, který umožnil cestovat, sdílet společně vše, co v Evropě máme. Dnes toto bezpečí, mír a svobodu odevzdáváme hordám, jejichž rukojmím se stáváme. Plaťte, nebo. Starejte se, nebo. Jste přece humanisté, tak nám musíte pomáhat. Nemusíme.
Kdo bude mít z evropských politiků konečně odvahu říct to, co je více než nutné? Ano, jsme humanisté, ale nejsme idioti a pseudokorektní zbabělci! Nenecháme vás vraždit Evropany, nebudeme žít kvůli vám ve strachu, odmítáme gheta vašich soukmenovců, a odmítáme kohokoliv, kdo není zván. Neobětujeme, to, co je nám nejdražší - mír. Klid k životu pro nás a naše děti. Máme svou Evropu rádi, a vám ji prostě nedáme, a nenecháme vás vypalovat "naše louky".
Je nám líto, ale protože se vaši soukmenovci a často i vy sami chováte jako dobyvatelé a dokonce vrahové, odejděte. Pokud neodejte, budete odsunuti. Nejste hodni naší humanity, nejste hodni Evropy. Nemáte tu co dělat. Nejste tady, narozdíl od nás, doma.
Takže - končíme. Evropa zahajuje fází sebeobrany. Připravte se, odjíždíte.
Až pak zmizí strach, který je dnes všudypřítomný. Strach z činů lidí, kterým nic evropského, včetně lidí, není svaté. Jako kobylky obsazují listy, které nevypěstovali. Sami si svou louku vypálili, a tak se přesunují na cizí. A nejen to. Začínají taky vypalovat. Rozdmychávat konflikty. Vraždit. Tak začíná každá válka. Na Balkáně to začalo přestřelkou na Plitvicích. Co se dělo potom, víme. Válka se vším, co k ní patří.
Nám se dnes do Evropy derou lidé, o kterých nevíme nic. Neumíme je ani identifikovat, je nám cizí jejich kultura, životní hodnoty, náboženství, všechno. Berou nám naši svobodu, protože ten všudypřítomný strach nám brání cestovat, družit se, chodit po setmění ven. Protože jsou tam ONI. Cizinci, kteří jsou, a po dnešním Bruselu to už snad nemůže nikdo popírat, nepřátelé. Tak byli vychováni, a s takovou výchovou sem jdou. My jsme pro ně nikým. Tedy přesněji těmi, kdo tu ještě v Evropě překáží, protože oni si ji přišli zabrat pro sebe.
A německá kancléřka je vítá s otevřenou náručí. Popírá evropské dohody, jedná, jako by ona byla vládkyní Evropy. Nikoho se neptala, a nyní žádá od Evropy solidaritu. Ptala se Evropy, když otevřela německé hranice komukoliv?
Evropa nepracovala proto, aby živila miliony těch, kteří se na tom nepodíleli, a nikdy se ani v Evropě podílet nebudou. Evropa dosáhla bezpečného území, míru, který umožnil cestovat, sdílet společně vše, co v Evropě máme. Dnes toto bezpečí, mír a svobodu odevzdáváme hordám, jejichž rukojmím se stáváme. Plaťte, nebo. Starejte se, nebo. Jste přece humanisté, tak nám musíte pomáhat. Nemusíme.
Kdo bude mít z evropských politiků konečně odvahu říct to, co je více než nutné? Ano, jsme humanisté, ale nejsme idioti a pseudokorektní zbabělci! Nenecháme vás vraždit Evropany, nebudeme žít kvůli vám ve strachu, odmítáme gheta vašich soukmenovců, a odmítáme kohokoliv, kdo není zván. Neobětujeme, to, co je nám nejdražší - mír. Klid k životu pro nás a naše děti. Máme svou Evropu rádi, a vám ji prostě nedáme, a nenecháme vás vypalovat "naše louky".
Je nám líto, ale protože se vaši soukmenovci a často i vy sami chováte jako dobyvatelé a dokonce vrahové, odejděte. Pokud neodejte, budete odsunuti. Nejste hodni naší humanity, nejste hodni Evropy. Nemáte tu co dělat. Nejste tady, narozdíl od nás, doma.
Takže - končíme. Evropa zahajuje fází sebeobrany. Připravte se, odjíždíte.