Blog (z) horkého léta aneb důvody, proč nekandidovat (na prezidenta)
Příliš mnoho prezidentů aneb pár faktů, proč být na Pražském hradě není zase až takové terno.
Především český prezident je spíše reprezentant než cokoli jiného. Nic moc nesmí, a to, co smí, je ovládáno zvyklostmi rovnajícími se zákonu. Tedy není to nic pro člověka, který rád rozhoduje sám a o všem. A je jedno, zda se jmenuje Král, Kníže či Zeman.
Prezident nemá zase tak moc peněz na to, že je prezident země. Každý vyšší manažer si vydělá víc. V tom je Česko zcela spolehlivé.
Manželka prezidenta bude pod drobnohledem – šaty, boty, váha, účes… konec soukromí rodiny. Běda, jak nebude krásná a elegantní. Bez ohledu na věk a situaci, v níž bude zachycena. Neměla by kouřit, a vždy by se měla usmívat.
Totéž děti.
Totéž širší rodina.
Zdravotní stav prezidenta je věcí veřejnou. Od opravy zubu po cokoli jiného. I choulostivého. Je jen otázkou času, kdy budou unikat informace o schopnosti erekce a bude se k tomu pořádat tisková konference. Zda prezident může, ale už nechce, anebo chce, ale nemůže, anebo nemůže a ani už nechce. V Čechách se neutají prostě nic.
U prezidenta se předpokládá, že nikdy není pod vlivem, dokonce ani u královských klenotů, nikdy neudělá nějakou nelichotivou grimasu, nikdy neřekne sprosté slovo, protože je ve své podstatě ani nezná, a nikdy nebude mít milenku. O milenci nemluvě. Tedy předpokládá se, že bude na rozdíl od nás všech nadčlověk.
Musí umět několik cizích řečí, v nichž nikdy neudělá chybu. To znamená, že před rokem 1989 musel být tak trochu prominent. Současně se však důrazně nedoporučuje, aby byl prezident před rokem 1989 prominent; určité kruhy spíše doporučují, aby byl disident nebo alespoň s nimi kamarádil nebo alespoň je mlčky podporoval. A jazyky se učil na kursech ROH.
Prezident musí mít šťastnou ruku na všechny lidi kolem sebe – nedoporučuje se zejména nikdo šňupající, nikdo bez prověrky a nikdo s příjmením podobným ovečkám.
Protože novináři fotí prezidenta rádi i v plavkách, prezident by měl být spíše štíhlý. Nedoporučují se žádné nafukovací čluny, protože v nich každý vypadá prostě blbě. Vhodnější jsou elegantní bílé plachetnice. Ale v Čechách, třeba Hamerské jezero. Cizinu Češi dlouhodobě neodpouštějí.
Pokud by se prezident musel opírat o hůlku, nikdy by ji neměl zvedat výš než pět centimetrů.
Měl by mít rád zvířátka, a pokud žádné nemá, měl by si nějaké okamžitě pořídit. Ale pozor - nikdy by neměl být zbytečně na koni.
Když poslouchá jakýkoli projev, měl by se naučit tvářit tak, že ho každý řečník zajímá. Nebo by alespoň neměl usínat.
Zkrátka být dnes prezidentem je řehole.
Takže ať bude zvolen kdokoli, můžeme mu to, zcela po česku, opravdu upřímně přát.
Především český prezident je spíše reprezentant než cokoli jiného. Nic moc nesmí, a to, co smí, je ovládáno zvyklostmi rovnajícími se zákonu. Tedy není to nic pro člověka, který rád rozhoduje sám a o všem. A je jedno, zda se jmenuje Král, Kníže či Zeman.
Prezident nemá zase tak moc peněz na to, že je prezident země. Každý vyšší manažer si vydělá víc. V tom je Česko zcela spolehlivé.
Manželka prezidenta bude pod drobnohledem – šaty, boty, váha, účes… konec soukromí rodiny. Běda, jak nebude krásná a elegantní. Bez ohledu na věk a situaci, v níž bude zachycena. Neměla by kouřit, a vždy by se měla usmívat.
Totéž děti.
Totéž širší rodina.
Zdravotní stav prezidenta je věcí veřejnou. Od opravy zubu po cokoli jiného. I choulostivého. Je jen otázkou času, kdy budou unikat informace o schopnosti erekce a bude se k tomu pořádat tisková konference. Zda prezident může, ale už nechce, anebo chce, ale nemůže, anebo nemůže a ani už nechce. V Čechách se neutají prostě nic.
U prezidenta se předpokládá, že nikdy není pod vlivem, dokonce ani u královských klenotů, nikdy neudělá nějakou nelichotivou grimasu, nikdy neřekne sprosté slovo, protože je ve své podstatě ani nezná, a nikdy nebude mít milenku. O milenci nemluvě. Tedy předpokládá se, že bude na rozdíl od nás všech nadčlověk.
Musí umět několik cizích řečí, v nichž nikdy neudělá chybu. To znamená, že před rokem 1989 musel být tak trochu prominent. Současně se však důrazně nedoporučuje, aby byl prezident před rokem 1989 prominent; určité kruhy spíše doporučují, aby byl disident nebo alespoň s nimi kamarádil nebo alespoň je mlčky podporoval. A jazyky se učil na kursech ROH.
Prezident musí mít šťastnou ruku na všechny lidi kolem sebe – nedoporučuje se zejména nikdo šňupající, nikdo bez prověrky a nikdo s příjmením podobným ovečkám.
Protože novináři fotí prezidenta rádi i v plavkách, prezident by měl být spíše štíhlý. Nedoporučují se žádné nafukovací čluny, protože v nich každý vypadá prostě blbě. Vhodnější jsou elegantní bílé plachetnice. Ale v Čechách, třeba Hamerské jezero. Cizinu Češi dlouhodobě neodpouštějí.
Pokud by se prezident musel opírat o hůlku, nikdy by ji neměl zvedat výš než pět centimetrů.
Měl by mít rád zvířátka, a pokud žádné nemá, měl by si nějaké okamžitě pořídit. Ale pozor - nikdy by neměl být zbytečně na koni.
Když poslouchá jakýkoli projev, měl by se naučit tvářit tak, že ho každý řečník zajímá. Nebo by alespoň neměl usínat.
Zkrátka být dnes prezidentem je řehole.
Takže ať bude zvolen kdokoli, můžeme mu to, zcela po česku, opravdu upřímně přát.