Pravda má prý už konečně zvítězit. Je načase.
Kavárna, a záměrně nepíši pražská, neb ostrůvky jsou všude, volá po pravdě. Která má prý konečně zvítězit nad lží. Kdypak se nám to pánové a dámy probudili?
Ano, vím, jak to ti hlasatelé pravdy a nic než pravdy myslí. A proti pravdě nemám vůbec nic. A lež se mi taky hnusí - jako by se měla hnusit každému. Ovšem samozvaní mravokárci pravdu vlastně nechtějí. Oblékli se do lží pseudokorektnosti, frází a libozvučných proklamací, a hodlají spasit svět. Současně ale pohrdají lidmi, kteří okopávají pole nebo čistí veřejné toalety jen proto, že nemají diplom, a že jejich řeč není právě spisovná. Přitom taky chtějí jíst brambory a chodit na čistá WC. Jen aby to udělal někdo jiný, než oni.
Apropó… Když jsme u spisovné řeči... Včera jsem byla na filmu Prezident Blaník. Dílo ryzích intelektuálů. Účastníci mých přednášek vědí, že nejsem odpůrcem jadrných výrazů, ale po půl hodině všech č...ů a p..í jsem byla tou prvoplánovou vulgaritou tak otrávena, že bych nejraději odešla. V těch všech genitáliích totiž zanikala myšlenka, pokud autoři chtěli vůbec nějakou sdělit. A světlé a opravdu vtipné momenty to bohužel nemohly zachránit.
Ale zpět k pravdě, která má prý zvítězit. Hurá! Začneme tedy říkat pravdu o určitém etniku, které nás vysává, avšak až na obrovské výjimky nikdy dobrovolně pracovat nebude? A o tom, že jejich asimilace není možná, pokud sami nechtějí? Nebo tady pravdu nahradíme lží? A budeme nutit do školek děti rodičů, které by to jinak nepotřebovaly? Takže pořád budeme kvůli nic nerespektující menšině úkolovat normální většinu? Protože pravda je, že to tak nyní děláme.
Začneme také říkat konečně pravdu, že Německo se chová jako pán Evropy, a bezohledně diktuje nám ostatním, jak se máme chovat? A že je to jinými metodami a cestami skoro totéž, co dělal Adolf? Nebo budeme věřit lži, že Německo na někoho ohled bere?
A padne už konečně jasné slovo, že EU řídí neschopní úředníci, kteří z dobré myšlenky spolupráce udělali kolos buzerací, zákazů a příkazů, který ale není současně schopen ochránit sám sebe a své hranice, protože v tom ty elity zcela selhaly? A že je to pro celou tu bruselskou mašinerii jen jeden velký byznys, a po nás potopa? Jen neuvěřitelné GDPR je toho aktuálně důkazem.
Dokážeme už říci také nahlas pravdu, že islám nemá v křesťanské Evropě historicky co dělat? A že všichni jeho vyznavači, kteří chtějí, abychom se mu přizpůsobovali, zatímco by to mělo být na území Evropy naopak, musí být deportováni, a to i proti své vůli?
Ano vážení, to všechno je přece pravda, po které se tak volá. Ale tuto nikdo v těch kavárnách a bohatě placených evropských funkcích slyšet určitě nechce.
Podobně to máme s charakterem. Znám mnoho mužů, kteří jsou děvkaři první třídy a sem tam zahoří do rána ve stavu velmi veselém, přesto bych se s nimi nebála jít do první linie, protože mají koule a jsou pevní jako skála. Naopak znám ty tzv. slušné, kteří by utekli při prvním výstřelu. Ale jsou (údajně) věrni a nepijí alkohol na veřejnosti. Jenže taky nic nevybojují a nevymyslí a člověk by s nimi do první linie nešel, pokud není sebevrah.
Ostatně stačí připomenout ikonu - Václava Havla. Ten nenechal žádnou sukni na pokoji ani ve zralém (a ženatém) věku, a cigarety a alkohol k němu patřily vždy - než mu to zatrhla Dagmar a doktoři. Byl o to méně osobnost? Jen proto, že, intelektuálové prominou, občas „chlastal a měl rád holky“? Ne. Byl osobnost navzdory tomu. A někdo se jí nestane, i kdyby zemřel jako panic a abstinent.
Hrajeme tak hru na pravdu, aniž bychom ji opravdu chtěli slyšet.
Hrajeme tak hru na rovnost, když žádná není - různá etnika nebudou nikdy stejná, a ženy a muži se odlišují. Už proto, že ženy rodí, a chlapi fárají do dolů, kam ženy nepatří. A některá etnika se prostě s normálními Evropany nikdy nesžijí. Některá budou mít kolem sebe stále "bordel" a sát sociální systém, a některá nás budou chtít obracet na svou víru pravou, nezletilé manželky a burky. Třeba. Necháme je? Ve jménu falešné a umělé pravdy?
A pokračujme... Przníme ve jménu lži dějiny, když z Johanky z Arcu děláme černošku, do pohádek pro evropské děti obsazujeme černé prince, a velikonočnímu zajíčkovi nasazujeme džiháb. Kde je ta vzývaná pravda? Nebo opravdu chce někdo tvrdit, že blonďatá Jana z Arcu byla černá?
Žijeme v podivné době. Voláme po pravdě, ale zakazujeme ji říkat. Přikazujeme naopak opakovat jasné lži. A učíme takto lhát i naše děti.
Charakter zaměňujeme za beznázorovost a předpokládáme, že charakterní člověk je vlastně dokonalý člověk. A to je ta největší lež, které se na sobě dopouštíme. Dokonalý člověk neexistuje - naopak, tím, že je dokonalý, podle hlásaných šablon, může být pro život, a to i ten politický, nepoužitelný. Neakceschopný. Protože každá akce je riziko. Každá akce chce holt ty „koule“.
Má-li tedy pravda zvítězit nad lží, musíme ji napřed umět vyslovit. Třeba tu o Evropě. O rovnosti a nerovnosti lidí. O rovnosti šancí a o tom, kdo už si další šance na náš účet nezaslouží. A o tom, že kdo do Evropy nepatří, tak v ní prostě nemá co dělat. A tu o chování států a politiků v Evropské unii. A tak dále.
Trvejme prostě na pravdě všude tam, kde nám všem jde o krk a o fair play. To se ale vyvolávačům pravdy líbit nebude. Ti žijí v nějakém svém vysněném světě, kde nepřizpůsobiví pracují, uklízejí kolem svých domů a děti posílají řádně do školy, ve světě, kde islám není synonymem středověku a násilí, a ve světě, kde by ženy mohly klidně i fárat, protože máme přece tu rovnost. Ono to tak od té kávy možná může vypadat. V těch čtvrtích a v těch dolech už méně.
Pravda je ale opravdu jen jedna. A z černého bílé a z bílého černé neuděláte. Ani na jevišti. Ani v životě. Takže vlastně kavárně tleskám. Pravda by opravdu už konečně měla zvítězit nad lží. Ale v tu chvíli tato kavárna prohraje svůj boj za lež, nazvanou krycím jménem pseudokorektnost.
Takže navrhuji nové motto - Pravda a láska zvítězí nad pseuodekorektností.
Ano, vím, jak to ti hlasatelé pravdy a nic než pravdy myslí. A proti pravdě nemám vůbec nic. A lež se mi taky hnusí - jako by se měla hnusit každému. Ovšem samozvaní mravokárci pravdu vlastně nechtějí. Oblékli se do lží pseudokorektnosti, frází a libozvučných proklamací, a hodlají spasit svět. Současně ale pohrdají lidmi, kteří okopávají pole nebo čistí veřejné toalety jen proto, že nemají diplom, a že jejich řeč není právě spisovná. Přitom taky chtějí jíst brambory a chodit na čistá WC. Jen aby to udělal někdo jiný, než oni.
Apropó… Když jsme u spisovné řeči... Včera jsem byla na filmu Prezident Blaník. Dílo ryzích intelektuálů. Účastníci mých přednášek vědí, že nejsem odpůrcem jadrných výrazů, ale po půl hodině všech č...ů a p..í jsem byla tou prvoplánovou vulgaritou tak otrávena, že bych nejraději odešla. V těch všech genitáliích totiž zanikala myšlenka, pokud autoři chtěli vůbec nějakou sdělit. A světlé a opravdu vtipné momenty to bohužel nemohly zachránit.
Ale zpět k pravdě, která má prý zvítězit. Hurá! Začneme tedy říkat pravdu o určitém etniku, které nás vysává, avšak až na obrovské výjimky nikdy dobrovolně pracovat nebude? A o tom, že jejich asimilace není možná, pokud sami nechtějí? Nebo tady pravdu nahradíme lží? A budeme nutit do školek děti rodičů, které by to jinak nepotřebovaly? Takže pořád budeme kvůli nic nerespektující menšině úkolovat normální většinu? Protože pravda je, že to tak nyní děláme.
Začneme také říkat konečně pravdu, že Německo se chová jako pán Evropy, a bezohledně diktuje nám ostatním, jak se máme chovat? A že je to jinými metodami a cestami skoro totéž, co dělal Adolf? Nebo budeme věřit lži, že Německo na někoho ohled bere?
A padne už konečně jasné slovo, že EU řídí neschopní úředníci, kteří z dobré myšlenky spolupráce udělali kolos buzerací, zákazů a příkazů, který ale není současně schopen ochránit sám sebe a své hranice, protože v tom ty elity zcela selhaly? A že je to pro celou tu bruselskou mašinerii jen jeden velký byznys, a po nás potopa? Jen neuvěřitelné GDPR je toho aktuálně důkazem.
Dokážeme už říci také nahlas pravdu, že islám nemá v křesťanské Evropě historicky co dělat? A že všichni jeho vyznavači, kteří chtějí, abychom se mu přizpůsobovali, zatímco by to mělo být na území Evropy naopak, musí být deportováni, a to i proti své vůli?
Ano vážení, to všechno je přece pravda, po které se tak volá. Ale tuto nikdo v těch kavárnách a bohatě placených evropských funkcích slyšet určitě nechce.
Podobně to máme s charakterem. Znám mnoho mužů, kteří jsou děvkaři první třídy a sem tam zahoří do rána ve stavu velmi veselém, přesto bych se s nimi nebála jít do první linie, protože mají koule a jsou pevní jako skála. Naopak znám ty tzv. slušné, kteří by utekli při prvním výstřelu. Ale jsou (údajně) věrni a nepijí alkohol na veřejnosti. Jenže taky nic nevybojují a nevymyslí a člověk by s nimi do první linie nešel, pokud není sebevrah.
Ostatně stačí připomenout ikonu - Václava Havla. Ten nenechal žádnou sukni na pokoji ani ve zralém (a ženatém) věku, a cigarety a alkohol k němu patřily vždy - než mu to zatrhla Dagmar a doktoři. Byl o to méně osobnost? Jen proto, že, intelektuálové prominou, občas „chlastal a měl rád holky“? Ne. Byl osobnost navzdory tomu. A někdo se jí nestane, i kdyby zemřel jako panic a abstinent.
Hrajeme tak hru na pravdu, aniž bychom ji opravdu chtěli slyšet.
Hrajeme tak hru na rovnost, když žádná není - různá etnika nebudou nikdy stejná, a ženy a muži se odlišují. Už proto, že ženy rodí, a chlapi fárají do dolů, kam ženy nepatří. A některá etnika se prostě s normálními Evropany nikdy nesžijí. Některá budou mít kolem sebe stále "bordel" a sát sociální systém, a některá nás budou chtít obracet na svou víru pravou, nezletilé manželky a burky. Třeba. Necháme je? Ve jménu falešné a umělé pravdy?
A pokračujme... Przníme ve jménu lži dějiny, když z Johanky z Arcu děláme černošku, do pohádek pro evropské děti obsazujeme černé prince, a velikonočnímu zajíčkovi nasazujeme džiháb. Kde je ta vzývaná pravda? Nebo opravdu chce někdo tvrdit, že blonďatá Jana z Arcu byla černá?
Žijeme v podivné době. Voláme po pravdě, ale zakazujeme ji říkat. Přikazujeme naopak opakovat jasné lži. A učíme takto lhát i naše děti.
Charakter zaměňujeme za beznázorovost a předpokládáme, že charakterní člověk je vlastně dokonalý člověk. A to je ta největší lež, které se na sobě dopouštíme. Dokonalý člověk neexistuje - naopak, tím, že je dokonalý, podle hlásaných šablon, může být pro život, a to i ten politický, nepoužitelný. Neakceschopný. Protože každá akce je riziko. Každá akce chce holt ty „koule“.
Má-li tedy pravda zvítězit nad lží, musíme ji napřed umět vyslovit. Třeba tu o Evropě. O rovnosti a nerovnosti lidí. O rovnosti šancí a o tom, kdo už si další šance na náš účet nezaslouží. A o tom, že kdo do Evropy nepatří, tak v ní prostě nemá co dělat. A tu o chování států a politiků v Evropské unii. A tak dále.
Trvejme prostě na pravdě všude tam, kde nám všem jde o krk a o fair play. To se ale vyvolávačům pravdy líbit nebude. Ti žijí v nějakém svém vysněném světě, kde nepřizpůsobiví pracují, uklízejí kolem svých domů a děti posílají řádně do školy, ve světě, kde islám není synonymem středověku a násilí, a ve světě, kde by ženy mohly klidně i fárat, protože máme přece tu rovnost. Ono to tak od té kávy možná může vypadat. V těch čtvrtích a v těch dolech už méně.
Pravda je ale opravdu jen jedna. A z černého bílé a z bílého černé neuděláte. Ani na jevišti. Ani v životě. Takže vlastně kavárně tleskám. Pravda by opravdu už konečně měla zvítězit nad lží. Ale v tu chvíli tato kavárna prohraje svůj boj za lež, nazvanou krycím jménem pseudokorektnost.
Takže navrhuji nové motto - Pravda a láska zvítězí nad pseuodekorektností.