Ester Ledecká získala pro naši zemi nejen dvě zlaté medaile. Jako vedlejší produkt odhalila hned několik nemocí dnešní společnosti. Budiž jí za obé díky.

Až pomine slzící nadšení z fenomenálního úspěchu rozesmátého děvčete se dvěma zlatými na krku, možná neuškodí připomenout, že tohoto úspěchu dosáhla Ester díky klasické funkční, milující...a pragmaticky konstatujme i platící rodině. Protože též makající a vydělávající rodině. Janek Ledecký nikde nic nezprivatizoval, nikde nic neukradl,a pokud vím, nečerpal ani žádné dotace. Pouze svůj um, talent a inteligenci dobře investoval. Tím získal peníze, a ty zase investoval do svých dětí. Díky jednomu z nich můžeme být na Českou republiku zase hrdi.

Jistě, můžete říct, že ne každá rodina má miliony. Jistě. Ale pak by měl zafungovat stát, a ty jasné talenty podpořit tak, aby ty zlaté daly jednou taky. Jenže stát dělá dnes něco zcela jiného. Podporuje ty nelatentované a nemotivované a líné, a to jen proto, že jejich rodiče, kteří nikdy nebudou pracovat, více řvou. A není nám to divné. Zatímco děti dejme tomu unavené středostavovské třídy, nebo upracovaných samoživitelek, pracujících na tři směny, mají smůlu.

Ale co je to vlastně talent? To je jen vstupenka k úspěchu. Ester by nikdy nevyhrála, kdyby nedřela od dětství a mládí na svazích. Makala na sobě jako blázen, a to aniž musela. Rodina by jí jistě zařídila pohodlné žití. Ale ona ne - odmítla pohodlí, a její vůle, chtění (protože to je další předpoklad), ambice, to vše dalo České republice ty dvě zlaté. A tyto cíle jí vštípila rodina. Funkční rodina!

Česká republika, jakožto obdobně celá EU, se však rozhodla podporovat třetí, čtvrtou ligu bez talentu, protože bez chtění a vůle prostě talent není. Tedy jeden talent a vůle by tu byly - zneužívat peníze těch, kteří pracují, k tomu, aby oni pracovat nemuseli nikdy. Aby se mohli válet i s dětmi do oběda - zatímco milionářka Ester je již od rána na svahu a dře. Nejsou to tvrdá slova. Opravdové talenty z menšin se totiž prosadily vždy - protože chtěly. Jenže my jsme se rozhodli podporovat lenost určitých menšin a jejich dětí jaksi plošně.

A přes ně nevidíme ty opravdové talenty typu Ester z klasicky fungujících rodin. Ester podpořila rodina, ale ve své podstatě by se měl stát stydět, že to nebyl on sám, a kdyby měl trochu cti, část nákladů rodině Ledeckých po této olympiádě vrátí. I přesto, že by to možná odmítli, i přesto, že mají dost. O tom to totiž vůbec není.

Je to o tom, jaké hodnoty ta rodina vštípila svým dětem. Že bez práce nejsou koláče, i když jsou miliony na kontě. Že nemají od nikoho nic čekat, a mají makat. Že nemají sedět doma na pohodlném zadku, ale mají se vzdělávat, sportovat, zkrátka nebýt líní.

Stát dělá něco jiného. Ten neuvěřitelnými dotacemi jednu netalentovanou skupinu učí být línou přímo programově. A pak se diví, že "ve svých dětech" nemá talenty typu Ledecká. Bude je mít. Až bude tak moudrý jako rodiče Ester, a bude vštěpovat všem "svým dětem" - vážení, bez práce nejsou koláče, chcete-li spávat do oběda a nechodit do práce, budete dřít vy i vaše děti bídu s nouzí, protože já, stát, nasměruji peníze těm, kteří si to opravdu zaslouží. Podpořím lidi s talentem minimálně pracovat.

A najde-li se mezi vašimi dětmi talent, klidně dám do něj miliony, když bude dřít od dětství jako Ester.

Protože úspěch Ester není jen o těch penězích, jak mnozí zjednodušeně říkají. Je to o hodnotách, jaké nabyla ve své rodině. A všechny děti, kterým jejich rodiny tyto hodnoty vštípí, by za pomoci státu měly mít stejné šance. Ti, kteří na podobné hodnoty budou vždy kašlat, musí čekat, že na ně bude kašlat i ten stát.

Co vším tím chci říct - stát by měl začít konečně podporovat rodiny funkční, pracující a a dobře vychovávající své děti. Protože o takové by nám mělo jít hlavně. Ne naopak ty vydřené peníze přerozdělovat těm, kde se chechtají tomu, že někdo může vstávat v šest ráno. Ano, může - třeba Ester. Když jde na svah, aby pro nás vyjezdila dvě zlaté.

Státe, zdegenerovaný pseudokorektností, což je krycí název pro růžové brýle, měl by ses konečně vzpamatovat. A podporovat ty odpovědné. Pracovité. Kteří chtějí. Jak prosté.