Pořád jsem přemýšlela, co mi vlastně nesedí na těch červených trenkách. Ať to byly ty visící tehdy nebo ty zapálené teď. A proč mi nesedí ani všechny ty komentáře, ať jsou pro či proti...

A pak mi to došlo. Je to samá podstata toho všeho. To, jaké má někdo v této zemi starosti. A je mi jedno, zda to byla parta Ztohoven nebo prezident. A nerozumím ani těm, kteří to v obou případech komentovali jako v tu dobu nejdůležitější politické téma na domácí scéně, a byli se kvůli tomu schopni na stránkách čehokoli "poprat" a zkritizovat druhý tábor do krve. Přitom v českých a moravských hospodách zní unisono - běžte už s těmi trenkami do ...., my máme jiné starosti.

V obou případech, jak vyvěšení, tak spálení, mohou totiž padnout úplně stejné otázky, což mimochodem o něčem svědčí.
A. Je to ještě smysl pro humor nebo je to už přes čáru?
B. Má to sdělit něco hlubokého, nebo je to celé jen trapné?
Ale hlavně: To ti lidi opravdu nemají na práci něco důležitějšího?

Tedy opravdu nemáme v této zemi jiné starosti, než spodní prádlo visící či hořící na Pražském hradě?

Umíte si někdo vůbec představit, že by něco takového páchali opoziční zastupitelé nebo starosta na své radnici? Do týdne by starosta starostou nebyl, protože by si všichni zaťukali na čelo a pomysleli si něco o vyhoření ve funkci, a opozice by pod tíhou podobných akcí zůstala opozicí navždy. Protože v obcích a městech se podobné kraviny ála vyvěšení a ála pálení spodního prádla prostě neodpouštějí. I kdyby to byla tanga krásné starostky. Nikdo by nechápal, co tím chtěl básník říci, a proč to vlastně takto podivně říká.

Lidi v "podhradí", tedy občany našich obcí a měst, a radnice samotné, totiž nezajímají jakékoli trenky, ani komentáře k tomu. Kašlou na ně a ťukají si na čelo v obou případech.

Zajímají je úplně jiné věci - zda bude konečně dokončena komunikace R35 a dálnice D1 skutečně pojede, zda budou fungovat úřady, zda je bude stát buzerovat ještě více či konečně méně, zda dostanou pro své občany do rozpočtu obcí a měst více peněz, jak moc budou čelit formalistickým kontrolám dotací, zda nám budou bezdůvodně léta stíhat zastupitele za samostatný výkon samosprávy (!!!), zda bude dost míst ve školkách, zda se bude rodina podporovat nebo "buzerovat" příkazy, zda trh bude trh nebo pokřivený prostor dotacemi a omezeními, zda se dokážeme postarat o seniory....a tak dále a tak dále...

Zkrátka jak vyvěšovači, tak paliči trenek, jsou v očích normálních lidí zcela odtržení reálnému životu, jaký opravdu je. Lidi řeknou, že je vidět, že mají houby jaké starosti, že si asi nudí, zkrátka že žijí úplně jiné životy než dolních deset milionů lidí v této zemi, kteří neví, kam dřív. Prostě si s námi hrají, hrají si lacině s veřejným míněním, a dost z lidí jim na to skáče. Víte, jaký by byl největší trest pro všechny ty milovníky toho červeného spodního prádla? Mlčení. Kdyby nikdo tyto legrácky nebral vážně a neinformoval o nich, protože si to nezaslouží.

Sama se tímto blogem proti tomu mlčení proviňuji. Nicméně když vidím, že se chystají další protesty v červených trenkách (svatá prostoto, proč tak opět zvyšovat jejich význam??) a podobné kratochvíle, nedalo mi to. Prosím vzpamatujme se. Nenechme si vnutit to, že problémy této zemi jsou o spodním prádle na Pražském hradě. A to ani symbolicky. Nahráváme tím oběma akcím, které se nám to snaží vnutit, a dobře se tím baví. Protože o jejich ego a jejich zábavu a upoutání k sobě sama jde především.

Chceme-li protestovat proti tomu, co se tu děje, dělejme to tak, aby to mělo glanc a úroveň. A nejlépe pak ve volbách. neboť neslušní lidé vyhrávají volby tím, že ti slušní často k těm volbám nechodí. Ať si pak navléknou, pověsí či spálí jakékoli spodní prádlo, na věci rozdání karet to nic nezmění. Naopak - odvede to pozornost tak, že ti, proti kterým protesty směřují, si mohou dělat, co chtějí.

A tak mi to nedalo. Protože když vidím starosty a starostky dnes a denně bojovat o zdravý rozum (dokonce až u soudů to musí občas dělat), lidi v obcích a městech dělat super akce pro své občany navzdory všemu a všem, a když vnímám všechny problémy této země od přebujelé a špatné legislativy počínaje a konče obyčejným každodenním životem například maminek s dětmi, pak mi všechno to dění kolem spodního prádla na Pražském hradě a všechny ty vášnivé polemiky připadají jako z jiného světa. Do kterého nepatříme my, dolních deset milionů lidí, a více jak šest tisíc obcí a měst...

Takže pro koho vlastně ta divadla čtvrté cenové jsou? Inu - pro aktéry samotné. Tak jim je nechme, vytvořme pro ně nějakou virtuální rezervaci, ať si tam s tím vztyčováním trenek a s těmi zápalkami hrají, a sami začněme řešit skutečné problémy České republiky. A na téma trenky bych už zavedla v médiích embargo. Aby to příště nestálo nikomu za to dělat si z celé země a mediálního prostoru blázny. Zkrátka - STOP. Jedině mlčení bude pro aktéry těch taškařic (bohužel se státními symboly a funkcemi, neb taková je blbá doba) trest.

To mlčení k podobným věcem ála trenky by tak mohlo být dobrý začátek kultivace naší politické scény. Vyvěšujte si a palte co chcete, nikde se o tom nedočtete, nikde žádná reportáž. Když vy nemáte rozum a jiné starosti, my ano.