Test fungování státu - 28.900 Kč za poskytnutí informace
Aneb 28.900,- Kč bez DPH za třicet pět minut práce. Přesně tolik času mi totiž trvalo vyhledat informace, které MV ČR chtělo hledat deset dnů za 340,- Kč za hodinu, a řeklo si za to neuvěřitelnou sumu 28.900,- Kč bez DPH. Šok.
Po mnoha letech jsem využila zákona o svobodném přístupu k informacím a požádala MV ČR o informaci o počtech zemřelých za jednotlivé roky 2010 - 2020.
Žádost zněla takto:
"Dovoluji si tímto požádat o následující informace:
Počet zemřelých občanů ČR v letech 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, a doposud v roce 2020.
Děkuji."
Žádost jsem podala jako občan, bez advokátní hlavičky. Záměrně - u advokátní hlavičky totiž každý úředník přece jen zpozorní. A já si chtěla otestovat, jak naše státní správa aktuálně funguje, když "mé" obce a města dusí kvůli každé maličkosti - třeba i v případě žádosti o informace, které zejména na malých obcích nezvládají vyřizovat tak rychle, jak říká zákon, protože je třeba podává někdo záměrně obsáhlé, opakovaně apod., aby radnici tzv. "dusil".
Test se povedl, bohužel, dokonale. Posuďte sami.
Podala jsem žádost zcela primitivní, jednoduchou, o deset údajů z centrální evidence obyvatel.
Obdržela jsem dopis, ve kterém mi MV ČR sděluje, že na této informaci musí pracovat deset dnů za hodinovou sazbu 340,- Kč, a to vzhledem k technické náročnosti mého požadavku, a proto mi sděluje, že to bude stát 28.900,- Kč bez DPH, ať to tedy zvážím a napíši jim co nejdříve závazné stanovisko (tedy zda informaci i za daných podmínek chci).
Tak. To bychom měli. Musím říci, že až takový šok jsem ale opravdu nečekala.
Usedla jsem proto k počítači, a z veřejně dostupných oficiálních zdrojů Českého statistického úřadu jsem naprosto bez přípravy zvládla připravit sobě sama uvedené informace za 35 minut čistého času. Zcela v pohodě. Takže vím, že v roce 2010 zemřelo 106,8 tisíce osob, což bylo o 0,6 tisíce méně než v roce 2009, v roce 2011 zemřelo v České republice 106 848 osob, což je téměř stejný počet jako v roce 2010, v roce 2012 bylo 108,2 zemřelých osob, v roce 2013 celkem 109,2 tisíce osob, a tak dále. To ale není to podstatné.
Podstatný je nehorázný obsah daného dopisu, a požadavek dané sumy za zcela primitivní informaci.
MV ČR mne přitom mohlo, kdyby se mne chtělo elegantně zbavit, nasměrovat na Český statistický úřad, nebo na veřejné zdroje (i když i tak musí informaci poskytnout, protože ji třeba chce občan mít tzv. s razítkem), anebo mohlo udělat to, co já, za 35 minut mi odpověď coby obyčejnému občanu - žadateli, připravit. Jenže to bychom museli žít ve státě, kde stát chce sloužit občanům, a ne být jejich vrchností.
Tedy v dopise se mi sděluje, jinými slovy, ať si to rozmyslím, zda danou informaci, podle MV ČR tak náročnou, za tuto částku vůbec chci.
Tož jsem se rozmyslela. Ať si ji strčí víte kam. Už ji mám, a za pouhých 30 minut vlastní práce.
ALE
1. Budu chtít sdělit, jak došli k onomu výpočtu, a v čem spočívá ona technická náročnost, a že to chápu jako snahu o protizákonné odmítnutí informace pro účelově vytvořenou překážku.
2. Žádost o informace a odpověď MV ČR pošlu příslušným výborům Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR s žádostí o sdělení, zda tento postup považují za zákoný a především normální.
3. Vše pošlu současně ministru Janu Hamáčkovi, aby se k této praxi postavil jako ministr vnitra.
Měla bych konečně chuť poslat ministerstvu vnitra jako gesto fakturu za práci, kterou jsem za ně v zájmu porovnání tvrzeného času vykonala, ale vem to čert. Podobné gesto nic neřeší. Šlo mi o to primárně ověřit, jak se k poskytování informací staví stát, když na obce a města má tak vysoké nároky, a to i tehdy, jde-li o případ, kdy práva na informace je evidentně až zneužíváno - četností žádostí, náročným obsahem apod.
Tedy - co státní úředník odhadl na deset dnů své práce, já dala za 35 minut.
Možná je to inspirace pro ušetření státního rozpočtu, protože pokud tam všichni pracují takto efektivně, a trvalo by jim deset dnů to, co nám v privátním sektoru 35 minut, je státní rozpočet zachráněn. Stačí vyměnit ty lidi tam.
Omlouvám se tímto úředníkům, jejichž práce si velmi vážím, plně ji respektuji, a a to i tehdy, když máme odlišný názor. Nemají to taky někdy snadné. Nicméně pak stačí jeden, který se k věci postaví takto, občana pojme jako "obtížný hmyz", a pokazí reputaci všem. Takže je třeba zamést si před vlastním prahem.
Jedinou dobrou věc jsem na tom ale přece jen našla - mám skvělý doplněk do přednášky o svobodném přístupu k informacím. Do části odstrašujících případů. S radostí předmětný dopis za 28.,900,- Kč bez DPH promítnu na velké plátno. Věřím, že sál to pobaví.
Po mnoha letech jsem využila zákona o svobodném přístupu k informacím a požádala MV ČR o informaci o počtech zemřelých za jednotlivé roky 2010 - 2020.
Žádost zněla takto:
"Dovoluji si tímto požádat o následující informace:
Počet zemřelých občanů ČR v letech 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, a doposud v roce 2020.
Děkuji."
Žádost jsem podala jako občan, bez advokátní hlavičky. Záměrně - u advokátní hlavičky totiž každý úředník přece jen zpozorní. A já si chtěla otestovat, jak naše státní správa aktuálně funguje, když "mé" obce a města dusí kvůli každé maličkosti - třeba i v případě žádosti o informace, které zejména na malých obcích nezvládají vyřizovat tak rychle, jak říká zákon, protože je třeba podává někdo záměrně obsáhlé, opakovaně apod., aby radnici tzv. "dusil".
Test se povedl, bohužel, dokonale. Posuďte sami.
Podala jsem žádost zcela primitivní, jednoduchou, o deset údajů z centrální evidence obyvatel.
Obdržela jsem dopis, ve kterém mi MV ČR sděluje, že na této informaci musí pracovat deset dnů za hodinovou sazbu 340,- Kč, a to vzhledem k technické náročnosti mého požadavku, a proto mi sděluje, že to bude stát 28.900,- Kč bez DPH, ať to tedy zvážím a napíši jim co nejdříve závazné stanovisko (tedy zda informaci i za daných podmínek chci).
Tak. To bychom měli. Musím říci, že až takový šok jsem ale opravdu nečekala.
Usedla jsem proto k počítači, a z veřejně dostupných oficiálních zdrojů Českého statistického úřadu jsem naprosto bez přípravy zvládla připravit sobě sama uvedené informace za 35 minut čistého času. Zcela v pohodě. Takže vím, že v roce 2010 zemřelo 106,8 tisíce osob, což bylo o 0,6 tisíce méně než v roce 2009, v roce 2011 zemřelo v České republice 106 848 osob, což je téměř stejný počet jako v roce 2010, v roce 2012 bylo 108,2 zemřelých osob, v roce 2013 celkem 109,2 tisíce osob, a tak dále. To ale není to podstatné.
Podstatný je nehorázný obsah daného dopisu, a požadavek dané sumy za zcela primitivní informaci.
MV ČR mne přitom mohlo, kdyby se mne chtělo elegantně zbavit, nasměrovat na Český statistický úřad, nebo na veřejné zdroje (i když i tak musí informaci poskytnout, protože ji třeba chce občan mít tzv. s razítkem), anebo mohlo udělat to, co já, za 35 minut mi odpověď coby obyčejnému občanu - žadateli, připravit. Jenže to bychom museli žít ve státě, kde stát chce sloužit občanům, a ne být jejich vrchností.
Tedy v dopise se mi sděluje, jinými slovy, ať si to rozmyslím, zda danou informaci, podle MV ČR tak náročnou, za tuto částku vůbec chci.
Tož jsem se rozmyslela. Ať si ji strčí víte kam. Už ji mám, a za pouhých 30 minut vlastní práce.
ALE
1. Budu chtít sdělit, jak došli k onomu výpočtu, a v čem spočívá ona technická náročnost, a že to chápu jako snahu o protizákonné odmítnutí informace pro účelově vytvořenou překážku.
2. Žádost o informace a odpověď MV ČR pošlu příslušným výborům Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR s žádostí o sdělení, zda tento postup považují za zákoný a především normální.
3. Vše pošlu současně ministru Janu Hamáčkovi, aby se k této praxi postavil jako ministr vnitra.
Měla bych konečně chuť poslat ministerstvu vnitra jako gesto fakturu za práci, kterou jsem za ně v zájmu porovnání tvrzeného času vykonala, ale vem to čert. Podobné gesto nic neřeší. Šlo mi o to primárně ověřit, jak se k poskytování informací staví stát, když na obce a města má tak vysoké nároky, a to i tehdy, jde-li o případ, kdy práva na informace je evidentně až zneužíváno - četností žádostí, náročným obsahem apod.
Tedy - co státní úředník odhadl na deset dnů své práce, já dala za 35 minut.
Možná je to inspirace pro ušetření státního rozpočtu, protože pokud tam všichni pracují takto efektivně, a trvalo by jim deset dnů to, co nám v privátním sektoru 35 minut, je státní rozpočet zachráněn. Stačí vyměnit ty lidi tam.
Omlouvám se tímto úředníkům, jejichž práce si velmi vážím, plně ji respektuji, a a to i tehdy, když máme odlišný názor. Nemají to taky někdy snadné. Nicméně pak stačí jeden, který se k věci postaví takto, občana pojme jako "obtížný hmyz", a pokazí reputaci všem. Takže je třeba zamést si před vlastním prahem.
Jedinou dobrou věc jsem na tom ale přece jen našla - mám skvělý doplněk do přednášky o svobodném přístupu k informacím. Do části odstrašujících případů. S radostí předmětný dopis za 28.,900,- Kč bez DPH promítnu na velké plátno. Věřím, že sál to pobaví.