Čtete správně. Neléčíme my covid, ale covid nás. A že nám rupnou nervy, to je na spadnutí. Stojíme krok od Národní.

Na lekci, kterou nám uděluje novodobý zákeřný vir, jen tak nezapomeneme. Covid nás zastihl nepřipravené, a evidentně si to užívá. V boji s ním selháváme, a nelze to už přehlížet. A nehovořím o oblasti zdravotnictví – to jen prochází tvrdým testem, jak jsme připraveni na nečekaná nebezpečí. Po prvním šoku na jaře z minulého roku, kdy jsme zůstali stát vyděšeni a zmateni současně, jsme se měli už dávno vzpamatovat, a začít přemýšlet hlavou. Ne novinovými titulky. A přinutit vládu, aby se taky zavčas vzpamatovala a začala s námi zacházet slušně a s respektem. Ne jako s hloupým stádem, kterému bude vyhrožovat. Tedy covid nás jako občany školí, neb od listopadu jsme tak trochu demokraticky zlenivěli. Právní stát chápeme jako samozřejmost, a myslíme si, že demokracii už nic nemůže ohrozit. Může. Ta naše občanská lenost. A podceňování prvních signálů skryté totality.

Co nám už dávno mělo dojít?

Vir tu je a neuteče. Nikam se před ním neschováme, a tím, že budeme zavřeni doma, ničíme jen psychiku, vztahy a ekonomiku. Opatření tohoto typu jsou k ničemu. Aktuální testování je toho důkazem. Lidí s pozitivním nálezem je naprosté minimum. Tedy z 99% zdravých dělají statisty v této trapné hře.

Tu hru s námi hraje někdo. Tím někým jsou politikové, kterým dělá hrozně dobře diktovat, zakazovat, vyhrožovat a vytvářet opatření, která jsou některá tak hloupá, že bychom tento přívlastek měli darovat s láskou i jim. Jenže nesmíme zapomenout, že kolem toho všeho se současně točí obrovské peníze. Naše peníze. A ty létají oknem. Tu za polní nemocnici, která byla zcela k ničemu, a stála skoro sto milionů, tu za tisíce policistů na cestách, kteří kontrolují nekontrolovatelné, pak zase za roušky, respirátory a testy. Miliardy, které zase přikazují utrácet nám. O neuvěřitelných zjištěních NKÚ z posledních dnů nemluvě. Nic z toho navíc vir neléčí ani neeliminuje. Jen mapuje stav a dotuje miliardami výrobce toho všeho. A ukazuje se, že covid tu sice je, ale přepadá (un fair) jen některé z nás – jako jiné nemoci. A na ty by se logicky měla soustředit veškerá možná péče. Jenže to se neděje – lidé se naopak často nechali doma, až se dostali do kritického stavu se zanedbanými zápaly plic. S diagnózami po telefonu.

Nesmyslné aktuální testování přitom přineslo přece jen něco pozitivního - prokázalo, že to, že jsme promoření covidem, není prostě pravda. Přesto se jede dál, jako bychom promořeni byli. Tedy jede se dál v obrovské lži, která nám ničí životy. Titulky novin jsou toho druhu, že by měl být zaveden několik týdnu zejména mediální lockdown. Zákaz všech šílených zpráv.

V našich životech máme zakázáno snad už vše – důstojně se stravovat, důstojně nakupovat, vzdělávat se, sportovat, hrát divadlo, zpívat, setkávat se, podnikat, a nejvíce volající do nebe je zákaz svobodně dýchat. Což nám ničí zdraví víc než potencionální nebezpečí viru. Je kacířskou otázkou, zda se tu vir nedrží právě proto, že ho vězníme v rouškách a respirátorech a dýcháme vydýchané hodiny a hodiny. A zda nejsou těžké průběhy proto, že se lidí drží doma tak dlouho, až stav prostě není kritický.

Za této situace na nás chtějí posílat policisty, zda dodržujeme karanténu, která je na seznamu oněch nic neřešících opatření, a zakazují se demonstrace, abychom nemohli ani protestovat. Ten zákaz tu ale dávno není kvůli viru. Ten je proto, že naši ministři mají ze svých občanů prostě strach. Právem.

Jenže bude jim to houby platné -za dané situace lidi do těch ulic nakonec stejně vyjdou. Ze zoufalství, že přihlížejí této devastaci všeho včetně vlastní důstojnosti. A pokud je policisté budou strhávat na zem? Vzpomínáte na listopad? Možná zase potřebujeme studenta Šmída. Měl monokly, a televize záměrně vysílala černobíle rozhovor s ním, aby bylo vidět, že žije, ale současně aby nebylo vidět, jak ho zmordovali. A listopad byl tu. Nebo se stane to, co v Rakousku a jinde, že policisté si sundají helmy a přidají se na stranu občanů? Protože už toho taky budou mít dost? Soudě podle hovorů na oněch kontrolách mezi okresy jsou to normální myslící chlapi, kterým je jasné, že dělají naprostý nesmysl.

Neměli bychom už zkrátka přihlížet tomu, že z nás dělají hlupáky v přímém přenosu. Ve vládě je třetí až čtvrtá liga. Nikdo jiný není ochoten do ní patrně jít. A tato třetí čtvrtá liga rozhazuje naše peníze, zachází s námi jako s poddanými, přikazuje nesmysly (vzpomeňme slavné závodní jídelny), a ani to testování jí nějak nevychází. A to ty fabriky chtěli zavírat! A aby někdo nevydělal náhodou málo, plánují už testování ve školách. Jako babička osmiletého vnuka říkám obrazně – přes mou mrtvolu. Kdybych měla jít k soudu.

Ano, máme tu covid. Když se zanedbá, zasahuje hlavně plíce, a to je nutné se vší vážností řešit, a nacházet jak léky, tak účinnou prevenci.... A opřít se o zkušené lékaře.

Ale díky covidu, který si politikové zprivatizovali pro nevratné společenské změny, tu máme i nastupující režim s jasnými totalitními prvky. Který teď také testuje. Nás. Do jaké míry budeme slepě poslouchat. Máme si dál ničit zdraví v respirátorech na čerstvém vzduchu, a prokazovat, proč a kam cestujeme? Nemůžeme už tak skoro nic, jen plnit příkazy a zákazy. Berou nám důstojnost, svobodu a demokracii. Vše na náš účet, a ještě nám vzkazují, že to zaplatíme ve zvýšených daních. Na léčbu jiných nemocí se rezignovalo, právní řád se trhá na kusy. Zkrátka minulost, která měla nějaký řád, je v troskách.

Skutečně potřebujeme zbitého studenta Šmída, abychom pochopili, že se tomu musíme vzepřít? Nestačí nám slova odborníků?

Před covidem nás ochrání léky a zdravotní péče pro nemocné. Pro ostatní, a je jich evidentně skoro 99%, potřebujeme opatření mající logiku a smysl, a potřebujeme (doslova) svobodně dýchat a normálně žít. Jinak budeme muset opravdu vyjít do ulic – i my, co by nás to jinak ani nenapadlo.

Stojíme zkrátka krok od Národních tříd. Proč to množné číslo? Taková „Národní“ je totiž v každé obci, v každém městě. Otestovali jsme si je v listopadu 1989. Aby nakonec občany na ta náměstí a návsi nepozvali sami starostové a jiné místní autority. Jak totiž vím, přestávají umět odpovídat na otázky, cože se to kolem nás děje, kde je v tom minimální logika a zdravý rozum, a jak si ti nahoře mohou dovolit to, co si dovolují.

A resumé?

Vláda, která brání s nasazením policistů demonstracím, údajně z důvodu covidu, se dávno nebojí covidu, ale občanů.
A vláda, která se bojí vlastních občanů, už nemá právo být jejich vládou.