Boj s epidemií je dnes už jedna velká lež. Proto nelze aplikovat pandemický zákon, a dávno měl být zrušen stav pandemické pohovotosti.

Proč se tak ještě nestalo? Třeba členové vlády, stejně jako letošní uchazeči o studia, taky propadají z matematiky. Když někteří neumějí spočítat své nemovitosti... Ale vážně.

Začněme těmi čísly. Aktuálně máme v České republice 99,985 % zdravých občanů versus 0,015 % nemocných covidem. Pokud jde o konkrétní čísla, aktuální potvrzené aktivní onemocnění covidem je v počtu 101 na 100.000 obyvatel za týden, počítáno za 14 dnů je to 240 na 100.000 obyvatel, a celkem je dnes 1.564 nemocných osob z počtu 10.650.000 obyvatel, tj. 0,015 % obyvatel (!!!). To jsou čísla z veřejných zdrojů těchto dnů.

Za epidemii se pokládá, srovnáno rovněž s virovým onemocněním chřipky, 1.865 nemocných na 100.000 obyvatel, tedy epidemie se vyhlašovala v případě 199.555 nemocných na 10.650.000 obyvatel, tedy nemocných muselo být 1,9% obyvatel.

Nemocných je tedy dnes 130x méně, než kdy vyžadovala epidemiologická situace obdobného onemocnění chřipkou (která nám navíc poslední rok zázračně vymizela, a s vysokou mírou pravděpodobnosti se připočítává ke covidu).

A jděme ještě dál. Pokud jde o pandemii, vyjdeme-li Pandemického plánu ČR z roku 2011, tak ten hovoří o pandemii v případě, že by chřipkou onemocnělo 30-50% obyvatel. A dále, cituji z pandemického plánu, „počet hospitalizovaných osob: předpokládá se, že pro akutní dýchací a související potíže bude hospitalizováno navíc 1 % nemocných, tedy přibližně 30 000 osob. Míra intenzivní péče: očekává se, že 15 % pacientů hospitalizovaných v důsledku nemoci podobné chřipce bude potřebovat intenzivní péči a 50 % z nich může potřebovat mechanické ventilátory.“

Z toho vyplývá, že na našem území už nějakou dobu není epidemie, už vůbec ne pandemie, a pokud je aplikován pandemický zákon, a my jsme zahrnováni všemi těmi příkazy a omezeními, jedná se o jasné zneužití pravomoci. A v čem toto zneužití pravomoci spočívá?

Toho se může dopustit úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci, což v daném případě je nepodání návrhu sněmovně na zrušení situace pandemické pohotovosti ze strany vlády, přestože to na základě oněch čísel měla dávno udělat.

Jenže vydávat ona opatření, která se mění jak počasí, se vládě patrně neskutečně zalíbilo. Stejně jako to dělat z nás poslušné ovce. A vymýšlí jednu bizarnost za druhou. Například ono zpovídání se číšníkům a kadeřnicím, plošné testování, zákaz akcí a tak dále a tak dále, o zavřených obchodech nemluvě.

Na území České republiky ale skutečně není situace epidemie, už vůbec ne pandemie, a počty nemocných se této situaci ani zdaleka nepřibližují, naopak, jsou 130x nižší.

To, že je v této věci nečinná vláda i poslanecká sněmovna (pětina poslanců může rovněž navrhnout zrušení pandemické pohotovosti), nemůže být kladeno k tíži občanů, a jejich práva nemohou být omezována v takové míře, která neodpovídá zcela objektivně situaci v České republice.

Opatření, která může vláda vydávat, musí být vždy přiměřená aktuální situaci, tedy nemůže být deklarováno něco jiného a zneužíván pandemický zákon jen proto, že odpovědné osoby svou nečinností včas neuvedou stav deklarovaný (tvrzená epidemie) do souladu se stavem skutečným (žádná epidemie).

Přesto vláda vydává veškerá ta opatření jako prostředek pro zvládání epidemie, aniž by jakkoli reagovala na fakt, že tu máme pouze 0,015% nemocných obyvatel, tedy 130 x méně, než se za epidemii pokládá, a že proto nemůže šikanovat a odebírat práva oněm 99,985%-ům zdravých obyvatel (tedy téměř sto procentům). Tedy občanům se nařizuje, přikazuje a ukládají povinnosti proti epidemii v situaci, kdy zde žádná epidemie už dávno není.

Vláda tedy zakládá svá současná opatření na jasné lži, a za pomoci této lži zneužívá pandemický zákon k odebírání práv a nařizování povinností, na které nemá už dávno objektivně právo.

Opatření jsou tedy vydávána za situace neexistující epidemie, už vůbec ne pandemie, tedy za hrubého zneužití pandemického zákona, který může být formálně aplikován jen proto, že odpovědné subjekty jsou nečinné, a tím zneužívání pandemického zákona aktuálně umožňují.

Podobné jednání nelze proto dál akceptovat, jsme-li právním státem a máme-li jako občané této země nějakou důstojnost. Formálně deklarovaný, ale fakticky neexistující, stav pandemické pohotovosti, která má dle zákona bránit epidemii, musí být okamžitě zrušen. Přiměřená ochrana před virovými onemocněními, ať jde o covid nebo chřipku, jdou nastavit kdykoli podle zákona o ochraně zdraví.

Doba zneužívání pandemického zákona musí proto okamžitě skončit. Pokud bude dál aplikován, může to naplnit (pokud se tak již nestalo) znaky trestného činu zneužití pravomoci úředních osob, které svou nečinností tento stav neexistující, ale tvrzené epidemie, udržují při životě, a ukládají opatření podle zákona, podle kterého již dávno postupovat nemají právo. Přesto, že se jim to evidentně tak moc líbí. (Stejně jako výrobcům testů, roušek a respirátorů).

A nestane-li se tak, musíme podle toho jako občané postupovat, a obrátit se na k tomu příslušné orgány. Přece si nenecháme dále lhát, diktovat nesmysly a krást normální místo k žití.

Na závěr si dovolím citovat pana ministra prof. MUDr. Petra Arenbergera, DrSc., MBA, který na stránkách ministertsva říká:

„Budu tuto práci vykonávat tak, jako kdyby pandemie nebyla a stejně účinně s ní budu bojovat.“
Je načase mu říct, že ta pandemie tu skutečně není, a že náš národ je z 99,985%, pokud jde o covid, zdravý.