Migrace je šance i zrcadlo

15. 05. 2010 | 12:28
Přečteno 5102 krát
„Mezi lidmi za určitých okolností neexistují žádné hranice. Ani v čase, ani v prostoru. Lidé s kořeny odjinud jsou jako vítr, ženoucí semena nových druhů rostlin. Oni jsou garanty stálého pohybu, cirkulace a tudíž celku, neboť celek se skládá z provázaných jednotlivostí a jednotlivosti tvoří ves-mír....“

Téma stěhování národů prochází dějepisem lidstva ve vlnách a je zjevné, že jedna taková vlna dorazila i k nám. Mluví se o tom, že i tato zem se může v budoucnu změnit v mnohonárodnostní stát. Dnes tvoří příchozí 4,5 % populace, za dvanáct let by toto číslo mohlo narůst k 7,5 procentům.

Živá kultura je výsledkem živých vztahů mezi lidmi a komunitami, které se uvnitř určitého území setkávají ve své různorodosti. Lidé, které silný osobní či vnější impulz pohne k odchodu do nové země, mohou být při-nositeli nových prvků, ale také mohou být svou přítomností zrcadlem pro společnost, do které přicházejí.

V pražském klubu Unijazzu v Jindřišské ulici zanedlouho proběhne třetí debata z cyklu diskusních večírků s hudbou s názvem My, obyvatelé Středu Evropy. Jeho účelem je hledat a pokládat si nové otázky a širší souvislosti soužití skupin z různých etnik a národností v této zemi.

Hlavním tématem první, březnové debaty bylo téma „Příchod“, tématem druhé, dubnové debaty bylo „Zázemí“. Každé téma, které pro daný večer volíme, v debatě zkoumáme skrze zkušenost jedné etnické či národnostní diaspory.

Prvními hosty „v hlavní roli“ byli lidé ze zemí bývalé Jugoslávie. Při volbě pořadí skupin, zvaných k těmto disputacím, jsem se řídila spíš instinktivní zkušeností z toho, jak jsou zde jednotlivé menšiny přijímány, než nějakou důkladnější znalostí toho, jaká je historie jejich přítomnosti v Čechách (Československu). S Jugoslávci nás pojí silný pocit solidarity plynoucí nejen z nedávno prodělaného traumatu války, ale jsou tu i hlubší historické a kulturní příčiny vzájemných sympatií a pocitu sounáležitosti.

Boro, usazený v Čechách od r. 1993, který přišel do Unijazzu hovořit nejen slovem, ale i písní, se narodil v srbském městečku jménem Čačak, kterou protéká řeka jménem Morava. Přítomné potěší a pobaví svou zkušeností sounáležitosti, kterou vyjadřuje vzpomínkou na své první dny v Praze: „překvapily mne stejné tváře, postavy, gesta, podobný tvar bříška... byl jsem hned jak mezi svými. .. Nebo co se týče životního stylu a tempa - máme něco podobného v genech, a myslím si určitě, že to jde ještě dál než před Rakousko-Uhersko.“

Hadis, též jeden z těch, kteří se rozhodli opustit domovinu v časech násilného konfliktu uvnitř prostoru rozpadající se Jugoslávie, mluvil o porovnání zkušenosti přijetí s krajany, kteří se rozhodli hledat nový domov v Německu – („tam znamenáte jen číslo auta na parkovišti – zde vás lidé přijímají jako přátele.“ )

Ze slov žen, které se přišly podělit o své zkušenosti s integrací do české společnosti, je patrná zvýšená citlivost na diskriminující prvky, které se v určitých časech objevují v každé společnosti, tedy i v Čechách. Energii a zkušenost, kterou s sebou přinesly, zúročují při práci v nevládní organizaci Slovo 21, která pomáhá lidem jiné pleti, původu či vyznání vyrovnávat se v každodenní praxi s problémy, které veřejně označená jinakost přináší. Důvodem jejich angažmá ve veřejném prostoru je jejich potřeba se diskriminací zabývat už proto, že dobře vědí, jak fatální následky může mít mlčení v případě zjevných nespravedlností, páchaných ze zcela banálních příčin, jen na základě kolektivní účelové indoktrinace. Vědí, proč to dělají, na vlastní kůži poznaly krutou absurditu konfliktu mezi lidmi, kteří dlouho žili vedle sebe aniž by měli s růzností svých kolektivních identit problém.

Když se nakonec dostáváme k obecnější rozpravě o příčinách nedorozumění většin s menšinami, shrnuje to do jedné věty srbský malíř a filmař Nenad - „Je to problém Čechů...“

Do dubnové debaty, jejímž tématem bylo „Zázemí“ jsme pozvali zástupce menšiny občanů původem ze zemí Afriky. Přítomnost Afričanů v naší kultuře a společnosti znamená už jen vizuálně daleko výrazněji jiný prostor. Většina námi oslovených Afričanů, kteří se zde již napevno zabydleli, mluví výborně česky, se cítí být více Čechy než Afričany. Hlavním pomocným elementem při integraci jsou jim české polovičky (většinou jsou to české manželky).

Pracují zde jako lékaři, právníci, učitelé, mediální pracovníci, a většinou zde vystudovali vysokou školu za pomoci některého z bilaterálních projektů podpory zahraničních studentů. Otázky, o kterých je řeč, se točí okolo toho, jak si Afričané vytvářejí svůj pevný bod - tedy pocit zakořeněnosti v rámci českého prostředí, a do jaké míry pracují se svou africkou kulturní identitou, jak ji dodatečně vnímají a jak s ní pracují, jak se k nim zpět vrací skrze reakce Čechů na jejich odlišnost v běžné komunikaci i ve vztazích.

Cítí se být víc českými Afričany nebo Čechy s africkým původem? Jakým způsobem jsou ochotni stát se mluvčími své rodné země v případě zájmu Čechů o to, co se děje v Africe, a vůbec o to, čím je dnes Afrika, která je obrovskou zemí s mnoha neklidnými ohnisky, provázejícími její současný vývoj? Mluvíme o jevech každodenního života ze soukromé sféry – o kultuře jídla, stolování, pohostinnosti, o fenoménu českého chataření, Angelino nás překvapuje tvrzením, že kultura chataření pronikla už i do některých míst v Západní Africe.

Debata se dotkne i přetrvávajících důsledků kolonizace Afriky, stejně jako mediálního zkreslování skutečnosti, které běžný rodák z Afriky těžko může nějak ovlivnit. Joel, rodák z Konga, který společně s českou harmonikářkou Klárou prokládá debatu vypointovanými šansony, mluví o míře otevřenosti českých domácností i o osvojování češtiny skrze každodenní situace rodinného života. Spolu se svou ženou Janou souhlasí s tím, že integrace není pouhé začlenění se ale je to proces multilaterální kultivace soužití.

Diskutuje se též o dostupnosti českých reálií pro nové obyvatele – Gruzínec Jimi postrádá přehledné dějiny českých zemí, čemuž přitaká přítomná středoškolská učitelka Dáša slovy – „no jo, naposledy to udělal Palacký“, což rozčílí slečnu Romanu z ministerstva, která tvrdí, že takových knih je zde přeci spousta....

Diskuse se odvíjí přirozeně, zlehka, těžší témata jako jsou projevy rasismu, pouze tečuje. Je znát, že se jí účastní otevření a vzdělaní lidé, zvyklí řešit náročné problémy a schopní svobodně komunikovat. Uvědomuji si znova jako už tolikrát při podobných příležitostech, že právě ti, kteří se odváží přijít diskutovat do zcela neznámého prostředí, jsou osobnostmi s vyváženou směsí respektu, otevřenosti pro příjem jiného, nadhledu a zároveň schopnosti formulovat ze a za sebe, což jsou vlastnosti, které jsou pro úspěšné soužití velmi potřebné. Zároveň si říkám, že pokud by mezi účastníky byli třeba lidé s nižším vzděláním, z komunit, které byly režimy pronásledovány a trápeny, ovzduší debaty by bylo zahuštěnější a ostřejší.

Třídění dojmů a postřehů ze dvou prvních debat přináší jako materiál k dalšímu rozmlouvání průběžnou skládačku otázek a témat:
Kdy se člověk, příchozí z jiné země (tedy imigrant) začne cítit být více doma zde, než v zemi svého původu?
Jak si svůj původní domov v podobě jakési šnečí ulity nese sebou i v novém domově?
Co pro něj znamenají jeho vlastní kořeny, rodná identita, jak postupně a zpětně pozoruje svou rodnou zem a kulturu v emigraci a jak s jejími prvky a znaky pracuje a co z nich si záměrně či podvědomě udržuje a používá v soukromém prostoru, a jak jimi ovlivňuje prostor veřejný ?

Jak vypadá národ český a moravský se všemi svými etickými, estetickými , psychologickými, ekonomickými, historickými, kulturními aspekty, když se na ni podíváme očima jejích nových obyvatel, neboli příslušníků menšin, příchozích z jiných zemí?
Co z kultur a mentalit, jejichž semínka sem přinášejí přistěhovalí lidé, zde nachází nakonec úrodnou půdu?
Čím, kdy a za jakých okolností se lidé různého původu přitahují, čím se naopak mohou odpuzovat?
Jaké výhody má přijetí dvojí identity?

Co znamená a může znamenat pro kulturu společnosti úspěšná elita z přistěhovaleckých diaspor ? Neboli jak se projeví jejich přínos pro tuto zemi samotnou ale zároveň pro zemi jejich původu, v případě, že k ní ti lidé mají silný vztah nebo jej znovu – i přes generace – nacházejí?

Jistě ne všichni emigranti sem přicházejí s pevným přesvědčením, že zde zůstanou. Aby nově příchozí člověk obstál a uživil se, musí vyvinout velké úsilí a daleko více vitální energie než „našinec“. Etnické a národnostní skupiny a menšiny fungují různě – některé si zde za léta vytvořily vlastní silné svépomocné mechanismy, jiné zase fungují zcela nesemknutě a jsou spíše složené z individualit, které se sdružují buď pouze příležitostně, nebo za účelem uskutečnění nějakého společného zájmu či podniku. Což je i případ hostů prvních dvou debatních večerů v Unijazzu.

Při třetí debatě budeme zkoumat terén pro soužití očima lidí s kořeny asijskými – tedy se spoluobčany vietnamského, čínského či mongolského původu. O vietnamské menšině se v poslední době hodně mluví, což svědčí o tom, že její postavení u nás má už svou delší a čím dál tím zajímavější historii. Čínská a mongolská diaspora je zde relativně nová, ale určitě zde začínají být vidět.

Každá diaspora v Evropě má svou historii a logiku. Je proces utváření etnické a národností rozmanitosti národa nějak podmíněný či ovlivněný také historií vzájemných vztahů se zeměmi, odkud tito lidé pocházejí? Jak jsme schopni skrze pozorování jednotlivých příběhů každodennosti lidí odhadnout, kudy se dál tyto vztahy budou vyvíjet a co z nich může vzejít prospěšného pro dva a více světů, které se skrze migrující obyvatelstvo prolínají?

Pokud si rádi povídáte, rádi přemýšlíte v rozhovoru, nebo vás dané téma zajímá, přijďte pobýt...
(knihovna Unijazzu v Jindřišské ulici č. 5, Praha 1, 24.5 a 22.6. od 17.30)

jana hradilková, 10.5. 2010

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

stejskal napsal(a):

Dobrý den,

smazal jsem jeden text vykazující znaky spamu (odkaz na komerční stránky nabízející dětské oblečení).

Děkuji za pochopení.

Libor Stejskal, editor blogů
15. 05. 2010 | 13:17

alarm napsal(a):

Ó blahoslavená prostoto! Jeho účelem je hledat a pokládat si nové otázky a širší souvislosti soužití skupin z různých etnik a národností v této zemi. Kdyby jste paní uměla hledět do budoucna, uviděla byste jak budeme hnát cizí elementy zpět odkud přišli. Všude ohromným způsobem vzrůstá "černá" vlna nespokojenců. A vy chodíte s hlavou v oblacích. Budete ráda když si zachráníte sama holý krk. Dost bylo ubohého humanismu!
15. 05. 2010 | 13:45

voroshilov napsal(a):

alarm:
Kdo My budeme hnat?Je vas tam nekolik?Cela hospoda?

Ja nenabizim detske obleceni,ale pokud pan Stejskal to
nesmaze jako reklamu muzu odkazat na dobry prekladac v ramci ehm posileni mezinarodnich styku,nezabira misto a je zdarma:
http://dicter.net/
15. 05. 2010 | 14:05

Mastodont napsal(a):

alarm: "Černé" lékaře, právníky a jiné VŠ odsud chtějí vyhánět jen úplní vypatlanci.
15. 05. 2010 | 14:06

Silvie napsal(a):

Dnes se již v podstatě všechny politické strany (vyjma snad Tamášovců) shodují na tom, že příliv imigrantů společnost ohrožuje (jak ekonomicky ,tak i bezpečnostně), nikoliv "obohacuje".
Chtějí -li totiž politici ve volbách uspět, musejí mít na zřeteli vůli svých voličů..
Volební vítězství ultrapravicových a konzervativních stran ve většině významných evropských států naznačuje, jakým směrem se bude budoucí Evropa ubírat.
EU se ocitla ve smrtelných křečích a za několik málo let zanikne docela, kvóty
imigrantů už nám nebude mít kdo vnucovat.
15. 05. 2010 | 14:07

bigjirka napsal(a):

Kvalifikovaní a začlenění lidé nejsou problémem, jsou tím "multikulturním obohacením" a takováto migrace je žádoucí na celém světě. Žádný systematický rasismus u nás není, jistěže je možno se setkat s projevy narušených osobností. Horší problémy nastanou s boat people, až budou distribuováni podle LS.
15. 05. 2010 | 14:27

Silvie napsal(a):

bigjirko,

mám za to, že to už nehrozí. Nedávno jsem četla vyjádření předních amerických a evropských ekonomů, kteří v podstatě konstatují, že je EU mrtvá. Podle jejich předpokladů jí dalo poslední ránu z milosti Řecko. Počítají s tím, že přijde hyperinflace, která se, bohužel, týká i nás.
Řecko Evropu každopádně rozdělí - buď odpadnou slabé státy a vrátí se ke své měně nebo se rozloží celá. Mohlo by to pro mne být sice zadostiučinění, protože to tvrdím už nějaký čas, ale není. Pomalu sháním přes známého makléře zlaté cihličky...
Dneska mi přišel e-mailem zajímavý rohovor s řeckým ekonomem a politikem, nepamatuju si jméno. Když si přečtete jeho kritiku ekonomického systému Řecka, otevře se vám kudla v kapse.
15. 05. 2010 | 16:47

češka napsal(a):

Vázená paní Hradilová,
migrace je kolosální problém, na který zde majoritní společnost vůbec není pripravena, ba naopak je pripravena se jí zuby nehty bránit.
Naši německy hovorící spoluobčané na území Ceského státu zili od nepaměti, pricházeli sem v různých imigračních vlnách, kazdý z nás jich má dost mezi svými predky, presto ve vypjaté době je majoritní společnost nemilosrdně vyvrhla.
Totéz udělalo Polsko, Německo, Madarsko, Francie, Belgie, Holandsko atd s Zidy.
Totéz dělají národy na Balkáně.
V době klidu a prosperity je vše v porádku, ale jen se doba zašmodrchá, jsme ve stredověku, kdy se tuláci věšeli na hojných k tomu vybudovaných šibenicích.
Stačí jen zalistovat v různých místních kronikách, nebo zabrousit na internetu na stránky různých vysídlenců, pročíst článečky napr pana Svejnara, klidně by mohly vyjít na krajanských stránkách Memelland, Ostpreussen.....
Toto zrcadlo je ošklivé, ale pravdivé.
15. 05. 2010 | 18:05

bigjirka napsal(a):

Silvie, já myslím, že Evropu potřebujeme, ale úroveň integrace by neměla přesáhnout USA. A měla by vycházet zdola, z jednání a dohod a ne z intrik úředníků.

Češko nemáte pravdu s Němci. Kdyby neudělali to, co udělali, mohli tu žít v míru dodnes. Byli bychom tu neměli bolševika...
15. 05. 2010 | 18:47

češka napsal(a):

To Bigjirka,
kdyby neexistuje.
Uvědomte si, ze mezi českými Němci byli komunisti, sociální demokrati, dokonce i v exilové vládě byl Jeksch.
Presto hnis nenávisti vyplul na povrch, je v kazdém z nás, zálezí jen na okolnostech, jestli mu odoláme.
Napadlo Vás pred 25 lety, ze v Jugošce nastane co nastalo?
Napadlo Vás pred 20-ti lety, ze budeme tam, kde jsme dnes?
Kazdý z nás si musí vypucovat vlastní zrcadlo, a pak se do něj dobre podívat, hezky pod povrch.
Nesouhlasím s tím, ze čeští němci jednali jinak, nez měli. Chyba se stala uz ve Versailles Německo, které bylo po 1. sv. pokoreno a roztrzeno, Rakousko-Uhersko rozcupováno.
15. 05. 2010 | 19:15

jj napsal(a):

pro češku: ale ne, chyba je rakousko-uherský dualismus.
15. 05. 2010 | 20:54

Béda napsal(a):

češka,

kvůli čemu vlastně došlo k Mnichovu?

Pokud vím, Sudetští Němci měli v prvorepublikové republice jako majorita postavení, o kterém si mohly menšiny v jiných státech nechat jenom zdát.
15. 05. 2010 | 20:54

Béda napsal(a):

Autorce,

není migrant jako migrant. Klíčová v tomto směru bude asi hodnotová kompatibilita migranta s potenciální zájmovou zemí. A významný taky asi bude oboustranný prospěch z nového vztahu.

Pokud migrant bude potenciální bezpečnostní hrozbou (dnes všichni migranti z muslimských zemí - počínaje Čečnou, bratrskou Albánií a Kosovem...)
pro zemi do které chce emigrovat a jeho světonázorová východiska budou neslučitelná se základníma hodnotama civilizace, do které chce vplout, pak je lepší dát od takovéhoto "obohacení" ruce pryč.
15. 05. 2010 | 21:01

Béda napsal(a):

češka,

oprava - jako minorita...
15. 05. 2010 | 21:18

Zacheus napsal(a):

To Béda. Naprosto s Vámi souhlasím.
15. 05. 2010 | 21:28

Pepa Řepa napsal(a):

Mehmet, usazený v Čechách od r. 1993, se narodil v albánském městečku u kosovských hranic. Přítomné potěší a pobaví svou zkušeností sounáležitosti, kterou vyjadřuje vzpomínkou na své první dny v Praze: „překvapily mne stejné tváře, postavy, gesta, podobný tvar bříška zdejších krasavic, byl jsem hned jak mezi svými. ..

Máme něco podobného v genech,doma jsem byl pasákem a ani v Čechách jsem nemusel profesi měnit.
Najdete jej v baru v Perlovce.

Chairi, je také jako semínko nového života. Zanesl ho sem gibli z Ein Gheddi.Je podnikatelem, konkuruje Uhelným skladům, distribuje koks na Náměstí Republiky.
Mluvil o porovnání zkušenosti přijetí s krajany, kteří se rozhodli hledat nový domov v Německu – („tam znamenáte jen číslo auta na parkovišti – zde vás lidé přijímají jako přátele.“ ).
I komorousové mne zdraví, milá země, domov můj, usmívá se.

Ze slov žen, které se přišly podělit o své zkušenosti s integrací do české společnosti, je patrná mezinárodní zkušenost. Jolanka z Temešváru se vyzná. Zná chodníky v Helsinkách, Římě i v Torontu. Otrhané nemluvně vedle je zárukou, že penízky padají do natažené dlaně. V Praze jí občas ruší vyštěkávání psů, ale to se děje jen týden před volbami.

Zvýšená citlivost na diskriminující prvky projevuje Eržika, které se pravidelně objevuje vždy na stanici tramvaje č.22 a pomáhá uplouhaným místním ženám od přebytečných zavazadel. Kabelek a peněženek.
Nechápe, proč musí jednou za měsíc prokazovat totožnost.

Belinda Femina - Woshahlik zúročuje své zkušenosti při práci v osmi českých nevládních organizacich.
Má doktorát z třech džendrtetických univerzit a vytetovaného motýlka na pozadí. Pomáhá rovnat pohlaví, zavádí AA a PC. Vyjednává granty pro spřízněné gabalisty.

Vasil je tvrdý chlapík. Obvykle kontoluje autobusy do Užhorodu, dbá, aby se krajanům nic zlého cestou nestalo.Ve volném čase pěstuje holuby a pomáhá firmám, kde jsou dva společníci, aby zůstal jen společník jeden a nemusel se dělit.

Čingis je ze stepi. Ovládá stahování kůže za živa, čeká na svou příležitost.Určitě přijde.

Papa Diup je z Ugandy, Stará se o mezikulturní výměnu, stojí na rohu ulice Vve Smečkách a láká do klubu Cabaret.
Jen ten odporný Činoherní klub ruší kolorit této multi-kulti ulice.

Pokud si rádi povídáte, rádi přemýšlíte v rozhovoru, nebo vás dané téma zajímá, přijďte pobýt...
Cabaret Ve Smečkách má otevřeno non-stop.
15. 05. 2010 | 21:45

stejskal napsal(a):

Jmenuje se Feďa a jeho paní Táňa. Oba jsou Ukrajinci, ale ruské národnosti. On má veterinární ordinaci v Praze, pracuje tak šedesát hodin týdně, je milý, lidi k němu rádi se zvířaty chodí. Táňa zatím práci nemá, je dětská lékařka. Žijí v domku, třicet kilometrů za Prahou. Developer je parádně podvedl (ale ne proto, že jsou cizinci, odřel všechny, kdo si od něj koupili domek). Byli jsme jejich první hosté (a jediní Češi). Jsou úplně stejní jako většina mých známých a kamarádů, se kterými se stýkáme.

Helinka je z Turecka. Chodila s našimi dětmi do školky. Když měla narozeniny, koupili rodiče dort a nějaké občerstvení a všechny děti ve školce pohostili. Bylo to moc milé.

Do školky s nimi chodil také Čun. Oba rodiče přišli do Česka z Vietnamu ještě za bolševika a poznali se až tady. Když Natálku chtěl tlouct starší kluk, Čun se jí zastal: holky se nebijí. Míša byl zase ve školce zamilovaný do Tao. Vůbec jsem se mu nedivil.

Dneska sedí Míša v lavici s Andrijem (všichni - i Natálka - chodí do první třídy). Jeho rodiči jsou taky z Ukrajiny. On, Dmitrij, jezdí s autem pro pekárnu, paní pomáhá v kuchyni, v jakési vývařovně. Byli u nás o vánočních svátcích a pak nás dvakrát pozvali k nim. Nemáme moc společných zájmů (asi jako nemáme moc společných zájmů s jakýmkoliv českým řidičem a pomocnou sílou v kuchyni), ale nějaká témata vždycky najdeme. Bylo to fajn. Příště je pozveme k nám na chatu, už je to domluvené. Děti se moc těší, rády si spolu hrají.

A pak ještě Darinka z Běloruska, Emma, její tatínek je z Pobřeží slonoviny a ... no, to by bylo dlouhé povídání.

Co z toho vysuzuji? Nic, ono se z toho totiž mnoho vysoudit nedá...

Hezký večer všem.

Libor Stejskal
15. 05. 2010 | 22:22

JaHrad napsal(a):

Dobrý večer a díky za komentáře.
Češka - "V době klidu a prosperity je vše v porádku, ale jen se doba zašmodrchá, jsme ve stredověku..." ano, naprosto souhlasím. Právě proto si myslím, že přítomnost těch odjinud, je zrcadlem pro aktuální situaci nás, co zde třeba už několik generací bydlíme. Tohle zrcadlo ukazuje mnohé, a obzvlášť tu míru nenávisti (nebo nesmiřitelnosti), kterou společnost produkuje vždycky, když se cítí být ohrožena.
Béda - zcela souhlasím s tím, že co píšete o nutnosti oboustrannosti a hodnotové kompatibilitě soužití migranta s s přijímací společností. O tom to je. Je to o schopnosti neustále vyjednávat a balancovat vztah. V dobách krize a ohrožení ten vztah prostě lidi odmítají, protože každý strach podmiňuje reflex značkování padoucha.
Tak to vidí i Pepa řepa, - zdravím, pane! a klobouk dolů před vaší obligátně excelentní parodií, pobavila jsem se, díky, myslím, že nám váš příspěvek sluší...
15. 05. 2010 | 22:38

češka napsal(a):

To Beda
asi jste nepochopil, co jsem chtěla ríci.
Mně šlo o to, ze na našem území zilo etnikum, které se za staletí promíchalo, ale z jakýchsi důvodů / za Marie Terezie farári lidem "pridělovali" príjmení podle svého uvázení, zálezelo na farári, byla li česká nebo německá, nejlépe to dokladuje okolí Litomeric, kde "české" a "německé" obce tvorily šachovnici, a kantori, byli-li češi nebo němci. Rozdíl byl jen v "reči obcovací", coz bylo napr. anekdotické v rodině TGM, matka mluvila jen německy a otec slovensky.
Kdyby se toho matka TGM dozila, tak šla pěšky do Rakouska .
Zamotala to politika , ekonomická krize a protekcionalismus.
15. 05. 2010 | 23:00

jahrad napsal(a):

češko, dík za supr komentáře. Když to čtu, vybavuje se i, že v posledních cca 15ti letech jsem zaznamelnala dost markantní příliv polských farářů...
15. 05. 2010 | 23:15

Tužka napsal(a):

Tužka napíše,četla jsem,přeji Vám,všem i sobě, aby to i v blízké a vzdálené budoucnosti bylo takové, jak píšete.Připravte se ale na to, že tato idyla nebude mít nerušené trvání. Garantují to nedávné události ve světě i historické zkušenosti ze soužití odlišných kultur. Multikulturní láskyplný vztah je pára nad roztopeným pekelným kotlem.Tužka bez optimismu.
15. 05. 2010 | 23:19

češka napsal(a):

Jenze stejně vypadá celá EU, já jsem zila v Holandsku a chodila jsem na kurs holandštiny s zenami z Turecka, Maroka atd.
Všechny měly dobrou vůli se integrovat, děti začaly chodit do škol atd.
Jenze kulturní propast byla obrovská, jedu Turkyni negramotná matka porodila ve 12-ti, ona se negramotná vdávala az ve 13-ti.
Všechny se vdaly na dálku a s manzely se seznámily na letišti.
Marokánec svou 14-ti letou negramotnou zenu odvedl nejdrív do krámu, kde jí oblékl do minisukně a trika /pres její odpor, měla klasické kalhoty ke kotníkům a nechtěla vyjít z kabinky, vůbec se neznali a ona se styděla/, potom ji vzal domů. Na procházky chodili a dívali se lidem do oken, aby si mohli stejně zarídit byt. Kdyz jsem ji poznala, vypadala normálně.
Tak to vypadalo v 80-tých letech, dnes je všechno jinak, muslimů je tam príliš moc a uz se nesnazí prizpůsobit domorodcům.
15. 05. 2010 | 23:31

Hurá napsal(a):

V dnešní době přelidněnosti planety je stěhování národů nepřijatelné !
16. 05. 2010 | 01:28

Ladislav napsal(a):

Migrace je sance na rozklad spolecnosti ktery muze skoncit vzajemnym konfliketm vsech proti vsem. Pred par lety publikoval Putnam studii (http://aktualne.centrum.cz/...) ktera ukazuje ze s klesajici etnickou a kulturni homogenitou klesa spolecenska soudrznost a snizuje se socialni kapital spolecnosti. Lide se uzaviraji do svych domovu a prestavaji se starat o to co se deje venku. Takove chovani je pravidlem bez ohledu na cokoliv - vzdelani, socialni postaveni, medialni tlak, vychovu.

Prirozenost se proste neda potlacit - temer kazdy preferuje lidi kteri jsou mu podobni jak etnicky tak kulturne. Jisteze existuje i xenofilni uchylka ale tam je na miste spis odborna pomoc nez prebirani tohoto vzoru.
16. 05. 2010 | 08:33

Ladislav napsal(a):

Oprava odkazu na Putnanovu studii:

http://www.boston.com/news/...
16. 05. 2010 | 08:34

Pavel Skeptik napsal(a):

A tuto neomarxistickou agitku jste napsala za peníze z EU nebo od Kocába! Proboha lidé už se vzpamatujte, pořád mluvíte o lékařích a právnících, milých a vzdělaných! Potom tady máme Pařížská předměstí, kam se bojí francouzská policie, rituální podřezávání ovcí a také manželek a dcer! Sem tam nějaká kulturně obohacující bomba v metru a letadle, že!Přemýšleli jste někdy o tom, proč tito milí a vzdělaní nevykonávají své profese doma ale u nás? Opravdu se necítím, být kulturně obohacen muslimy, Somálci, Bosňáky a dokonce ani Srby nebo pravoslavnými Rusy! A dávat do nějaké souvislosti likvidační nástup jiných civilizací v Evropě a Česko - Německé animozity je demagogie, což je normální neomarxistický přístup k diskusi! Vzpamatujte se, hlavně ženy, podřezáváte vašim dcerám a vnučkám větev!
16. 05. 2010 | 09:53

jahrad napsal(a):

Tužko, zdravím - Multikulturalismus stejne jako dalsi ideologie užívané na šachovnicích politických partií zaclenene do politickych šachů způsobil v mnoha ohledech i zemích velké problémy. Můj článek o tom ale není. KOnstatuje jev, který s s ebou něco přináší - šanci vidím právě v tom, že skrze přítomnost příchozích jsou jasněji viditelné prvky domácích kultur a také se s nimi pak víc pracuje.Bez kontrastu je mlha - a migrace ten kontrast, tj lepší viditelnost přináší. Tedy alespoň já to tak vidím, ale samozřejmě optik je mnoho...
16. 05. 2010 | 10:56

Daňový poplatník napsal(a):

To Stejskal:
každý bereme za něco peníze, Vy si je bezpochyby zasloužíte.
A ve statistikách, alespoň těch veřejně dostupných se o národnostech pachatelů trestných činů nedovíme, halt se to někomu nehodí do krámu.
Vy budete obhajovat i oddělené školství, sportování, koupaliště, a organizovat finanční sbírky pro uskutečnění práv minorit.
To vše ve službách nadnárodního kapitálu, který do prostoru Evropa potřebuje natáhnout spotřebitele, když jsou vytvářeny podmínky pro to, aby se lidé, kteří pracují nemohli přiměřeně množit.
Ono to nějak multikulti dopadne, zatím to sype, a za pár let uvidíme.
Čest Vaší práci.
16. 05. 2010 | 10:59

stejskal napsal(a):

Myslím, že jste to vystihl naprosto přesně, pane poplatníku.

Přeji hezký zbytek víkendu.

Libor Stejskal
16. 05. 2010 | 11:09

Janula napsal(a):

Dobrý den všem diskutujícícm i autorce článku. Ráda bych v souvislosti s obsahem článku podotkla, že diskriminační chování jedinců v naší společnosti se nevztahuje jen na cizince. Za mnohem palčivější prolém pokládám diskriminaci jedinců uvnitř společnosti a nejsou to naši spoluobčané, Romové, ani nechci dnes psát o diskriminaci žen, která je do nebe volající. Jde o něco jiného: Vadí mi, jak všichni renomovaní autoři, politici, poslanci, vědci hledí do oblak a řeší diskriminaci cizích národů v cizích zemích, ale NIKDO se nezabývá diskriminací interní. Čím dál tím víc jsou diskriminováni lidé, kteří snaží s dobou držet krok a vzdělávat se dál, za své peníze, ve svém volném čase (po večerech, na úkor rodiny), i přesto, že je jim více 45 let,a protože jsou diskriminování ne proto, že by nic neuměli, ale proto, že znají často více než vystudovaný VŠ (viz rychlokvašky az Plzně) a také proto, že nemají titul VŠ. Tituly jsou upřednostňovány před kvalitami člověka, a je lhostejné, zda se jedná o ženu či muže. Vadí mi, že se těchto lidí nikdo nezastane a nevytvoří podmínky k tomu, aby znalosti a dovednosti těchto lidí neocení ani zaměstnavatel současný a už vůbec ne budoucí (pokud tito lidé přijdou o práci). Vážené kapacity, pohlédněte na "Zem" a zkuste přemýšlet. velké projekty kradou čas i peníze a přitom se tyto peníze "válejí" všude kolem nás. Lidé znalí jsou dnes chudí,priorita je kladena na tituly VŠ, mládí a průbojnost, což ale neznamená zaručenou kvalitu. Věnujte/ věnujme se těm, kteří od státu "nedindají" peníze, ale když vidí, že to nejde jinak, i na úkor svých lidí studují, aby měli šanci se uplatnit i po padesátce. Ale jejich snaha není doceněna a ani uznána (výjimek známjen poskrovnu). Prosím, dejme se také nejen do volební kampaně, ale i do kampaně pro nás samotné. Abychom jednou nežebrali a nežebrali ani naše děti - o práci, o uznání. Abychomměli možnosti býti právoplatně uznáváni za snahu a chuť ještě něco pro společnost dokázat. myslíte, že se stejnými pohnutkami chodí na VŠ všichni ti "deňáci" ? Věnujme pozornost těm, kteří prostě CHTĚJÍ dokázat, že si ten nuzný důcod, co je čeká, zaslouží. bez toho, aby žebrali na úřadech práce a u zaměstnavatelů, kteří nad nimi jen ohrnují nos. Hezký den přeje Jana
16. 05. 2010 | 11:18

Janula napsal(a):

to češka: Použila jste slovo, které dnes vládne světem: PROTEKCIONALISMUS. Proto zde nemůže být spravedlnost. Ti, kteří se přiživují na protekcionalismu, by jinak neměli šanci se ani integrovat, anei dosáhnut pěkná prac.místa, anei vystudovat. Normální lidí, kteří protekci nemají, zvládnu vše. musí. pROTOŽE JIM NIKDO NEPOMŮŽE. JEN TA PRÁCE JE TEN PROBLÉM, NE STUDIUM.Hanba takovým lidem!Jen na okraj - bydlím ve městě s 10 tis. obyvateli, Jsou zde 2 malé fabriky, celkem zaměstnávají asi 1800 lidí. Z toho je největší podíl kancelářských sil a manažerů. Myslíte si, že na těchto místech sedí někdo jiný, než manželky, milenky, dcerunky, tetičky, babičky, maminky a kamarádíčkové? Ne. Ti, co umí, musí se plahočit denně 50 - 60 km do práce, která ani není zaplacená a z toho vyhodí do kanálu (doslova) minimálně 1/3 platu, kteoru by mohli použít třeba na šetření pro své děti - na školu apod. POvaleči v kancelářích chodí každých 1 minut na cigárko, na kafe, nebo jen tak z kanclu do kanclu a předvádí, jak "pracují". Kdejaký poskok zde vydělá víc, než normálně 8,5 hodiny pracující lidí. tyto 2 fabriky se předvádí (ano, i v době krize) kdo dá svým poskokům lepší plat. Tak se stalo, že tato "platová politika" zvedla ceny nájmů a všeho zboží v našem malém městěčku na míru, která odpovídá bydlení v Praze. Ale co ti ostatní, kde na to mají KRÁST?
16. 05. 2010 | 11:28

bigjirka napsal(a):

Já bych to nahlížel asi tak: Migrují:
- lidé vzdělaní, kteří hledají lepší uplatnění, utíkají před pronásledováním..
- trash, společenská spodina, galerka

Málo migruje střed, pevně usazený v rodině, okolí, pravidelném zaměstnání.

Takže nemám nic proti přijetí elity, ta nese skutečnou kulturu a multikultura v tomto pojetí není nijak odpudivá. Trash nepřináší kulturu, jeho kulturou je ne-kultura a zafixované návyky, které se do našich zemí nehodí. Ty tady v žádném případě nechci.

Jinak, neházejme problémy do jednoho pytle. Němci zde žili od středověku, pozváni králem Václavem. jejich kultura byla až na jazyk, kroje a písně stejná jako naše. Žili zde s námi a žili by dál, kdyby... Btw., 90% hlasovalo pro Henleina. Jinak, jedna větev naší rodiny byli sudeťáci, šumavští skláři,... Naštěstí už tam před válkou a po ní nebyli. Nechci vyhnání Němců omlouvat, tím méně pak spáchané zločiny. Jenomže to skutečně není o tom, že se něco zavrtělo a... Už jsme to mockrát rozebírali a kauzalitu nelze pominout.

Jugoška, to je něco jiného. Srbové chtěli udržet panství a nechtěli pustit Slovince a Chorvaty. Vzájemně si zasadili několik unfair úderů a pak se rozešli - nevím zda je dnes jejich vztah stále vyloženě nepřátelský.

Muslimové, to je něco jiného. Jejich muslimství se datuje od výbojů osmanské říše do Evropy v 17. stol. Jsou to většinou poturčenci, jejichž posice na okupovaných územích byla lepší, než posice původního a nezradivšího obyvatelstva. Hospodářské posice jim v Bosně zůstaly i poté, co Rakousko tam upevnilo svou moc. nežili tam s křesťany spolu, ale vedle sebe, nemísili se a žili v oddělených vesnicích, o ovlivňování kultur nemůže být ani řeči. Ještě horší situace byla v Kosově, kam ilegálně migrovaly tisíce Albánců a dělali tam potíže již za Tita, jenže ten vládl železnou rukou. Pak se do sebe se Srby pustili, jeden za 18, druhý za 20-2. Západ ve své debilní taktice oslabování ruského spojence podpořil pasáky, narkomafiány a obchodníky s lidskými orgány.

Takže trochu rozlišujme, co naše slova znamenají.
16. 05. 2010 | 11:47

češka napsal(a):

To Jahrad
S migranty z různých důvodů se potkávám denně.
Za migranta nepovazuji člověka, který odešel za prací , po skončení kontraktu, nebo i během něj, se můze kdykoli bez akékoli újmy vrátit domů. Tento člověk nemá problémy ani ve vlastní zemi, ani v cizině.
Horší situace je u lidí "bez návratu", vyhnance, emigranty.
Znám rodiny, kde se po desetiletí uchovávají urny s popelem zesnulých predků, protoze jejich potomci jim slíbili, ze pri první prílezitosti je odvezou na "jejich hrbitov doma".
Také vím, jak hrozné bylo čekání v uprchlických táborech pro Bosnáky, oni stárli a nic nedělali v táborech, zatím co lidé kolem stavěli a opravovali SVE domy, pracovali na SVE zahrádce a seděli na balkoně SVEHO bytu.
Jejich děti chhodily do školy s dětmi, které si samy vybíraly oblečení, věděly, kam půjdou dál do školy, kam pojedou na prázdniny, co jim prinese Jezíšek....
Ony čekaly na obnošené šaty z charity a nevěděly, kdy je prelozí do jiného tábora...
Podle mých zkušeností se migrant stane domorodcem az ve 2. az 3. generaci, kdyz je schopen uzavrít snatek s domorodcem.
Ze to vůbec není jednoduché ukazuje statistika v Berlíně, kde snatky mezi lidmi z dvou částí po sjednocení prudce poklesly .
16. 05. 2010 | 13:04

Tužka napsal(a):

Tužka napíše,když čtu některé blogy a příspěvky k nim,vzpomínám na dědečka.

Sedávali jsme za teplých večerů u včel a dívali se,jak se včely vrací obalené pylem domů.Dědeček vyprávěl, byl u Rakouskouherského válečného námořnictva.Nebyl voják,byl najímán jako strojník. Každá posádka, multikulturní sešlost. Jakmile bylo slabé velení, bylo zle. Velení muselo držet řád železnou rukou. Dědeček říkal, když nebylo vyhnutí, šel někdo přes palubu do velkých vln v noci a se svázanýma rukama. Halt, nedal si říct po dobrém. Taky řešení, aby byl multikulturní mír a pořádek.

A taky říkal,jen letmý pohled na problém a z dálky, ten ti toho moc neřekne. Je to jako s ženskou, z dálky vypadá mladá, krásná, žádoucí. Příjdeš blíž a vidíš, vlasy paruka, mnoho líčidla a barev, šněrovačka, která praská ve švech aby to všechno udržela na místě a mnoho voňavek.To je varující, že je tam špína,vši a svrab, a možná i nemoci. Problém chce svlékat jako cibuli,většinou při tom pláčeš,ale je to nutné, je třeba jít pod povrch.Multikulturní Evropa byla,je, a bude velký problém a někteří obyvatelé Evropy ještě hořce zapláčou.Byla bych ráda špatným prorokem,ale budoucnost mi dá za pravdu.Škoda,s tím nic nenaděláte,svět už je takovej.Lidi vidí,že ta cesta není perspektivní, a stejně jdou po ní dál.Tužka.
16. 05. 2010 | 13:13

jahrad napsal(a):

Pane Bigjirko, zdravím díky za podnětnou reakci!
Ano, je třeba samozřejmě lišit. Debaty, o kterých jsem zde podala celkem letmou zprávu, jsou především pokusem mapovat důsledky trvalejšího usídlení lidí odjinud (dejme tomu "elit", ale nejsou to jen elity - podívejte se, co dělá s místní spotřebitelskou scénou přítomnost skupin lidí z Asie)
Kdyby například nebylo Josipa Plečnika, byl by Pražský hrad takovou perlou české architektury? Kdyby nebylo svazku Charlotty Garrique s Tomášem Masarykem, měli bychom v historii tohoto prezidenta?
Co se týče té druhé skupiny lidí, označených jako "trash"..., ty jsou součástí každé společnosti či skupiny lidí od nepaměti. Soudit je či se jimi zabývat na patřičné úrovni je úkolem pro každou společnost, která k tomu má k dispozici patřičné instituce. Domnívám se, že právě způsob, jakým se ta která společnost dokáže vypořádat s těmi, kteří zlobí, ukazuje na míru její civilizovanosti a ukotvenosti ve vlastní identitě.
Pouštím si tu k tomu Dvořákovu symfonii e-moll, který vznikla za jeho pobývání v Americe a myslím na Japonce, kteří jsou Dvořákem přímo fascinovaní a jejich interpretace jeho díla je strhující...
Samozřejmě, že to není všechno jednoduché a světlé. Rasimus a lidská nesmiřitelnost jsou mezi námi úměrně strachu, a narůstající nedůvěře, které se šíří jako mor. Mizí schopnost rozlišovat. Tam se pak snadno hází vše do jednoho pytle a ke slovu přicházejí prosté pudy sebezáchovy. A asi právě díky potřebě přispívat k rovnováze "nálady" vyznívají moje příspěvky neúměrně nezdravé situaci někdy příliš pozitivně, přesto že se snaží být věcné.
16. 05. 2010 | 14:55

bigjirka napsal(a):

Paní Janičko, já jsem Váš příspěvek nevyhodnotil jako extremistický - pokud trochu sledujete debaty, tak Vám je jasné, že by moje reakce vypadala trochu jinak. Nicméně, jak jsem naznačil, musíme trochu víc diferencovat, filtrovat a ten trash - jak pěje Elvis - return to sender. Pokud tady začnou vznikat ghetta nepřizůsobivých, nacionalistické a xenofobní nálady porostou, ať se nám to bude líbit, nebo ne.
16. 05. 2010 | 16:35

jahrad napsal(a):

Pane Bigjirko, no ještě aby jste ho tak hodnotil! Ale přečetl jste ho, tudíž jste ho přinejmenším nevyhodnotil jako úplně pitomý, což je prima. Víte ale mne právě to hurá značkování co je "trash" a co jsou "ghetta nepřizpůsobivých" a jak a proč vznikají, přijde vždycky dost ošajslich. Protože obé je zajisté patologií, která je ovšem způsobena ne pouze těmi, kdo v ghettech a "trashi" končí... v dalším komentáři si dovolím přepsat esemesku, kterou jsem právě dostala od přítele a kolegy z Ostravy, tedy z prostředí, kde to už delší dobu stále houstne:
16. 05. 2010 | 17:31

češka napsal(a):

To Jahrad
Vázená paní, právě osoba TGM je velice zajímavá.
Jeho rodiče - maminka prostá zena vyrůstající a zijící v Cechách, ale ryze německém kultuním prostredí.
Udajný otec slovák, bez vzdělání.
TGM čnící vysoko nad svými rodiči a jejich prostredím, který se v mládí sice dostal do vysoké společnosti, ale ne jako rovný.
V R-U neozenitelný, proto se ozenil s američankou, sice z vysoké společnosti, ale i dědičnou zátězí.
Je zajímavé, ze z této multi-kulti míchanice máme 4 děti, 2 vnuky a zádné pravnuky.
Plečnik, Loos, van de Rhode , Parléri, Rejt, Alliprandi, Carati... to vše byli fachmani , pracující na území celé Evropy. Ti dríve narození měli velice zajímavě napsané pracovní smlouvy, pokrývající i sociální nároky svých prípadných vdov a sirotků, takze z našeho dnešního hlediska měli občanství /zakoupili se, tzn. měli nemovitost, byli prijati do cechu- nostrifikace diplomu a pracovní povolení/ , zdravotní a sociální pojištění.
16. 05. 2010 | 17:39

jahrad napsal(a):

zde tedy obsah zprávy z mého mobilu: "Milí moji přátelé. včera jsem se vrátil pozdě v noci z Opavy. Věřím verzi romských rodin z Rybarské - že odpadový kontejner ze 100m vzdáleného Penny Marketu hořel prřed jejich domem. Kontejner se nemohl v noci sám přemístit domu a začít sám hořet. Na stejný dům byl nedávno učiněn pokus žhářství zápalnou lahví. Hodlám se dotazovat na postupy policie v rámci zákona o svobodném přístupu k informacím.
Kromě toho, zamýšlím se nad tím vnitřním vztekem v nás - jestli ten náš vnitřní všeobecný vztek není větší hrozbou, než ten rasismus v nás. Dějiny připomínají, že podobný vztek už jednou svlékl velmi civilizovaný národ ve středu Evropy do stavu surového barbarství. Tak, jako člověk ohrožený alkoholismem popírá příznaky své nemoci, obávám se, že podceňujeme nebezpečí před námi samotnými."
16. 05. 2010 | 17:41

bigjirka napsal(a):

Janičko, já se k tomuhle nemůžu vyjádřit. Hasiči prý ten kontejner hasili před Penny, tak nevím. K řešení cikánské otázky, viz také u Radka Horvátha, osobně navrhuji malé kvalifikace a nějaké projekty zapojení, ale neobejde se to bez intensivního angažmá jejich lidí. My jako majorita s tím vším nemůžeme udělat nic rozumného, akorát tak nabídnout ty kvalifikační kursy a něco okolo. Ale chtít musí oni sami. Asi jste si (správně) všimla, že jsem je do toho zahrnul. Oni totiž sice sem přišli poměrně dávno, ale ti, kteří splynuli, byli skoro všichni vyvražděni Hitlerem. Naprostá většina těch, co tu jsou, jsou poválečná, ba i porevoluční náplava. Akorát status jejich občansví nám již neumožňuje je "nepřijmout". Ti integrovaní v ghettech nežijí. S čerstvými příchozími ale tuto možnost máme. Nemyslím, že by bylo zas až tak obtížné poznat, kdo je trash. Usadit se ve Švýcarsku je trochu obtížnější. Košile nepřestala být bližší než kabát. To, co píšete, je pravda. A dá se tomu zabránit jedině tak, že nedovolíme, aby podmínky vyvolaly nárůst toho vzteku. Lidé musí zlepšovat podmínky svého života tam, kde jsou. Hlavně neužitečným nesmí být dovoleno migrovat za účelem parasistismu na sociálních systémech vyspělých zemí. Důkazy snad ani nemusím podávat.
16. 05. 2010 | 19:07

bigjirka napsal(a):

My totiž jsme hypersebekritičtí. Což to vzít naopak - proč si lidi z toho baráku neřeknou: proč nás sousedi nemají rádi, co můžeme udělat, aby se to změnilo? Mohou udělat dost: přestat řvát, vykrádat auta, krást benzín, krást, hrát... Mohli by si třeba ten barák vyčistit a opravit, třeba by jim s tím město za nějakých podmínek pomohlo.. Přečtěte si pana Holomka, čert ho vem - osobně jistě docela solidní člověk, ale jeho věčné vejklady o tom, co cikánům dlužíme.. Takže zpět k topicu: musíme si přísně hlídat svoje a komu se to nelíbí, může štandopede mazat zpátky (tedy u těch, u kterých lze). Kdo se nenaučí řeč, nemá poctivou práci, žije v ghettu - marš domů. Jasněže je to trochu zjednodušené.
16. 05. 2010 | 19:17

Karlík napsal(a):

češka:

1. Tvrdit že TGM nemá pravnoučata, je docela neznalost. Má i prapravnoučata...

Nevíte o vnučce TGM Herbertě Masarykové, její dceři Charlottě (pravnučce) a Tomáši Kotíkovi a Janu Jakubovi Kotíkovi (prapravnoučatech) ???

2. Matka TGM (Terezie Kropáčková) nežila v Čechách, ale na Slovácku a pocházela z Hané.
17. 05. 2010 | 11:05

jaryn napsal(a):

Nojo, pane Stejskale,

klidně vám věřím, že třeba Aleksej X. je bezva a malá Tao Y. príma holka.
Není důvod si myslet opak.

Problém je přece jinde.

Když uvidím doma na podlaze v kuchyni mravenečka, pozoruju ho, raduju se, užiju si ten kousek oživení. A pak ho opatrně vyhodím z okna za jeho soukmenovci.
Když mám ráno v kuchyni cestičku plnou mravenců, neraduji se, ale hledám, kudy ty mršky do baráku lezou, abych jim spády překazil, i když mi nijak neubližují. Jenže je to můj dům a nechci je tam. Jen tak. Jsem xenofobní a nevím proč, nicméně stejně tak nevím, proč bych měl mít doma kolonii mravenců.
Barák plnej mravenců nechám vyplynovat nebo vystříkat, zásobím se insekticidem a při pohledu na mravence mám před očima rudá kola.

Proboha, pořád to je stejný: každý patří někam a snášenlivost jakékoliv společnosti vůči nedomácím prvkům je omezená.
17. 05. 2010 | 11:12

Pocestny napsal(a):

Blahopřeju,
tohle se dalo číst až na úplný konec.

Co z toho trčí?

O nos mi zaprvé tluče ta mentalita okupovaného - co nejdéle vydržet v neměnnosti.

U nás má negativní konotaci jakýkoliv termín spojený s migrací, je na to hleděno podobně jako na homosexualitu, všichni mají pocit, že normální je nemigrovat a vydržet v jednom místě a práci celý život.

To je prostě další vliv na mentalitu, normalizace byla jeho vrcholem.

Kdo měnil místo, byl fluktuant. Migrant zní podobně, on selský lid má pocit, že když se něčemu říká cizím jménem, bude to nemoc. -))

To druhé je také markantní.
Je mezi námi mnoho z těch, kdo tuší, že setrvat zde po pádu Sašapolitiky nebylo hrdinství, ale spíše zbabělá obava z jinakosti, strach z neznáma, kde "nic není zadarmo", což je zajímavé rčení už samo o sobě..-)
Proto tu panuje pocit, že je nutné brát migrující našince za nějak méněcenné, avrze k emigrantům je pak obecná, stejně jako pocit, že musí být "nechutně zavodou"

Z toho pramení i pocit, že přišedší jsou vlastně bezectnými somráky, něčím, nad čím se našinec jen povýší a ze svého zápecnictví udělá ctnost.

Vnějším projevem této psýché je pak to velmi známé buranství a xenofobie, která panuje uvnitř českého etnika.

Netřeba větrat názory na Pražana, stačí říci, že pro českou Lhotu je cizinec každý, kdo není ze Lhoty, stačí zapřemýšlet nad tím, na čem je komunita ve Lhotě postavena, je celkem jasné, co si bude Lhota myslet o "přivandrovalci".

Já myslím, že tohle je také problém, který persistentně trvá dál, protože počet infikovaných generací v tom segmentu "leading generation" čili "opinionmakers" je stále stejně vysoký, dnes konečně končí období saturace leading generation těmi, kdo byli prefabrikováni normalizací.
Současně jde volit první vlna ročníků, které už bez vyjimky nejsou infikovány, takže teprve nejčko se věci mohou měnit.

Také nám duševně dospívá generace 30 - 40, která migraci zná, sama jezdila po světě, ví, že prosadit se mimo domov je určitým měřítkem kvality, které podstupuje každý, kdo chce vyskočit ze své provinciality.

S počtem těch z nás, kdo také migrují / migrovali se zmenší počet a vliv těch, kdo už na Chodově přepadají mdloby. -))

Moc mne pobavily glosy o rozměru....

Ano, úder na hlavičku, rozměr duše Čecha v Kakánii kontra rozměr duše dnešní v EUropě... Tenkrát jsme tlačili káru, dnes cigáníme pěšky za průvodem a paběrkujeme.

Tento národ je založen na vyhranění své identity vůči těm okolo, tak byl vyroben moderní Čech, proto moderní Čech odmítá jakékoliv jiné identity, protože odmítá revidovat tu svou srovnáním s těmi okolními.

Když řekneme:
"Von je žid / Slovák / Polák / cikán / Němčour, pokaždé to zní ne jak určení totožnosti, ale rovnou jako odsudek a nadávka.

Ostatně termín Němec, odvozenina od němý, pro Germána, to je hezký kukátko do český duše.
17. 05. 2010 | 11:13

Pocestny napsal(a):

Hlasitě se chechtám, když tu čtu Pepana.

Věřte, že by mi trvalo hodinu, najít jim obdobné Pepíčky a Mařenky v galérce všech eurometropolí, ale jek říkám, Smečky jsou pro smečky, exaltovaně o tom mluvit je asi stejně dobré jako bědovat na vycházce s dětmi podél Trojské čistírny na smrad a puch.

Jo, každé město má čističku odpadních vod, z tý ve Smečkách tečou pár Pražanům naprosto vypraný peníze...-)))

Ještěže se ti Azízové k Pepovi chovají lépe, jinak by ho na jeho četných cestách po Alláhii už dávno snědli jako kuskus.

Mít tak jednu holku v Japonsku, druhou v Davidstánu a žít k tomu na křižovatce Evropy, to holt jeden musí bejt tuhej xenofob, to aby se neztratil v tom moři vandráků.
17. 05. 2010 | 11:22

kancelářská_myš napsal(a):

Karlíkovi a češce - drobné upřesnění

TGM byl otcem pěti dětí. Dcera Eleonora zemřela krátce po narození. Jan a Alice zůstali bezdětní. Syn Herbert, předčasně zesnulý malíř, měl dvě dcery – Annu a Herbertu. Dcera Olga Masaryková se vdala za švýcarského lékaře Henryho Revillioda; jejich dva synové zemřeli během druhé světové války (Leonard padl jako letec, Herbert vzápětí zemřel na praský žaludeční vřed). Konce 2.sv.války se tedy dožila jen dvě vnoučata TGM, sestry Anna a Herberta. Anna se neprovdala, Herberta si vzala kunsthistorika Emanuela Pocheho, s nímž se později rozvedla. Její jediné dítě, dcera Charlotta Pocheová se vdala za hudebního skladatele Petra Kotíka, s nímž v roce 1970 odešla z Československa do USA. Charlotta Kotíková měla dva syny – Tomáše a Jana, který podlehl rakovině. Jediným přímým žijícím potomkem TGM je tedy jeho prapravnuk Tomáš.
17. 05. 2010 | 11:44

kancl_myš napsal(a):

A pochopitelně taky jeho matka Charlotta. :-)
17. 05. 2010 | 11:50

stejskal napsal(a):

Lidé nejsou mravenci, pane jaryne. Lidé jsou lidé, stejný druh jako Vy nebo já.

S některými se mohu dohodnout (chce to oboustranně dobrou vůli) a žít ve stejném domě (což bych s mravenci nerad bez ohledu na individuální kvality každého jednoho z nich), s jiným nikoliv.

Nicméně vzhledem k tomu, že není v mém zájmu obehnat si dům či cokoliv jiného ostnatým drátem (už jen proto, že každý ostnatý drát se dá nakonec přestříhat či jinak překonat), snažím se naopak, aby bylo co nejvíce těch, se kterými vyjít budu umět.

S Feďou, Táňou. Dmitrijem a dalšími se mi to daří bez problémů (jsou stejní jako já). Naopak nepříliš úspěšný jsem ve snaze vyjít s vyžírkami, frustrovanými hulváty, xenofoby, rasisty a podobně sociálně či mentálně deviovanými lídmi (samozřejmě i kriminálními živly a lumpenprolatriátem a to bez ohledu na jejich barvu pleti). Ale žiju ve světě, který je jich plný, takže snažit se musím i tady. Čím méně takových lidí ve společnosti bude (ne že je někam zavřu, ale tím, že bude přibývat těch, kteří jsou ochotni komunikovat, myslet, vycházet si vstříc), tím lépe pro mne (i když žádný ideální stav samozřejmě nikdy nenastane, jde jen o to, abych svou sobeckostí, nesmiřitelností, odmítáním jiných nezadělával na nějaký obrovský průser).

Hezký den.

Libor Stejskal

P.S. A jen pro pořádek napíšu tak asi po sté. Jsem zásadně proti neregulované imigraci. Zejména současná Evropa nedokáže již absorbovat ty obrovské počty nelegálních uprchlíků.
17. 05. 2010 | 12:19

jaryn napsal(a):

Pane Stejskale,

ten příměr s mravenci byl záměrný.
O tom, že lidé nejsou mravenci, mi je cosi známo.
Ano, dohoda se slušnými je žádoucí a skutečně zřejmě i obohacující.
Problém je v počtech, v masovosti, v jednání mas.
Gheta jsou průser.
Jeden inostráněc není průser.
Mnoho inostránců už ano.
Jak demokraticky zajistit, aby nevznikl průser? Aby nevznikla gheta?
Cikáni se dnes u nás množí jako na běžícím pásu. Cikánská gheta jsou neoddiskutovatelný fakt, neboť o cikánskou "jinakost" běžná populace nejen nestojí, ale je pro ni i hodnotově a společensky nepřijatelná. Vznik ghet je spontánní: cikáni k sobě tíhnou, sestěhovávají se, bílí prchají za klidem a bezpečím. Zákazy? Příkazy? Zbožná přání? Ale kdeže - život si stejně poteče svým přirozeným korytem.
Neumíme řešit cikánský problém.
Zato umíme žvanit o multikulti obohacení. A co se nehodí nesmíme říkat, abychom nebyli "rasisté a xenofobové".
Lžeme sami sobě.

Za sebe říkám: pokud neumíme nastavit SAMI SOBĚ imigrační podmínky a pokud SAMI DOMA neumíme řešit léty nastřádané průsery s místními neasimilovatelnými a neasimilovanými, pak prostě a jednoduše nemáme právo povolovat imigraci.
Ano, souhlasím s cestou Japonska: řešením je prakticky nulová imigrace.
Není v tom nenávist k cizím. Je v tom opatrnost, že dobráctví se vymstí.
Vymstí se všem.
Raději funkční neměnnost a udržet status quo, než nefunkční rádobysvětovost a sociální experimenty.
Lisabonská smlouva s plánovanými kvótami přidělovaných imigrantů je šílená zvrácenost. Extrémní, zločinná, destruktivní.
17. 05. 2010 | 12:46

stejskal napsal(a):

Ano, to je jeden ze dvou možných přístupů.

Může nejakou dobu vycházet, ale také se může v budoucnu šeredně vymstít. Žádná izolace nikdy netrvala věčně a zpravidla se takový stav měnil (a měnil se vždy) násilnou cestou.

Žádná neměnost neexistuje (nikdy neexistovala a existovat nebude, natožpak funkční neměnnost), všechno je neustále v pohybu. Buď se daří ten pohyb rozumně zvládat, nebo se energie v něm obsažená vybije tam, kde to není žádoucí.

Ghetta jsou vždy nebezpečný problém, cikánská, ghetta sociálně vyloučených i ghetta ryze bílá.

Chápu Vaše obavy a v podstatě je i sdílím. Jenže si prostě nemyslím, že se před problémy lidské společnosti dají prostě jen přibouchnlut dveře.

Žádné přidělování imigrantů kvótami nehrozí (a ani nehrozilo). Extrémní je spíše přepjatost jakéhokoliv druhu, strašení, panika apod (ale znovu opakuji, Evropa má problém s nelegální imigrací, který je třeba co nejrychleji řešit, napětí v jejích některých částech je už nebezpečně silné).

Libor Stejskal
17. 05. 2010 | 13:42

jahrad napsal(a):

zdravíčko Pocestný, Stejskale, díky za návštěvu! už se těším, až si vás v klidu přečtu.
17. 05. 2010 | 14:07

jahrad napsal(a):

kancelářmyš - díky za přehledné informace!
Jaryne - vystupte si na chvíli a rpotáhněte se, projděte se, to jednomu vždycky udělá dobře. Třeba potkáte hezkou slečnu
17. 05. 2010 | 14:11

stejskal napsal(a):

Číst nás dva je pro Vás v podstatě ztráta času, Křišťanko. Nic nového se od nás nemůžete dozvědět ;-)

I Vám hezký den.

Libor Stejskal
17. 05. 2010 | 14:19

bigjirka napsal(a):

Přečetl jsem si to skoro celé znova. Pocestný žvaní jako obvykle bez jakéhokoli rozumného výstupu. Některé vstupy jsou trochu mimoběžné a k tomu, co už jsem napsal, nemám co dodat. Čili v pohodě a rozumném počtu přijmout lidi, kteří přicházejí s nabídkou něčeho, co nás zajímá a nepřijmout ty co přicházejí s poptávkou na náš sociální systém. Elementary, dear Watson. Pocestný - obecně řečeno - je normální sedět na prdeli a zařezávat. Pár lidí má boty z toulavýho telete, tak se toulaj. Pár jinejch se usadí někde jinde. Naprostá většina ale sedí na prdeli a zařezává a jinak to ani nejde. Taková ta supermobilita, to je jen iluse. nezabránění nesmyslné migraci může vést k násilí a taky k němu vede - viz Paříž. Uznávám, že bývalí kolonisátoři to mají v tom "nepustím" složitější.
17. 05. 2010 | 20:34

jahrad napsal(a):

ad stejskal a ghetta -
konzistentnost a uzavřenost ghett a jejich neprostupnost, vyrostla na společně sdílené emoci. Rys "uzavřenosti" neboli semknutosti znamená to, že se určitá skupina lidí spojila proto, aby ve skupině našla oporu. Znamená to taky, že se ti lidé proto dobrovolně podřídili pravidlům skupiny. Už tím se ovšem vymezují vůči jiným skupinám.
Výskyt ghett, klanů, mafií, atd. byl a bude v historii stále a v různých podobách přítomen - (a je zcela bláhové si myslet, že ghetta, mafie, klany a další stále se množící paralalení uzavřené skupiny, které v případě celkového ohrožení generují do ovzduší až sopečné výbuchy agresivity, jsou doménou pouze tzv. přivandrovalců - tato ghetta jsou pouze na ráně tím, že jsou vidět ) - a to zcela nezávisle na poitických režimech. Dle mého názoru právě a jen způsob, jakým tyto klany, mafie a ghetta tvoří mezi sebou komunikační rpostředí snášenlivosti, konsenzuality či agrese, vlastně určuje, kudy se společnost zrovna ubírá...
No a v tomto směru má skutečně Evropa zaděláno v současné době na pěknou polízanici...
18. 05. 2010 | 08:43

stejskal napsal(a):

K tomu není, co dodat, Křišťanko (nechce se mi rovnou psát "bohužel").

Podle všeho to vypadá, že v moderní historii se zatím střídají období, kdy má navrch spíše občan bez ohledu na jeho příslušnost k čemukoliv, s těmi, kdy společnost ovládají klany, tvrdě na úkor občana. Jde o to, aby ta první období trvalo co nejdéle. Jenže ani tato "fukční neměnnost" nebude fungovat věčně. Je to dobrá zpráva, či špatná? Kdo ví...

Hezký den. Příští týden už snad má být teplo ;-)

Libor Stejskal
18. 05. 2010 | 10:21

jahrad napsal(a):

o kéžby už! jsem zmrzlá jak preclík

s tím střídáním je to jak s tou přírodou, takže otázka nestojí jestli je to dobře nebo špatně, ale jak se v tom prostě jen orientovat, aby člověk strávil v té své pidiperiodě svůj čas co nejprospěšněji ve smyslu "nepřekážení"
huf.
18. 05. 2010 | 13:29

Pocestny napsal(a):

Bídžeji,
když se zase matláš do toho, co nebylo tobě adresováno, máš to mít. ...-)

Tak hele, tys takovej ten českej etalon obecnejch ctností....
Vše soudíš dle sebe, celej svět se točí kolem tvýho baňatýho pupku, ale realita, ta je jinde.
Přitom jsi jen duševní prefabrikát, výsledek normalizačního mytí závitů.

S eleganci blokového kápa tu pobíháš po tom našem buzeráku, všem tu vykládáš, že všechno je o tom, mít poklizenou cimru vylitej kýbl, hadry v komínkách a deku napůl.

Prošels mlejnkem na maso a k stáru ti od něj půjčili kliku. Tak buzeruješ,ale jediné, o co ti jde, je to, aby všichni byli stejnými zapocenými tělnatými a xenofobními lachtany jako ty.

Nemáš vůbec žádnou pokoru, jsi jenom tak samolibej, jak jsi vyžranej.
Jsi mimo, to tvoje sezení a zařezávání je k smíchu, jen to dokazuje, jakej jsi mentální pecivál.
Není tvou chybou, žes po většinu života putovat nemohl, je tvou vinou, že si z toho šiješ alibistickej mantl - co jsme nedělali / neděláme, je naho... protože jinak bychom to přece dělali.

To je ten základní Uroboros českého polovydělance s inženýrským titulem.

Vychodil jsi Vysoké UČENÍ, ne universitu, na tobě je patrné, jak nebezpečné je vydávat fachidiotického technokrata za obecně inteligenta.
Maucta.

Fakt nřeš, na co ti hlava nevzrostla, ty koumáku domácí.
18. 05. 2010 | 14:33

stejskal napsal(a):

Huf, tedy howgh nebo spíše Amen.

"Nepřekážením" obecným, jakož ani nekřekážením sama sobě. Někdy mám (nejen z replik na internetu) pocit, že si jedinec dokáže pohříchu děsně překážet ;-) l.s.
18. 05. 2010 | 14:55

bigjirka napsal(a):

Většího vola, než jseš ty, pohodnej, jsem nikdy nikde ani zdálky nezahlíd. Dokladem budiž že takový sračky v makovici nikdo široko daleko nemá, aby mu takhle lítaly ven. Možná, že je to tím, že ses nikdy neživil nějakou skutečnou prací, která by vytvářela nějakou hodnotu. Svoje vožení vepříků k tomu nepočítej, eto virtualnaja rabota. Ti vepříci napřed někde museli vyrejt kořínky, až pak jsi je moh přivést ke korytu s (dříve) českým pivem (nyní europiss standard) a nechat je pokrejt český kurvy. Takže já měl na mysli to rytí kořínků, už to chápeš, dutohlave? Takže ještě jednou opakuju - kdo hovno umí, má zůstat sedět na prdeli doma a dělat to tam. Migrace takových joudů povede k Armageddonu.
18. 05. 2010 | 23:00

jaryn napsal(a):

Pocestný,

jen si masíruj ego na bigjirkovi, za pokus nic nedáš. Jenže ti chybí jak jeho přehled, tak i logika, o IQ nemluvě. V čem ho ale bereš o deset koňských délek jsou zcela jistě slovní průjmy, ve kterých jsi nepřekonatelný a naprostá většina diskutujících tě v této kategorii považuje za jistého vítěze.
Český polovzdělanec bigjirka rozhodně nedosahuje tvých kvalit.
Zbývá jen dodat - zaplaťpánbu.
19. 05. 2010 | 08:32

Pocestny napsal(a):

Jak říkám, země se točí kolem tvého pupku, vepříku.

Ta tvoje, malá, zapruzená bolševická zeměkoule pro mentály tvého druhu.

Užij si jí, jen ti povídám, že jsi preparát z Hrdličkova musea lidských kuriozit.

Budete si s Jarynem vzájemně slušet....
Tak pacičky auf, soukmenovci! -)

K cestování...jsem rád, že se tu přiznáš, který druh turismu je ti vlastní.

Při pohledu na tělesnej půvab tvý existence tě chápu - není nad léto v thajském bordelu...-)
Je symptomatické, jak i v tomto ohledu nedokážeš dohlédnout na konec vlastního nosu..-)

Tak si tu dál horuj pro svůj fabriční dementismus na místě, ono to má svůj význam, je z toho čitelná ta hrůza, že lidi už znovu nelze zavřít do lágru a nařídit jim, co od nich potřebuješ.

Ty bys tak rád všem velel, ale nikdo tě neposlouchá, klasika..-)

Když jsi u těch vepřů....
"Der du bist, was du frisst! -)
19. 05. 2010 | 10:16

Tužka napsal(a):

Tužka napíše,jsem z vesnice,z hospodářství,od dětství jsem se setkávala s jistým druhem omezenců, kterým hnůj a chlév smrděl, do svých pěstěných ručiček by nevzali motyku, hrábě,...,natož aby s tím dělali.

Dědeček říkával,tenhle druh plevele ignoruj, stačilo by, kdybychom my, v zahnojenejch botách a s rukama od půdy, neposlali do těch jejich měst obilí,nenadojili mléko,nevypěstovali zeleninu,ovoce, neposlali maso našich zvířat, co by asi jedli? Jen vodu a vzduch?.Když chcete něco vypěstovat, musíte se držet doma, musíte kolem toho tancovat den co den. Ráno s východem slunce do chléva, za plného slunce na poli,večer při západu slunce znovu do chléva.JÓÓ,courat po světě a žvanit,?..ale makat od vidíš do nevidíš, a k tomu celý život,..Až si budete dávat na talíř brambor,tak připomenu.Na jaře,přebrat,opatrně, aby se nepoškodily klíčky, vyorat brázdy, zasadit, zaorat, proorávat, vyorat, vybrat, opatrně nasypat do bytlů, odvézt z pole, Makačka,a zase makačka. Na tohle si vzpomenu, když čtu keci libovejch fouňů.Tužka.
19. 05. 2010 | 12:09

bigjirka napsal(a):

Už ses vycákal, pohodnej? vycházka je nějak dlouhá, nezapomněls na medikaci? Že sis nevzal prášek? Je to fakt docela příznačný, jak se "řádný občan" určitým j"elitářům" hnusí. Fakt, je to hnusná beztvará šedá hmota, daně to platí, fuj! To nevadí, že by sis bez těch šedých hmot ani nevytřel prdel, natož umyl ruce! Jak by se sem dostali tví vepříci z UK? Přišli by pěšky? Nevím, co táráš o Thajsku.. Ty sem teda vepříky netaháš lemtat europiss a pokrejvat děvky? Stejně jsi dokonalej! Vypustit tolik smradu a slizu a neříct ani slovo k věci - neučil tě soudruh Kojzar? Tak pá, brouku, těším se na další ejakulaci - měls orgáč, krasavče luzný?
19. 05. 2010 | 18:54

bigjirka napsal(a):

A jasně, sedět na prdeli a něco dělat, to je potupa! Kdepak vypěstovat nějakou plodinu, to je tak dobrý pro gadži... a kam všichni ti lidé jedou, zeptal se malý princ výhybkáře? Jeden vlak sem a jeden zase tam. Jasně, Afričani zmigrujou sem, my zase tam. Až to tady vybydlej, šup zase zpátky do Afriky, aby si tupý hmoty moc nemyslely, šup s nima zpátky na vybydlený... a tak to ma byť.
19. 05. 2010 | 18:59

jahrad napsal(a):

inu,pánové, vy sem ale sázíte perly. Přímo do hrubé brázdy, a tam se těžko něco uchytí, že. Ať už je to odtamtud nebo odsud...Na tohle je ma parketa fakt kratka.
19. 05. 2010 | 22:37

bigjirka napsal(a):

Co dodat, paní Jano? Já tyhle jelitáře fakt nemusím. Já jsem kromě jinýho dělal půl roku na skládce uhlí v elektrárně (Škoda PlzeŇ, ELÚ3) s cikány, recidivisty, vyhozeným policajtem a vyhozeným krajským censorem.. Fakt mi vadí člověk, co pohrdá poctivou prací normálních "bandaskářů".
20. 05. 2010 | 01:06

Pocestny napsal(a):

Tužka,
jo pamatuju zástupy socialistických borců, soudě dle zaprasenosti oděvu to byli Stachanovci, pohledem na denní dílo pak banda líných lemplů.

Ne, opravdu si z krumpáče nedělám fetiš.
Měl jsem také tu čest být článkem socialistického výrobního řetězce, pobyl jsem mezi rukomyslnými dost dlouho, abych věděl, že to je jenom duševní žalář.

O selské dřině víte kulové, ale o kolchozním chaozzu byste nám mohla psát nekonečné romány..-)

Chvála bezcílného potu v tváři je poněkud z mody.

Být proletář je doživotní kriminál pro každého, kdo má trochu sebeúcty.
Poměry v Kolbence, které dobře pamatuji, mi připomínaly systém Lidových milicí...
Neopovrhuji těmi lidmi, leda těmi, kteří natolik zvlčeli, že nemají na výběr, naopak, lituju každého zoufalce, který se homofaberizuje v nějaké korporátní montovně , na linku patří stroje, ne lidé.

Lidé jsou ovšem tvory, kteří jsou schopni obecně více než práce na lince. Proto mám u chronických biorobotů lidský otazník.

Kým opovrhuji, jsou korponadháněči, důstojníci výroby, kteří by bez té tlupy umolousaných "hands" nemohli být arogantním "brains" podniku.

Máme titul, jsme lepší lidé, my mluvíme, vy makáte. Tihle přítulové totiž bez kolomazníka za zády neznamenají nic.

Proto je mi na blití z lachtanů, kteří by každého zahnali za ponk, ať kroutí, zatímco oni budou rozhodovat čím a kterým směrem.

"Dej mi lidi a pohnu zeměkoulí", klasická hláška českého technokrata, chlapík, který osvědčuje své schopnosti tím, že přenese veškerou svou práci na podřízené a pak jim moudře a laskavě panuje.

Jo, bídžej miluje Homo Faber, protože ho umí exploatovat, aby měl čas se vyžírat , hrát si s pistolkama a dělat chytrýho na netu.

Na něm je nejlépe vidět, že picture of world může být občas proklatě blízko fotce podniku na Nástěnce cti. ODS vidění světa ve vší nahotě.
20. 05. 2010 | 09:40

Pocestny napsal(a):

jahrad
no, takhle asi bude vypadat ta diskuse, až vyběhne z pražského intelektuálního ghetta na "veřejnost", mezi "lid".

Malou radu, Havel i ODA dojeli na to, že když se zvlčilosti selského lidu lekli, počali si hrát na to, že tu ty miliony mamlasů obecních nejsou. Chcete-li měnit lid, budete se muset vtělit v lid, vlézt mu do hlavy i do "huby".
Ne se okázale "kulturně vyhraňovat" proti vidláctví tou okázalou slupkou kulturního měšťáka jako madam Kolářová či Fischerová.
20. 05. 2010 | 09:52

stejskal napsal(a):

Pohrdání je dle mého nejhlubšího přesvědčení počátkem každé cesty do pekel (respektive k totalitě, míněno i totalitu v našich hlavách). A riziku, že začneme pohrdat, jsme dnes a denně vystavováni všichni (a dnes denně mu všichni nějak podléháme).

Pohrdání je projevem emocí, racionální je - dle mého soudu - zkusit porozumět, pochopit. Ne nutně přijmout, či ustoupit, ale chápat. Nepohrdat.

Pohrdání škodí především tomu, kdo pohrdá.

Mám (rozhodl jsme se je mít) právo a svobodu nepohrdat. Jestli je využívají i druzí, je jejich věc. Práva jednotlivce, jeho svobody se nikomu vnutit nedají.

Hezký den všem.

Libor Stejskal

P.S. Sakra, zní to jako děsný kecy, ale nějak takhle to v daném okamžiku cítím (a je otázkou, jaký tlak by byl třeba k tomu, abych na toto své přesvdčení rezignoval...)
20. 05. 2010 | 10:00

jahrad napsal(a):

MIlý pocestný, jestli tím myslíte jako to, že bych se měla naučit bejt osobně agresivní, jako jste vy (a vždycky znovu mne omráčí, jak jste přesvědčen o tom, že to tak musí bejt - říkám si pak, není tohle třeba nějakej novej rafinovanej typ robota? Nicméně stejně mám vždycky radost, když si můžu vaše glosy přečíst, když v nich neřádí ta ten váš pitomec Hyde, je to paráda)
tak já říkám rovnou, že toho nejsem schopna, respektive nemám právo ani energii se tak vyčerpávat. A propo - proč si myslíte, že chci měnit (selský) lid ?
Stejskálku, pohrdání je podmíněnej reflex, obrannej. A jako takovej ovšem pomáhá orientovat se v jungli - potkáteli pohrdání, jednoduše to ve vás probudí taky nějakej ten reflex... takže i pohrdání je k užitku, protože jak víme, reflexy nemusej zůstat neměnnými
a dost, jdu se soustředit na ten domácí úkol pro dnešek, co jste mi dal. Už mám úvod, stať kvasí, a pro závěr zahřívám troubu.
20. 05. 2010 | 11:10

stejskal napsal(a):

Ale jo, je. Určitě je - jako každý reflex - k něčemu dobrý. Jde asi opět - ostatně jako vždy - o míru, nakolik se řídíme jen reflexy (podmíněnými i nepodmíněnými) a nakolik jsme o jejich použití v daném čase a v dané situaci ochotni přemýšlet (tím nemyslím, že by měl človek nejdříve přemýšlet a pak jednat reflexivně, ale že by se měl i se svými reflexy umět učit pracovat, aby třeba v určitých situacích nejednal hned jako Cromagnoněc).

A už Vás nebudu rušit ;-)

Libor Stejskal
20. 05. 2010 | 11:47

Pocestny napsal(a):

Pohrdání?
Co jiného dnes zbývá?
Byla nenávist, byl pocit vítězství a velkomyslnosti v tom, že to bylo ponecháno na dobrovolnosti pokání. Pak byla i snaha pomoci, iluze , rozčarování , smíření se s realitou, dnes nezbývá než pohrdání..taková tečka za tím naším případem.

Jsem smířen, že tu s nimi budu do důchodu, pokud někdy nějaký nastane...ale už si to nenechám mrvit....

Ano, zejména ve styku s Neandertálci budu vždy slušným Cromagnoncem..-)))
20. 05. 2010 | 14:38

Tužka napsal(a):

Tužka napíše,ačkoliv jsem nebyla adresná,Vážený pane Pocestný, slova našla svého adresáta. Dnes nejste už tak zuřivý a vulgární, takže už nebudu reagovat na některé odstavce, kde jste "vedle jak ta jedle."Pane, vím, že máte komlex, kdybych chtěla být impertinentní, napsala bych komplexe/je to pojem z veter.+antropo./,..dál už nebudu provokovat, mělo to být delší, ale najednou se mi zachtělo už uhnout z cesty, pane Pocestný, přeji samé šťastné cesty, jsem šťastný člověk, neznám,jak chutná nenávist, buďto miluji, jsem přátelská, kamarádská, lhostejná, pohrdat umím, a taky neznám žárlivost. Nenávist a touhu se mstít, to neznám. Děkuji za to Prozřetelnosti, můj život je tím snazší. Tužka a ještě jednou,..mnoho šťastných cest přeji.
20. 05. 2010 | 14:56

stejskal napsal(a):

Nevím, pane Pocestný, ale mně pohrdání a nenávist děsně zasírá podvědomí (a semtam se to "provalí i bokem", takže pohrdám sám sebou a nenávidím se. To se stává při přemrštěnýcj nárocích na ostatní).

A to nerad, nerad si ubližuju.

Pokání mohu chtít zase jen od sebe. Od druhých...? A kdd vlastně jsem, abych po někom chtěl, aby se kál?

Ale Vašemu pocitu myslím rozumím. Jen se snažím nenechat se jím ovládnout. Víc kvůli sobě, než kvůli ostatním ;-)

Libor Stejskal
20. 05. 2010 | 15:58

bigjirka napsal(a):

Těžká řeč s někým, kdo nepapal jód, těžká řeč se žoldákem. Těžká řeč s bezjóďákem, jehož nitro rozerváno.
21. 05. 2010 | 07:58

Pocestny napsal(a):

Geniální,
ještěže se můžete hrabat v Pocestnym, k tématu nemáte než svůj moralistní alibistický kafemlejnek...-)

Ta generační nutkavost "regulovat" vše, co nelze kontrolovat a kontrolovat vše, co nelze regulovat, to je taková tragikomedie...

Trampoty Jiříka Fantuzziho za Stěhování národů....

Je přirozené, že jako chovanci býv pracovního lágru to chcete dotáhnout na bachaře, ale najednou jsme na křižovatce kontinentu, ale neumíme dodržovat pravidla a chtěli bychom se přitom stát dopravními strážníky pro druhé.

Víte, pokud tu požadujete, aby všichni "cizí" dodržovali vaše pravidla, dodržujte a vymáhejte je nejprve na sobě a vám bližních.

Národ "prostých flájbójů", že..-)
23. 05. 2010 | 13:10

moravec napsal(a):

Paní Hradílková, co jsou to "Čechy" o nichž mluvíte a co je to "tato země". Pro mne jsou Čechy zemí tvořící západní část České republiky bez vlastní politické správy, resp. s politickou správou realisovanou plně v krajích Středočeský, Západočeský, Karlovarský, Severočeský, Liberecký, Východočeský a částečně v krajích Jihočeský, Pardubický a Vzsočina(Západomoravský). Nevím o ktzeré zemi mluvíte, když v České republice jsou tři a jsou dokonce vyjádřeny i ve státním znaku. Pro mne je "tato země" Morava a Čechy jsou zemí sousední uvnitř společného státu.
03. 02. 2011 | 18:46

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy