Byl jsem vyzván panem šéfredaktorem, abych popřál, jakožto prostý soudce, Ústavnímu soudu České republiky k jeho patnáctým narozeninám. Rád tuto výzvu plním, i když jsem zpočátku nechtěl. Ale je to třeba, protože Ústavní soud respektuji jako jednoho z mála skutečných strážců demokracie v této zemi. Předem čekám invektivy na téma čtrnáctých soudcovských platů, ale vězte, že nejen o nich rozhodoval tento soud...

Ústavní principy jsou něco, čím se občan, žije-li v době klidu a míru, příliš nezatěžuje. Protože ústavní principy se nedají jíst. Není to nic (na první pohled) hmatatelné. Nedá se tím nakrmit jako v Mekáči. Ale možná by paní Regecová, kadeřnice z Hranic na Moravě (dnes již zcela zapomenutá), mohla vyprávět, k čemu jsou ty ústavní principy.

Přestože jsem jako soudce obecného soudu několikrát skřípal zuby, když nás (soudce) ÚS ČR napomenul, že sice rozhodujeme hezky, ale má to ten zádrhel, že nerespektujeme zcela principy, jež jsou dány ústavou, nakonec jsem sklapnul kufry a dal mu zapravdu. Nebo jsem si někdy o něm myslel své, ale ctil jsem jeho závazný právní názor.

A Ústavní soud České republiky měl nakonec skoro vždy pravdu, i když jsme my, soudci prostí, remcali. Ale nejde jen o pravdu (i když ta je samozřejmě svatá – ale kdo ji dnes světí?). Před ústavním soudem je totiž třeba smeknout, protože je to on, vážení a milí spoluobčané, kdo je vaší poslední pojistkou demokracie a proto si jej vážím (a měli byste i vy).

A proto ve mně zatrne, když si hlavu státu poslechnu ve zprávách, jak říká na narozeninách Ústavního soudu České republiky, že tento soud prosazuje své iluze.

Není tomu tak, pane prezidente. On neprosazuje nějaké své iluze, ale „jen“ ctí ústavu, demokracii, právo a své rozhodnutí vždy velice poctivě a podrobně odůvodní. Jde však o to, že je odůvodní podle práva. A to je pojem, kterému inženýři, jak znám z desítek soudních spisů, nerozumějí, nebo spíše nechtějí rozumět.

Znám samozřejmě inženýry, kteří mají cit pro právo a demokracii. Ale mám takovou obavu, že můj prezident mezi ně nepatří. Tak mu přeji, aby mezi ně patřil.

A Ústavnímu soudu České republiky přeji skutečně všechno nejlepší!