Bohužel letošní volební kampaň je vším jiným, než soutěží. Kauza stíhá kauzu, některé volební strany místo představení reálných programů útočí na soupeře a neštítí se prakticky ničeho. Výsledkem je znechucení a pocit, že politika je špína a politici jakbysmet, a to nejlépe všichni. Je samozřejmě zdánlivě jednoduché takovému pocitu podlehnout a dojít k závěru, že nejlepším řešením je nevolit a starat se o své.

Je zvláštní, že po oznámení výsledků se mnozí z těch, kteří nevolili, diví tomu, jak to dopadlo. Bohužel pozdě. Přitom stačí nevšímat si předvolebního folklóru a hodnotit více činy než slova. Není to tak složité, často stačí se jen dívat kolem sebe a odlišit, co která politická úroveň může ovlivnit. Kritizovat komunálního politika za finanční krizi na Islandu je pošetilé. Dokonce i premiér má poměrně malý vliv na cenu ropy na světových trzích, a přesto na něj při tankování mnozí nadávají.

Zkusme se v klidu zamyslet a nenechme si vzít své právo. Časté tvrzení, že nemůžeme nic ovlivnit, není pravdivé. Přeji Vám šťastnou ruku.