Je možné, že se vládní koalice a potažmo vláda rozloží vlastní vahou. Je možné, že k rozkladu přispěje i sobotní masová demonstrace odborářů a levicových iniciativ. Je možné, že následný proces povede k předčasným volbám. Nakonec, přeje si to 80% občanů. Komu to ale skutečně pomůže?

Odbory a levicové občanské iniciativy deklarují tři cíle:
1) Zastavení (asociálních) reforem
2) Demisi vlády
3) Nové volby

První a druhý cíl je bezpochyby správný a legitimní. Jakkoli je pravděpodobné, že alespoň některé reformy jsou potřeba, nedůvěryhodnost vlády a parlamentu dosáhla takového stupně, že by se jejich konání mělo omezit jen na rutinní provoz úřadů. Existuje příliš mnoho indicií, že takzvané reformy jsou jen zástěrkou pro připravované obrovské tunely a další rozkrádání a rozkládání státu.

V situaci, kdy by veškeré požadavky odborů splnilo hravě nějakých 50 mld. Kč a přitom z veřejných rozpočtů mizí ročně korupčními kanály minimálně 200 mld. Kč, je absurdní očekávat od občanů další oběti, vystavovat je zdražování a zvyšovat daňovou zátěž. Vláda se chová stejně jako lékař, který pacientovi s tepenným krvácením místo škrtidla a tlakového obvazu předepíše lék na podporu prokrvení končetin.

Dalším důvodem je, že na pozadí tušíme další připravované lumpárny. Kromě výše zmíněných “reformních“ tunelů a již veřejně deklarovaných takzvaných církevních restitucí (seznamy zainteresovaných realitních kanceláří a zájemců k „nahlédnutí“ na úřadu vlády, na ministerstvu financí a kultury) se pravděpodobně potichu připravují další „kousky“: privatizace Letiště, Lesů ČR a třešničky na dortu: ČEZ. Radim Jančura v rozhovoru pro Českou pozici prohlásil, že se za tímto účelem spojila J&T, PPF a Martin Roman (Appian). Všimněte si, ne kmotříci typu Janoušek: ale ty opravdu největší “rodiny”. Pokud se v médiích začnou objevovat zprávy o špatné kondici ČEZ, měli bychom být velmi ostražití. A pokud privatizaci vyhlásí, národ by měl jít do ulic. Na tom, zda privatizovat nebo ne jako principu, se všichni neshodneme. Ale na tom, že kozel nemá dělat zahradníka, snad ano.

Předpokládejme, že dojde k demisi vlády a vypsání nových voleb. To bezpochyby povede ke snížení napětí ve společnosti a k novému „očekávání lepšího“. Co je na tom špatného?, že tento proces bude mít plně pod kontrolu stávající establishment. A tím pádem stávající klientelistické sítě. Dosáhneme-li demise vlády a začne příprava nových voleb, zaměří se pozornost občanů jiným směrem a zločinná spolčení některých politiků a mafiánů budou mít více klidu na tunelování veřejných rozpočtů.

Jinak řečeno: třetí požadavek odborů je založen na předpokladu, že ČSSD se dokáže očistit od vlivu krajských kmotrů, které má společné s ODS a nepodlehne tlaku výše zmíněných či podobných rodin. O Haškově – Palasově - Hulínského křídle není třeba ztrácet slov. Sobotkovo křídlo je dle různých komentátorů nadějnější, ale ani zde nemáme žádnou velkou jistotu, že tlaky ustojí.

Pozitivně nazíráno: slušná část ČSSD nese na svých bedrech obrovskou odpovědnost. Pokud dojde k vítězství sociální demokracie a ta se předtím vnitřně neočistí, může trvat další dva roky, než občané prokouknou, že se situace nezlepšila, ale zhoršila. Za tu dobu může být „dílo dokonáno“ a země v opravdu špatném stavu.

Za povšimnutí také stojí, jak se na termín předčasných voleb spěchá – mluví se o konci června. Vzhledem k zákonným lhůtám by na sestavení kandidátek bylo necelých 14 dní! To snižuje šance neparlamentních stran a nových uskupení včetně ANO 2011 Andreje Babiše téměř k nule.

Může „rozumný“ politik ODS a TOP09 chtít předčasné volby, které se při současných preferencích rovnají politické sebevraždě? Jsou pro to dvě možná vysvětlení. Buď si kmotři a kmotříci musí být sakra jisti, že to dokáží při přeskládání pozic do leva uhrát stejně dobře, nebo to všechno je jen dobře zinscenované divadlo buď samotných VV, nebo části VV s ODS a / nebo TOP 09.

Bohužel, je tedy zřejmé, že žádné jednoduché a rychlé řešení neexistuje. Pokud předčasné volby nebudou, rozkrádání a rozkládání státu bude pokračovat, i když se stane pro aktéry více rizikovým. Budou-li předčasné volby a vývoj půjde podle negativního scénáře, dojde k zafixování neutěšeného stavu na ještě delší období.

Odkud tedy začít rozplétat tento gordický uzel?
Možná, že jediným (nerevolučním) smysluplným prvním krokem je „vyprání špinavého prádla“, tj. demaskování klientelistických sítí, odsouzení aktérů podvodů a zločinných spolčení a tvrdé, nepříjemné, ale pravdivé pojmenování situace podle hesla „osvobodit nás může jen pravda“. A následné přenastavení pravidel tak, aby v rámci obnovené ústavnosti mohla nastat skutečná soutěž mezi idejemi a koncepty politických subjektů bez zvýhodnění těch velkých. Současná excitace společnosti a z toho plynoucí nervozita kmotrů a jejich spojenců v politice tomu může velmi pomoci.

Zásadním úskalím tohoto kroku je, že úspěšně a věrohodně zjistit pravdu nemohou potenciální podezřelí: tedy ani politici, ani policie ani justice. Tedi ti, kdo ze zákona k tomu mají jako jediní veškeré pravomoci. V současné situaci může něco podobného udělat pouze apolitická, občanská vyšetřovací komise, složená z důvěryhodných osobností a vybavená dostatečnými pravomocemi. Zdá se to velmi naivní a první námitka zní: to už tady bylo. A druhá: chceš-li něco zamést pod koberec, zřiď komisi.

Ale pokud nebudeme vidět věci černobíle a vyjdeme z předpokladu, že i mezi politiky jsou slušní lidé, pak můžeme posunout úhel pohledu a říct, že nejdůležitější hranice není mezi pravým a levým, či liberálním a konzervativním, ale mezi slušným a podvodným. A že toto může být (možná poslední) evoluční, ústavně konformní cesta, jak dát šanci očistě stávající politiky: „My občané nabízíme koště, kterým ten svinčík pomůžeme vymést. Vy, kteří jste slušní, se nemáte čeho bát. Naopak vám to pomůže.“

Před pár dny se více jak dvacet občanských iniciativ shodlo, že toto je cesta reálná a snad i průchodná a vytvořilo otevřenou platformu iniciativ a organizací.

Včera začali zástupci iniciativ jednat v parlamentu o ustavení občanské vyšetřovací komise. Nechci předjímat výsledek. Minimálně ale zjistíme, kudy vede ta hlavní hranice a nakolik mají politici ještě pud sebezáchovy.