Výzva vědců aneb Přilévání oleje do ohně

25. 08. 2015 | 22:09
Přečteno 3853 krát
Vážení vědečtí pracovníci, četl jsem vaši výzvu VĚDCI PROTI STRACHU A LHOSTEJNOSTI pečlivě a několikrát. A rozhodl se NEPODEPSAT.

Předpokládám, že máme stejný cíl. Mír, demokracii a svobodu (svázanou s odpovědností). Nepochybuji rovněž o vašem dobrém úmyslu. Je jisté, že musíme pomoci skutečně potřebným. Je jisté, že si kdekdo na uprchlících přihřívá svou polívčičku. Ale neočekával bych, zvláště od vědců, takovou bagatelizaci rizik.

Moje polemika vychází z několika předpokladů:
- Lze dokladovat, že muslimští imigranti se ve významném procentu ani v druhé či třetí generaci neintegrovali do západoevropské společnosti; není to totéž, jako integrovat Ukrajince či Srby.
- Neexistuje důkaz (ani existovat nemůže), že Islámský stát nehodlá uprchlické vlny vy užít k penetraci svých zfanatizovaných teroristů do Evropy. Spíše se objevují indicie, že to tak je.
- Xenofobie nevzniká sama od sebe, je výsledkem nečinnosti politiků nebo nedostatku komunikace s veřejností. Stejně tak nárůst volebních preferencí skutečně extremistických stran. Psychologicky je to nevědomá adaptivní reakce voličů na strach z neznámého.

V jádru sporu tedy proti sobě stojí dvě hodnoty: „miluj bližního svého“ a „chraň sebe, rodinu, komunitu, vlast“. Obě tyto hodnoty jsou za výše uvedených předpokladů relevantní a zaslouží si vážnost a hledání rovnováhy mezi nimi. Pokud všechny, kdo akcentují tu druhou hodnotu, házíte do jednoho pytle s xenofoby a těmi, kdo se na situaci přiživují, vaše výzva se stává jednostranným, zbytečně mravokárným a poněkud elitářským, čistě emotivním prohlášením. Navíc je z něj cítit opovrhování jiným názorem (zjevně potvrzené při televizní diskuzi panem Hořejším). To před národem, který si prošel oním známým „kdo nejde s námi, jde proti nám“, není zrovna šťastné.

Měli byste být vzorem kritického myšlení a sami ke kritickému myšlení v textu vyzýváte, ale ignorujete základní fakta, která jsou všeobecně známa. Za všechny: na jedné straně v ČR žijí stovky tisíc cizinců, kteří se bez problémů integrovali a žádná zřejmá xenofobie na obzoru (kromě jedné nebo dvou známých skupin se zatím téměř nulovou podporou obyvatel). Na druhé straně všichni víme o problémech i s druhou či třetí generací muslimských uprchlíků v západní Evropě. Ne a ne se integrovat. Pokud nemá prostý člověk pochybovat a vašich analytických schopnostech, co si má potom myslet o vašich motivech?

Exodus uprchlíků je vysoce profesionálně řízená operace vynášející miliardy dolarů ročně. Je těžko představitelné, že nemá alespoň v některých zemích politické krytí. Víte, kdo přesně na tom vydělává? Chápete, že čím více uprchlíků, tím větší business?

Ne úplně nepodstatná část populace i politiků (nemyslím jen komunisty) interpretuje příčiny migrační krize jako důsledek politiky Strýčka Sama. Někteří si dokonce myslí, že spolu-stvořil Islámský stát a jedním z jeho cílů je oslabit či rozložit Evropu. Pokud toto a priori vylučujete, je vaše výzva ideologicky podmíněná. A pak by měl být tento předpoklad součástí textu.

V textu přiznáváte, že riziko existuje a přesto obavy či strach považujete za iracionální. Jak jistě víte, existují dvě protikladné extrémní reakce na riziko, které neumíme vyhodnotit: paranoia a strkání hlavy do písku. Vy varujete před paranoiou… ale sami strkáte hlavu do písku! Pokud 80% populace deklaruje obavy (i kdyby to byla paranoia, jako že není), je to ta lepší z obou extrémních variant! Paranoia má totiž vyšší adaptivní potenciál / šanci na přežití. Musím se pak ptát, kdo má k pověstné Darwinově mezi našlápnuto více, vy, nebo většina národa? Nenašel jsem mezi signatáři pana profesora Koukolíka, možná to nebude jen opomenutí…

Běžný člověk se nedívá na svět jako na statistiku. Pokud by pronikl v imigrační vlně byť jediný zfanatizovaný klerofašistický islamista a ublížil mu, jak se jeho příbuzným podíváte do očí? Alespoň někteří politici a novináři, doufejme, tuto odpovědnost cítí.

Bagatelizací rizik také neberete v potaz princip předběžné opatrnosti, který je bezpochyby moudré uplatnit především v situacích, kdy je situace nepřehledná a vývoj nejistý. Jak je to možné u slovutných vědců, jejichž práce je tak pečlivá a systematická? Kde závěry se vyslovují opatrně, až když není pochyb? Mě z toho vychází jediné: máte strach, kam může vést strach jiných.

Celkovým výsledkem výzvy je, že přispíváte pouze k další polarizaci společnosti. Tím se naprosto míjíte zamýšleným účinkem.

Na závěr nabízím k zamyšlení část textu, který spisovatel a konzervativní myslitel Vlastimil Podracký napsal na svém blogu (celý text zde):

Už dlouho existuje skupina, která by za našich předků nemohla existovat, protože nebere na zřetel zájmy společnosti a vůbec už ne dlouhodobé zájmy národa. Mnozí z těchto lidí si na to zvykli jako na samozřejmost, ale najednou stojí snad poprvé tváří v tvář drastickému vyjádření (zde autor naráží na „šibenice“), že jejich postoj je nesprávný. Jejich reakce, symbolicky vyjádřená právě shora uvedenou peticí, naznačuje, že si to uvědomují. Proč tedy existuje skupina, jejíž zájmy jsou v naplňování univerzalistických ideologií, ale přirozené zájmy společenstva utvářeného tisíciletí je zajímají daleko méně? Kde se vzala?

Řekl bych, že odklon od ideologického nacionalismu a jeho zatracení jako zhoubného jevu, který vede k nacismu a rasismu, a vůbec odklon od veškerého kolektivismu, měl určitě svoje oprávnění. A to do té doby než se začala z tohoto odporu formovat další ideologie jakéhosi odmítnutí společenské sounáležitosti a vyzdvižení lidského jedince jako modly. Začalo to lidskými právy, které postrádají reciproční povinnosti ke společnosti, jakoby už společnost neexistovala a práva prostě padala shůry. Jakoby práva prostě bylo možno rozdávat zcela zadarmo každému, kdo přijde třeba z druhé strany světa, a společnost, tedy většina občanů, je povinna je plnit.

Tyto názory jsou podporovány slábnutím státu jako útvaru, který ve světě pozbývá vlivu, jeho občané k němu stále méně něco cítí, nechtějí se nezištně společensky angažovat a stále více požadují od něj jen služby a stále méně mu nezištně dávají. Celý tento odklon od kolektivní sounáležitosti směřuje k izolaci jednotlivce, který je pouhým konzumentem, který už nežije domovinou, nepracuje v politických stranách. Spolky jsou jen účelové a politika je jen příležitost k nahrabání peněz. Vyprázdněná společnost podléhá iluzím více než realitě a beznadějně se vyvíjí k escapismu, stále většímu unikání realitě, a stále většímu příklonu k iluzím. Escapismus je samozřejmě o to větší, o co jsou lidé vzdáleni životu v této zemi, nemají rodinu a cestují světem; nejsou ukořeněni v domově a jejich zájmy nejsou s domovem spojeny. Únik od reality domova podporuje též únik od zodpovědnosti za něj.

Nihilistická společnost, která v podstatě nemá jiné cíle než jen uspokojení individuálních potřeb, která už dávno vychovává děti jen k osvojení dovedností a nástrojům chování, nemůže směřovat k ničemu jinému než k duchovní prázdnotě. Ta se částečně zaplňuje ideologiemi a vizemi. Odmítnutí nacionalismu k tomu přispělo jaksi navíc, ale vidina postnacionální společnosti je stejně prázdná jako celá kultura. Na místo nacionalismu nenabízí nic nebo únikové iluze. K těm patří též ta, o krásném duhovém světě, ve kterém se budou všechny odlišnosti tolerovat. Nereálné fantazírování nespočívá v toleranci odlišností biologických, ale kulturních a ideových.

Petice „vědců“ má tedy kromě jisté míry vystrašení ještě další náboj – iluzi, že lze problém migrantů řešit přesvědčováním veřejnosti, aniž by tato byla manipulována a její svobodná vůle omezena…

Domnívám se, že se schyluje především ke konfrontaci lidí, které je možno nazvat vlastenci, s lidmi, které je možno nazvat ideology(nebo fantasty). Vlastenci budou hájit svoji zemi a její budoucnost jako hodnotu skutečnou a přirozeně rostlou a možná se i postaví proti všeobecně uznávaným humanistickým ideálům, ideologové budou hájit psychologické iluze, tedy ideály samy od sebe bez zakotvení v realitě. Přitom tím nemyslím, že ti, kteří napsali a podepsali petici „vědců“, jsou jednoznačně zařazeni v některé ze skupin.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy