V USA mají dobrý zvyk: pokud se někdo posune v příjmovém a kariérním žebříčku výš, přestěhuje se mezi lidi stejné kategorie. Třeba i několikrát za život. Pokud stoupá, vždy na lepší adresu, do většího domu s delší příjezdovou komunikací, na absolutním vrcholu i s vlastním heliportem. Pokud se nedaří, stěhuje se, dobrovolně a zcela samozřejmě, opět dolů. Má to velkou výhodu: nikdo nikomu nic nezávidí, všichni kolem jsou na tom stejně dobře, hůř či dokonce špatně, bohužel.