Ministerstvo zemědělství hodlá utratit 28 milionů za reklamní kampaň propagující biopotraviny. Prý proto, aby se v Česku vytvořila stabilní poptávka po biopotravinách. Hnutí Duha přišlo s e-mailovou kampaní Biochleba je nám třeba a nepotřebuje na to miliony.

Je zřejmé, že smyslem obou kampaní je podpořit ekologii a zdravý životní styl. Nepochopitelné ale je, že ministerstvo chce finančně podporovat něco, co podporu nepotřebuje. Rostoucí trend zájmu o biopotraviny je jednoznačný, v Česku jsme loni utratili za biopotraviny meziročně o 70 procent více než v roce 2006. Letos se očekává další významný růst.

Podle posledního průzkumu Hnutí Duha z konce loňského roku podíl ekologicky obhospodařované půdy v České republice dosahuje 7,2 % (306 995 ha), což je ve srovnání s jinými evropskými zeměmi nadprůměr. V současné době je registrovaných 223 výrobců biopotravin, za poslední rok přibylo 75 výrobců. Stoupá rovněž počet ekofarem, narostl o 337 nových ekologických zemědělců. K 31. říjnu 2007 bylo registrováno celkem 1249 ekofarem.

Na základě těchto faktů zdravý selský rozum odmítá milionovou reklamní kampaň přijmout: proč ministerstvo vyhazuje peníze, když soukromý sektor požadovaný trend pozitivně naplňuje naprosto přirozeným vývojem? Kampaň však je nepochopitelná i vzhledem k nesporným limitujícím faktorům, k nimž patří zejména cena biopotravin, která je v průměru o 80 procent vyšší než cena konvenčních potravin, u některých výrobků je to až o 350 procent.

Předcházím dotazům v diskuzi: naše společnost jako největší výrobce pečiva ve střední Evropě biochleba nepeče. Zatím! Máme připravené receptury, jsme schopni zahájit výrobu do tří měsíců od rozhodnutí „jít do toho“. Víme, kde koupíme mouku v kvalitě bio, jejíž cena je až o 150 procent vyšší než cena klasické mouky - tuzemský výrobce biomouky neexistuje. Ale naše rozhodnutí spustit výrobu biopečiva neovlivní ani milionová reklamní kampaň ministerstva zemědělství, ani nátlaková kampaň Biochleba je nám třeba v levném e-mailovém provedení Hnutí Duha. Verdikt mají v rukou pouze spotřebitelé a naši obchodní partneři.

Každá soukromá společnost sleduje rentabilitu výroby a je zřejmé, že vyrábět na velkokapacitních průmyslových linkách padesát bochníků biochleba denně je ekonomickým nesmyslem. Proto čekáme, až budou objednávky ze strany zákazníků představovat ekonomicky únosné číslo. A ta doba je blízko. Na příkladu růstu prodeje cereálního pečiva víme, že lidé přistupují k stravování stále zodpovědněji, stejný trend je patrný i v případě biopotravin. Proto lze 28 milionů na kampaň za biopotraviny považovat za zbytečně utracené peníze. Ta kampaň nic nepokazí, ale ničemu nepomůže.