O dítěti, vaničce a jednom výročí
Založil jsem si do přehrávače cedečko švédské rockové kapely The Movements s půvabným názvem For Sardines Space is no Problem. A na začátku třetí skladby se mně vybavily dávno zapomenuté hodiny na základní škole. Pouštěli nám tam tenkrát v ruštině archivní pořad z doby, od níž za pár dnů, spíše už hodin, uplyne padesát let. Skladba nepříliš známé švédské kapely tímto záznamem začíná. Jmenuje se In the Footsteps of Gagarin. A lze ji považovat za oslavu muže, na jehož velké výročí se u nás jakoby zapomnělo.
Letní čas, pivo a daňová reforma
Musím se přiznat k něčemu, k čemu se nepřiznává snadno. Mám rád letní čas… Ne, neupsal jsem se, vím, že je módou říkat, jak je zavádění letního času odporným zvykem, jak je to nepřirozené a nezdravé, jak by bylo dobré – pro všechny – to zrušit. Kaiserok této fazóny/ mně ale nikdy dobře nepad. Takže ještě jednou: mám rád letní čas.
Francouzi v Libyi
Docela by mě zajímalo, jestli se francouzské rafaly a mirage, napadající tanky plukovníka Kaddáfího, někdy zatoulají od pobřežního pásu, kde probíhá většina bojů, na jih, nad poušť. A jak asi dnes vypadá ten kus ničeho uprostřed ničeho, který se jmenuje Bír Hakím. Místo, kde Francouzi v Libyi už bojovali. Před devětašedesáti roky…
O autorovi
Publicista, redaktor, překladatel, občas i grafik, výtvarník a nakladatel… Svým koníčkem – moderní vojenskou historií, především pak leteckou – se pokouší se střídavými neúspěchy živit už pěkných pár let. Napsal, přeložil, zredigoval, graficky či výtvarně zpracoval už větší než velký počet publikací, které vyšly (zatím) ve čtyřech zemích. Je spolumajitelem malého nakladatelství, které se jeho oblíbeným typem literatury zabývá. Činnost nakladatelství ale na obživu bohužel nebude stačit nikdy. Takže bere, co se dá, a občas trpce přemýšlí nad tím, co ve zkratce OSVČ znamená to písmenko „V“.