Piráti se zlobí, že Nova má v předvolební debatě zájem jen o Babiše a Zaorálka a nikoliv jejich předsedu Ivana Bartoše. Nemají k tomu důvod.

Podle názoru předsedy Pirátů Ivana Bartoše

„Není možné, aby na největší televizi dostaly v předvolebním vysílání prostor jen ANO a ČSSD. Tyto volby nejsou o dvou stranách. Veřejnoprávní ČT i soukromá Prima prostor více stranám poskytují. Není důvod, proč by zásady objektivity neměla dodržovat i Nova“.

Česká pirátská strana se proto obrátila s podnětem na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, neboť podle nich Nova porušuje ustanovení zákona, podle něhož

„provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti a zejména nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě“.

Piráti správně citují ustanovení paragrafu 31, odstavce (3) zákona 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání a změně dalších zákonů, ale zdá se, že se nad jeho obsahem příliš nezamysleli. Mám na mysli smysl závěrečné pasáže „a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě“. Piráti se zřejmě domnívají, že výsledky posledních průzkumů volebních preferencí, založené na vzorcích cca 1000 respondentů a výsledky Studentských voleb 2017, které s přehledem vyhráli před ANO a TOP09, jim dávají nárok požadovat srovnatelné zastoupení v předvolebních debatách jako ANO, ČSSD, KSČM, ODS, TOP09 či KDU-ČSL. Průzkumy veřejného mínění těšně před volbami ani volby mezi středoškoláky však nelze považovat za ukazatele jejich „reálného postavení v politickém a společenském životě“.

Jediným smysluplným měřítkem skutečného reálného postavení Pirátů v našem politickém a společenském životě jsou výsledky voleb. Podívejme se proto na ně. Bilance Pirátů v posledních volbách do Poslanecké sněmovny a nedávných volbách do krajských zastupitelství, senátních volbách a volbách do Evropského parlamentu je následující (u krajských voleb uvádím pro zajímavost srovnání s výsledky voleb předminulých):

Poslanecká sněmovna 2013: 132 417 hlasů, tj. 2,66 %
Krajské volby 2016: 47 070 hlasů, tj. 1,74 % a 3 mandáty, tj. 0,44 %, v 6 krajích ze 13 Piráti nekandidovali
Krajské volby 2012: 57 805 hlasů, tj. 2,19% a 0 mandátů, Piráti kandidovali ve všech krajích
Senátní volby 2016: 4 kandidáti, žádný do 2. kola
Volby do EP 2014: 72 514 hlasů, tj. 4,78 %, 27 kandidátů, nikdo zvolen

Je zjevné, že Piráti se do krajských (a také obecních) voleb nehrnou a jejich výsledky jsou chabé. Mám pro to pochopení, jsou přece Piráti a práce v krajských a obecních zastupitelstvích je asi nezajímá. Ani o senátní volby není mezi Piráty moc zájem, i to je u jednomandátových okrsků pochopitelné. O volby do EP měli Piráti větší zájem, neboť je jen jeden okrsek a počet jejich kandidátů byl stejný, jako u velkých stran. Výsledek byl slušný, ovšem při nízké volební účasti 18,20 %. Piráti napadli u Ústavního soudu pětiprocentní hranici pro vstup do EP, protože při přísně poměrném dělení by na ně vyšel jeden mandát, ale Ústavní soud jejich žalobu zamítl.

To jsou reálná čísla. Pokud by k nim Piráti přihlédli, nemohli by tvrdit, že Nova porušuje zákon tím, že do debaty den před volbami vedle Babiše a Zaorálka nepozvala i jejich předsedu.