Během kulminující prezidentské předvolební kampaně došlo k přestřelce mezi Jiřím Drahošem a Mirkem Topolánkem ohledně Topolánkovy role na jaře roku 2009 při krizi kolem financování Akademie věd. Textem odpovídám na otázku v jeho názvu.

Na Drahošovo tvrzení, že za plánovanou drastickou redukci rozpočtové kapitoly Akademie věd na léta 2010-2012 nesl odpovědnost, Topolánek reagoval na Facebooku slovy

Vyzývám Jiřího Drahoše, aby přestal opakovaně lhát. Nikdo se za mého premiérství nesnažil zlikvidovat Akademii věd a to ani ekonomicky ani nijak jinak. Jen pro pořádek připomínám, že v době kdy jsem z titulu předsedy vlády vedl Radu pro výzkum, vývoj a inovace dosahoval rozpočet Akademie věd úrovně, kterému se za doby úřadování pana Drahoše pak nikdy nepřiblížil. To ale víc vypovídá o manažerských schopnostech pana Drahoše než o čemkoliv jiném. S předchůdcem pana Drahoše panem profesorem Pačesem jsem měl vždy korektní vztahy a kroky, které jsme činili, byly po vzájemné diskusi a ve prospěch české vědy. Můj mandát premiéra se s mandátem pana Drahoše v čele Akademie věd překrýval v roce 2009 v pouhých 45 dnech. Rozumím tomu, že při absenci politických zkušeností a nedostatku vlastních témat pan Drahoš zjistil, že nefunguje ani plagiátorství ani názorové veletoče. Nyní zkouší, jestli nezafungují zjevné lži.

K nim přiložil graf znázorňující vývoj schváleného rozpočtu pro kapitolu Akademie věd. Podstatné jsou přitom modré sloupce zachycující výši institucionálních prost5edk, postupný pokles účelových prostředků pro Grantovou agenturu Akademie věd až do jejího zrušení v roce 2012 bylo dřívější rozhodnutí Topolánkovy vlády a o něj spor veden nebyl. Nejsem nezaujatý pozorovatel, naopak, byl jsem od nástupu Jiřího Drahoše do funkce předsedy Akademie věd 25. 3. 2009 jeden z těch, kteří mu pomáhali Akademii věd bránit, ale právě proto mohu podat snadno ověřitelné informace, jak tomu tehdy opravdu bylo.

Nejdříve krátké shrnutí. Jiří Drahoš nelže, to jen, jako obvykle, panu Topolánkovi selhala paměť. Rada pro výzkum, vývoj a inovace připravila v době, kdy byl Topolánek jejím předsedou, což bylo do 25. 5. 2009, návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace, který znamenal drastickou redukci institucionální podpory Akademie věd na léta 2010-2012. Kdyby se tento návrh realizoval, byla by čísla v Topolánkově tabulce následující: 4028 (2010), 3334 (2011) a 2646 (2012), tedy během tří let sešup na 52 procent úrovně roku 2009. Takovou „léčbu Topolánkem“ by Akademie věd nepřežila. To, že k tomuto scénáři, za nějž nese Topolánek spoluodpovědnost, nakonec nedošlo a rozpočet Akademie věd na rok 2010 byl snížen ne o miliardu, ale „jen“ o půl miliardy, je zásluha Jiřího Drahoše, pochopení úřednické vlády Jana Fischera a podpory veřejnosti, především Fóra Věda žije.


A nyní podrobněji několik základních skutečností, které je třeba při posuzování tehdejších událostí znát.
Podle zákona 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) z veřejných prostředků, je za návrh výdajů státního rozpočtu na VaVaI zodpovědná Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Tento návrh obsahuje také výhled na dva následující roky a rozdělení institucionálních i účelových prostředků mezi jednotlivé kapitoly státního rozpočtu, mezi nimi a kapitolu Akademie věd ČR, která má podle zákona o Akademii věd pro rozpočtové účely postavení ústředního orgánu státní správy. Návrh se začíná připravovat počátkem předchozího roku, takže rozpočet na rok 2010 s výhledem na léta 2011 a 2012 se začal připravovat v lednu 2009. Předsedou RVVI byl od 15. 11. 2006 do 25. 5. 2009 Mirek Topolánek.
Přípravě rozpočtu na rok 2010 předcházelo několik důležitými rozhodnutí vlády Mirka Topolánka v roce 2008, tedy ještě předtím než projevy finanční krize zasáhly ČR.

• Usnesením vlády ČR ze dne 26. března 2008 č. 287 byla schválená Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice, na níž navázala novela zákona 130/2002 Sb., kterou vláda předložila Poslanecké sněmovně 1. 10. 2008 a kterou PS schválila 27. 3. 2009 a platností od 1. 7. 2009.
• Součástí Reformy systému VaVaI byla nová Metodika hodnocení výsledků výzkumu a vývoje 2008, onen světově proslulý a unikátní „kafemlejnek“, jež byla určena k rozdělování institucionálních prostředků mezi jednotlivé výzkumné organizace (VO) i kapitoly státního rozpočtu. Tuto Metodiku schválila RVVI dne 20. 6. 2008. První uplatnění této Metodiky bylo právě při přípravě rozpočtu na rok 2010.
• Novela zákona 130/2002 Sb. zaváděla také novou formu institucionálního financování VO, místo dosud používaného financování tzv. výzkumných záměrů novela zavedla institucionální na rozvoj výzkumných organizací (RVO), které se opíralo o výše zmíněnou Metodiku. Přitom předpokládala postupný přechod od financování výzkumných záměrů k financování podle Metodiky 2008
• Usnesením vlády ČR ze dne 27. června 2008 č. 793 byl schválen návrh výdajů státního rozpočtu České republiky na VaVaI na rok 2009 s výhledem na léta 2010 a 2011, který předpokládal jejich každoroční výrazný nárůst:
2009: 24 828 902 tis. Kč,
2010: 26 780 944 tis. Kč,
2011: 28 923 765 tis. Kč,
Tento nárůst měl pokračovat i v dalších letech tempem cca 8 procent ročně.

Příprava SR VaVaI na léta 2010 až 2012 měla dvě etapy. V první, ještě poměrně poklidné, do 30. 4. 2009, RVVI vycházela z celkových výdajů ČR na výzkum, vývoj a inovace schválených ve střednědobém výhledu na roky 2010 a 2011 usnesením vlády ze dne 27. června 2008 č. 793 a z meziročního nárůstu o 8 % na rok 2012, tj. pracovala s částkami
2010: 26 781 mil. Kč, 2011: 28 924 mil. Kč, 2012: 31 238 mil. Kč.
Pro rozdělení těchto prostředků použila RVVI poprvé výsledky Hodnocení 2008 schválené RVVI 16. 1. 2009 a zveřejněné 21. 1. 2009. Přitom nový způsob výpočtu institucionální podpory podle Metodiky 2008 nebyl předtím aspoň na jednom roční rozpočtu nejdříve otestován, což je nezbytná standardní praxe při zavádění nových metod financování. To byla první zásadní chyba Topolánkovy RVVI. Pro kapitolu Akademie věd navrhla RVVI 13. 3. 2009 následující částky
2010: 4966 mil. Kč, 2011: 4862 mil Kč, 2012: 4616 mil. Kč
To znamenalo, že by se v roce 2012 institucionální podpora Akademie věd vrátila na úroveň roku 2008, přestože celkové výdaje na VaVaI měly vzrůst od roku 2008, kdy činily 22, 3 miliardy Kč, na očekávané 31, 2 miliardy Kč v roce 2012, tedy o plných 40 procent. S tím Akademie věd, tehdy ještě vedená Václavem Pačesem, s kterým si Topolánek podle vlastních slov tak dobře rozuměl, pochopitelně nesouhlasila.

Do dalšího vývoje dramatickým způsobem zasáhla finanční krize, která na jaře 2009 dorazila i k nám. V reakci na ní vydalo Ministerstvo financí 30. dubna 2009 pro RVVI pokyn, aby návrh výdajů státního rozpočtu na léta 2010-2012 zůstal na úrovni roku 2009, tj. cca 24,8 miliardách Kč, místo aby každoročně rostl o cca 2 miliardy. Toto rozhodnutí, jež mělo své opodstatnění, bylo formálně přijato až usnesením vlády ČR ze dne 29. června 2009 č. 838, ale RVVI ho pochopitelně respektovala od jeho vydání.

Další vývoj šel velmi rychle. Na svém 243 zasedání dne 15. 5. 2009, tedy ještě v době, kdy byl Topolánek v jejím čele, RVVI projednala návrh, v němž byly institucionální prostředky Akademie věd oproti roku 2009, kdy činily 5057 mil. Kč, výrazně redukovány:
2010: 4 337 mil. Kč, 2011: 3 678 mil Kč, 2012: 2 867 mil. Kč
takže v roce 2012 měly činit jen 57 procent úrovně roku 2009. To ovšem ještě nebyl konec, tento návrh byl následně upraven a RVVI na 244. zasedání dne 12. 6. 2009 schválila návrh, který byl pro Akademii ještě horší:
2010: 4 028 mil. Kč, 2011: 3 334 mil Kč, 2012: 2 646 mil. Kč
a který znamenal, že v roce 2012 by institucionální prostředky Akademie věd činily jen 52 procent úrovně roku 2009. To by jednoznačně znamenalo likvidaci Akademie věd.

Zmrazení výdajů státního rozpočtu na VaVaI na úrovni roku 2009 nelze vládě vyčítat, to bylo pochopitelné opatření. Co ale lze, nikoliv ovšem vládě, ale RVVI a Topolánkovi jako jejímu předsedovi vyčítat, je skutečnost, že i za zásadně změněných finančních podmínek spustili nový, naprosto neodzkoušený, způsob financování VO, založený na kafemlejnku. To, co se v podmínkách před 30. 4. 2009 projevilo jen jako malá redukce rozpočtu Akademie věd, se po zmrazení celkových výdajů na VaVaI projevilo pro Akademii věd, a jenom pro Akademii věd, jako likvidační. Důvod, proč redukce postihla tak dramaticky jen Akademii věd spočíval právě ve způsobu, jak mlel kafemlejnek.

To, že se likvidace Akademie nakonec nekonala, bylo důsledkem vyjednávání Jiřího Drahoše s vládou Jana Fischera a poté i Petra Nečase o stabilizaci institucionálních prostředků Akademie na úrovní cca 4,5 miliardy Kč, na níž zůstaly šest let až do roku 2015, přičemž snahy redukovat rozpočet Akademie věd neustaly ani v této době.

Odpověď na otázku v titulku je tedy jasná: Drahoš