Kolem obsahu 90stránkového textu Městského státního zastupitelství obsahujícího sedmistránkové Usnesení a následné jeho podrobné Odůvodnění se vyrojila řada mýtů. Na dva obzvláště matoucí bych chtěl upozornit.

Skutečnost, že 60 procent textu je souvisle začerněno, samozřejmě vadí, ale protože jde převážně o vyjádření obviněných i svědků, nebrání to udělat si jasnou představu o uvažování samotného Jaroslava Šarocha. Drtivou většinu jmen osob i názvů společ-ností lze snadno doplnit z kontextu a u osob z uvedených titulů.


První mýtus o obsahu dokumentu Městského státního zastupitelství vyrobil sám městský státní zástupce Martin Erazim v Tiskové zprávě k usnesení o zastavení trestního stíhání obviněných v tzv. kauze Čapí hnízdo, v níž se podle svého názoru "v rámci aprobace ztotožnil s právním názorem dozorového státního zástupce". Skutečnost je bohužel a překvapivě jiná. Klíčová pasáž Tiskové zprávy zní:

Obviněné osoby jako žadatelé o dotaci deklarovali Farmu Čapí hnízdo jako malý a střední podnik formou čestného prohlášení. Orgány činnými v trestním řízení bylo toto tvrzení považováno za nepravdivé, a došlo proto k zahájení trestního stíhání. Provedené dokazování však vedlo k závěru, že Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala. Opakovaně zmiňované propojení prostřednictvím řady akcionářů na úrovni rodinných příslušníků s koncernem Agrofert nehrálo při posouzení roli, neboť Agrofert a Farma Čapí hnízdo si vzájemně v podnikání nekonkurovaly ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu. I přes zjiště-né vazby mezi těmito subjekty, zejména prostřednictvím rodinných příslušníků, byla proto Farma Čapí hnízdo správně posouzena jako nezávislý podnik.

Pro tvrzení, že „Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala“ není ovšem v Šarochově odůvodnění žádné opodstatnění, ve skutečnosti je v něm něco podstatně jiného. Nikoliv, že Farma Čapí hnízdo podmínky na malý a střední podnik (MSP) splňovala, ale že se nepodařilo přesvědčivě dokázat, že je nesplňovala. To je zásadní rozdíl, který by měl městský státní zástupce chápat. Podobně není v Šarochově odůvodnění žádný podklad pro tvrzení, že „byla proto Farma Čapí hnízdo správně posouzena jako nezávislý podnik“. Svým nekompetentním shrnutím rozhodnutí Jaroslava Šarocha jejímu pochopení uškodil a veřejnost zmátl. Ve skutečnosti na závěr svého rozhodnutí Jaroslav Šaroch říká toto:

Závěrem tedy konstatuji, že přestože považuji za prokázané, že zejm. obv. Ing. Mayerová, Ph.D., a obv. Ing. Nenadál jednali vědomě účelově tak, aby byla poskytnuta dotace v rámci ROP NUTS 2 na výstavbu MKA ČH, a že existovalo spojení mezi společnostmi FČH a Imoba, a. s. příp. dalšími společnostmi ze skupiny Agrofert prostřednictvím fyzických osob, které jednaly společně, nepodařilo se opatřit důkazy, které by prokazovaly, že společnost FČH nebyla v době podání žádosti o poskytnutí dotace, či v následné době do rozhodnutí Výboru RR o poskytnutí dotace na realizaci projektu MKA, event. do uzavření smlouvy o poskytnutí dotace mezi společností FČH a Regionální radou, nezávislým podnikem a nesplňovala definici MSP, a z toho důvodu že by obv. Ing, Mayerová, Ph.D. a obv. Ing. Nenadál, či jen některý z nich, v žádosti o poskytnutí dotace nebo při podpisu smlouvy o poskytnutí dotace uvedli nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčeli.

Z uvedeného důvodu jsem proto dovodil, že jednáním obv. Ing. Nenadála ani obv. Ing. Mayerové, Ph.D., nebyly naplněny všechny znaky skutkové podstaty trestných činů, pro které bylo proti nim zahájeno trestní stíhání, či jiného trestného činu, který by mohli svým jednáním popsaným v usnesení o zahájení trestního stíhání, spáchat. Je evidentní, že skutek, pro který se trestní stíhání vedlo, se stal, avšak s ohledem na shora uvedené jsem rozhodl tak, že jsem tímto usnesením trestní stíhání jmenovaných obviněných podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. řádu zastavil, neboť tento skutek není trestným činem a není důvod k postoupení věci. Stejně tak jsem zastavil z téhož důvodu i trestní stíhání ostatních obviněných, kteří byli v této trestní věci stíháni jako účastníci na trestném činu obv. Ing. Nenadála a obv. Ing. Mayerové, Ph.D., a to v různých formách účastenství.


Druhý matoucí a svým závěrem velmi nebezpečný mýtus vyrobil David Klimeš v blogu Komentář: Po atomovém výbuchu v kauze Čapí hnízdo potřebujeme ochranný sarkofág, který ukazuje na to, že Šarochovo rozhodnutí četl jen velmi, velmi povrchně. Na začátku blogu Klimeš konstatuje

Přitom rozhodnutí státního zástupce Jaroslava Šarocha, orazítkované jeho nadřízeným Martinem Erazímem, lze přirovnat k atomovému výbuchu. I když totiž nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman vrátí případ zpátky do rukou justice, doktor Šaroch už mezitím ukázal veřejnosti, jak zde končí ty nejpečlivěji prověřované kauzy: desítkami stran protiřečícího si formalismu a odehráním do autu.
Zastavené stíhání je samozřejmě primárně potravou pro právníky, ale na dokument by se určitě měli vrhnout i jazykovědci. Na desítkách stran doktor Šaroch pečlivě skládá důkaz za důkazem, že Babiš opravdu neomaleně podváděl. Obestavuje ho hradbami argumentů, z nichž vede ven jediná cesta - před tribunál, který by je měl zvážit a rozhodnout o nich.
A pak se to najednou v okamžiku zlomí. Jadrný slovník a místy i nepříliš skrývanou ironii vystřídá obrat "za takové situace je problematické dovodit". Za ním už následu-je jen rychlý konec. Hradby se hroutí, jejich houževnatý stavitel se je rozhodl sám podminovat.

Z textu policejního obvinění, citovaného na úvodních sedmi stranách dokumentu Městského státního zastupitelství, je ve skutečnosti zjevné, že se policie zabývala výhradně otázkou, kdo byl ovládající osobou Farmy Čapí hnízdo a od začátku se snažila dokázat, že to byl Andrej Babiš a že tedy Farma Čapí hnízdo nebyla MSP, jimž byla podpora určena. V popisu skutkové podstaty stíhaného jednání není ani slovo o tom, že se policie zabývala naplněním dvou dalších, stejně důležitých podmínek, které musel příjemce dotace splňovat a trestní či přestupkovou odpovědností poskytovatele dotace.

Na rozdíl od obsahu a jazyka policie jsou úvahy Jaroslava Šarocha snahou vidět jednání obviněných z různých úhlů, tak jak lze u státního zástupce očekávat. Na rozdíl od policie a Davida Klimeše, tedy viděl státní zástupce od samého začátku jako hlavní obviněné nikoliv Babiše, ale Josefa Nenadála a Janu Mayerovou, tehdejšího předsedu a místopředsedkyni představenstva Farma Čapí hnízdo, kteří žádost podali, a posouzení jejich činnosti z hlediska trestní odpovědnosti je věnována převážná část Odůvodnění. Šaroch tedy neskládal důraz za důkazem, že opravdu neomaleně podváděl Babiš, ale probíral téměř výhradně policejní obvinění Josefa Nenadála a Jany Mayerové (tehdy Nagyové). Pokud někoho obestavoval hradbami argumentů, byli to oni, nikoliv Babiš. A proto i jich, ne Babiše, se týká závěrečné Šarochovo konstatování

Z uvedeného důvodu jsem proto dovodil, že jednáním obv. Ing. Nenadála ani obv. Ing. Mayerové, Ph.D., nebyly naplněny všechny znaky skutkové podstaty trestných činů, pro které bylo proti nim zahájeno trestní stíhání....

Obvinění Babiše a jeho příbuzných je věnována okrajová pozornost. O tom svědčí i poslední citovaná věta závěru rozhodnutí Jaroslava Šarocha o tom, že zastavil

trestní stíhání ostatních obviněných, kteří byli v této trestní věci stíháni jako účastníci na trestném činu obv. Ing. Nenadála a obv. Ing. Mayerové, Ph.D., a to v různých formách účastenství.

V tomto směru je pohled Jaroslava Šarocha konsistentní s obsahem zprávy OLAF, která za „dotčené osoby" považuje rovněž jen Josefa Nenadála a Janu Mayerovou a právního zástupce společnosti Imoba, a.s. Připomínám, že OLAF Babiše ani jeho příbuzné z ničeho neobviňuje a ve zprávě OLAF není Babiš uveden dokonce ani jako svědek.


Za nebezpečný považuji závěr, který Klimeš ze Šarochova rozhodnutí odvozuje

Není to ovšem jediný důsledek zbraně hromadného ničení doktora Šarocha. Usnesení si nepochybně pečlivě přečetli také ve všech velkých firmách, které čerpají evropské peníze. Stejně jako si je prostudovali politici, kteří o evropských penězích rozhodují. A v neposlední řadě i vykukové, kteří u nás s eurofondy kouzlí.
Otázky, které si teď kladou, jsou jistě prakticky stejné. Firmy se ptají: Takže když si vedle velkého podniku vytvořím pár satelitů - a ani se tím moc nebudu tajit -, můžu vysát peníze určené pro ty opravdu malé? Politici se táží: Pokud středočeský exhejtman Petr Bendl přežil bez úhony skandální rozdělování regionálních dotací, znamená to, že teď můžeme vesele v krajích a na ministerstvech kráčet v jeho šlépějích? Vykukové dumají: Nemusím už tedy svou fiktivní malou firmu kvůli dotaci držet v anonymitě? Můžu se k ní bez obav přiznat a začlenit ji zpát-ky do holdingu?

Klimeš má pravdu, že rozdělování dotací Výborem Regionální rady soudržnosti Střední Čechy, jehož předsedou byl tehdejší Středočeský hejtman a místopředseda ODS (a dnešní poslanec) Petr Bendl, bylo skandální, ale že to přežil je důsledkem právě toho, že policii nezajímalo, jak je možné, že Farma Čapí hnízdo dostala dotaci, i když podmínky na příjemce zcela jasně nesplňovala. Pokud by on a jeho úřad postupoval podle pravidel výběru projektů, jak jsem je připomněl ve svém blogu, Čapí hnízdo by dotaci nedostalo, protože zmíněná pravidla jsou napsána podrobně a velmi dobře a do značné míry i předvídají jednání oněch „vykuků“. Stačilo je dodržovat.

Hlavní poučení z celé kauzy je podle mého názoru tedy jasné a podobné jako poučení ze závěru auditorů, kteří na jaře letošního roku kontrolovali přidělování dotací z Operačních programů společnostem koncernu Agrofert: řídící orgán poskytovatele nepostupoval v souladu s pravidly posuzování a výběru žádostí. Pokud se tohle v příštím programovacím období, kdy se budou rozdělovat další desítky miliard korun na dotace, změní, může mít kauza Čapí hnízdo nakonec léčebný účinek, protože „vykukové“ nebudou mít šanci.