Včera jsem náhodou zahlédl v TV zprávách na Nove reportáž o nově instalované plastice v Plzni.
Nemíním nyní posuzovat její uměleckou kvalitu, která je spíše podprůměrná. To co mne však přeci jen zaujalo je, že se reportáž zabývala pouze cenou pomníku, jež byla celkově vyčíslena myslím, něco kolem 2 miliónu korun. No a v tom to začalo, hra na nízké pudy tázaných i samotné TV NOVA, okamžitě bylo vyčísleno, že materiál, by měl přeci vyjít jen na cca 150 tisíc(přizvaný odborník, nevím už jestli byl ze sběrných surovin, tuto cenu váhově odhadl z použitého materiálu ), jak je tedy možné(ptala se sebe sama TV Nova), že plastika stála 2 miliony?!? U kolemjdoucích(samozřejmě "náhodně" potkaných),tak sugestivně- podprahově vyzvídali, co na to ale obyčejný občan města Plzně. Všichni tázání byli nejen pohoršeni tvaroslovím plastiky, pomníku, ale naprosto znechuceni její cenou. Jsem si vlastně jistý, že by se zde snadno shodli odpůrci i zastánci amerického konvoje, jež tudy někudy před nedávném, tak nějak náhodou, projížděl. Jinými slovy, stupidita této reportáže(a opět zdůrazňuji, že tato plastika-pomník, věnovaná generálu G.Pattonovi, není bůhvijaká, i když asi o malinkato příznivější, než ten paskvil s okřídleným lvem na Klárově (pomník československým letcům z druhé světové války, či lesklé monstrum za "májem" a pod.)opět dokázala, jak je tento většinový TV národ kulturně "vychováván"(mimochodem reportáž ani jednou nezmínila, kdo je vlastně autorem této sochy, koho by to ale zajímalo, že ano?!)...takže příště doporučuji reportérům TV NOVA zvážit, přeměřit plátno a barvy, třeba Mony Lisy, myslím, že by to mohl odhadnout nějaký krejčí, švadlena a někdo z drogerie(barvy laky) i při dnešní inflaci, tak na cca max. 1500 korun...!
Možná se někomu bude zdát, že je to jenom takový očekávaný popfolklor populistické TV Nova, jistě ano, ale bohužel to není ojedinělý příklad i mimo tyto zahnilé vody. Umění je dlouhodobě v této zemi, chápáno většinovou populací spíše jako podvod, nebo zcela za zbytečnou činnost. Kultura je tu tak maximálně vnímána jen skrze hradní a zámeckou sezonu, někomu stačí i Matějská. Většinovou populací myslím nejen kolemjdoucí, ale i všemožné politické garnitury, ekonomické manažery, novináře i židle pod zadky mnoha "kulturních" činitelů na městských radách, magistrátech, ale i tomu určených kulturních institucí. Hovořím i o "neomylně" vybíraných členech různých porot, komisí, úředníky ministerstvech, především ministerstva kultury. Vzdělanostní rozhled těchto lidí je v troskách, umně kamuflovaných kariérními pozicemi, vzájemnou vazbou pěstovanou například na příležitostných večírcích(i odpoledne) různých ambasád, firemních(samozřejmě jen těch vrcholově sdílených) pozváních a pod. Jak jinak se třeba muže stát, že například vrcholový manažer naší elitní kulturní instituce, nedokáže rozeznávat mezi kreativní flexibilitou uměleckých počinů a kupeckými počty pro jejich plnohodnotné realizace. Když si dovolí říci, že umělci, kteří na to "nemají" (míněno své finance), by se neměli ani hlásit do výběrových řízení na mezinárodní umělecké akce. Arogance ekonomů i v kulturních institucích přehlušují i jejich nadřízené umělecké šéfy a stačí jim na to jediné, striktně se ohánějí platným rozpočtovým zákonem, mizivými finančními prostředky a pod. Je jim tak zcela lhostejné, že tím předem zabíjejí, deformuji a znevýhodňují současné umění vůči okolnímu kulturně-vzdělanému světu, který už dávno pochopil, že umění prostě není živo v matematické logice: 1+1 jsou přeci vždy dvě, ne? Ne!.... Takže, aby umění mohlo přežít tuto zdejší ekonomicky neúprosnou "logickou matematiku", musí jen doufat, že například umělečtí šéfové, ředitelé s fundusem osvícených jedinců, dokáží podobné logiky zvrátit ve prospěch samotného umění. O své současné situaci, vzhledem k mé účasti na vrcholové mezinárodní akci, jakým je stále bezesporu, benátského bienále, zatím pomlčím...! Ovšem vzhledem ke skutečnosti, kolik mladých lidí se u nás hlásí spíše na ekonomické vysoké školy, či práva, než do nejistoty uměleckých universit,tak tomu nedokážu už uvěřit. Na druhou stranu je úžasné,jak opět rozkvétají magnólie...
prof. Jiří David