Podzim v Bělehradě

01. 11. 2007 | 17:14
Přečteno 4459 krát
Minulý týden dorazil do Bělehradu podzim. Bylo pochmurno a každou chvíli pršelo. Mrazení prostoupilo také politickou scénu, intelektuální debaty a náladu veřejnosti. „Největší téma pro Srbsko je Kosovo,“ řekl mi premiér Koštunica. Stejně prezident Tadič, poslanci srbského parlamentu i bělehradští intelektuálové, kteří patřili k předním bojovníkům proti Miloševičovu režimu.

Nervozitu vyvolává snaha mocností zbavit se problému Kosova schválením jeho nezávislosti. Možná už v prosinci. Nezávislost by to byla podivná. Šéfa z OSN by nahradil šéf z EU. Měl by stejná práva vetovat zákony a osoby a obsazení. Skanderbergovu vlajku, kterou se pyšní Albánie, by musela pro jistotu nahradit jiná. Kosovo by mělo získat místo v OSN, pokud by to ovšem schválila Rada bezpečnosti.

Srbsko došlo na hranici možných kompromisů. Nabízí Kosovu úplnou vnitřní samosprávu. Trvá pouze na zachování územní integrity srbského státu. Odtržení Kosova posílí nacionalistické radikály, k nimž patří statisíce vyhnanců z Chorvatska, Bosny a Kosova. Stoupenci demokratického vývoje věnovali mnoho energie přesvědčování Srbů, že nelze měnit podle etnických principů hranice s Chorvatskem a Bosnou. Jak by mohli dnes vysvětlit změnu hranic na jejich základě. Podle poslankyně z G17+ občané těžko pochopí, že Evropa odebrala Kosovo demokratům. Vidí v tom harpunování demokratizačního procesu.

Uznání nezávislosti by bylo porušením už tak ohrožovaného mezinárodního práva. Podle helsinských dohod lze měnit hranice jen se souhlasem všech účastníků. Srbové se ptají, jak návrat k etnickým zásadám devatenáctého století ovlivní poměry v Bosně a Hercegovině, ve Vojvodině nebo v Kurdistánu. Přirovnávají odtržení Kosova k odříznutí sudetských oblastí Československa v Mnichově.

Pokud by se kosovští Albánci pokusili obsadit oblasti severně od Mitrovice, místní Srbové by zřejmě bojovali. Bělehradu by nezbylo nic jiného než je podporovat. Někteří mezinárodní představitelé proto plánují bránit pokusům překročit Ibar silami KFOR. Protože albánští extrémisté nazývají jižní Srbsko a západní Makedonii východním Kosovem, uvažují Američané o posílení srbské armády, aby mohla zabezpečit hranici v preševském údolí. Trvají pochybnosti, že by se dařilo expanzi trvale bránit. Za posledních osm let ani mocná mezinárodní přítomnost nedokázala zaručit na území velkém jako osmina České republiky s dvoumilionovým obyvatelstvem bezpečnost. Ani haagskému tribunálu se podle Carly del Ponte nedaří usvědčit zločince z UCK. Někteří svědkové byli zavražděni, jiní se vzdávají výpovědi. Předseda zahraničního výboru sněmovny Dragoljub Mičunovič se obává, že by z Kosova a jeho okolí mohl vzniknout nový Libanon.

Ministr pro evropskou integraci Slobodan Samardžić upozornil, že Kosovo ovlivňuje ostatní témata, včetně uzavření asociační dohody s EU, která je připravena k parafování. Srbští politikové vědí, že Srbsko by bez Evropy zůstalo izolované. 70 procent Srbů podporovalo vstup do EU, ale nemusí být nakloněni Evropě, která jim odebere Kosovo. Navíc hrozí, že Kosovo může být použito k nějakému dalšímu tlaku na Bělehrad podobně jako požadavek vydat generála Mladiče do Haagu. Dnes o něm vláda neví a vypsala odměnu 1 000 000 eur za jeho dopadení.

Srbové počítají s českým přátelstvím, i když vývoj situace může vztahy ovlivňovat. Mnozí Evropané si uvědomují, že Kosovo je a zůstane problémem evropské bezpečnosti. Zazněly tóny naznačující odstoupení od Ahtisaariho plánu. Srbové dostali od několika členských zemí EU během posledních dvou, tří měsíců “pod stolem” pět, šest různých návrhů. Některé počítají se srbskou suverenitou, jiné s řešením typu Beneluxu, dokonce i s Černou Horou. Také v USA existuje určité porozumění pro nějaké institucionální spojení Srbska s Kosovem. Proto snad ještě existuje malý prostor pro rozumnou politiku.

Menší členské státy EU mohou stěží převážit tlak velmocí. Poslankyně Demokratické strany Srbska vyzývá země, které situaci chápou lépe, aby se spojily. I v EU se počítá s možností, že pokud unie uzná Kosovo, mohla by dát členským zemím na vybranou, kdy a jak chtějí toto rozhodnutí uplatnit. Odmítání nezodpovědných rozhodnutí o Balkánu má v České republice, a také na Slovensku a jinde, širokou podporu. Lze doufat, že nebudeme spěchat s poškozováním vztahů, v jejichž rozvoji a při začleňování jihovýchodní Evropy do evropské integrace může Česká republika sehrát umírňující a zprostředkující roli.

Napsáno pro Právo (15.10.2007) a autorův blog na Aktuálně.cz

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

pavel napsal(a):

Srbové maj holt smůlu. Projeli si to sami. Je nerealistické, aby vykonávali moc nad územím, které je nechce. Nezbývá než si přát, aby hranice probíhaly tak jak si to přeje obyvatelstvo - i za cenu vzniku en-/exkláv.

Že to není slučitelné s mezinárodním právem, ukazuje jen na to, jak je mezinárodní právo nemravné.
01. 11. 2007 | 18:03

Mací napsal(a):

Srbové doplácejí na to,že nemají ve svém charakteru rysy vlezdořitizmu a nepodávají se tak snadno tlaku velmocí.V ostatním jsme si jako národy velmi podobní a určitě bychom si vzájemně rozuměli.Skoda,že jsou pro svou hrdost stále nuceni být v izolaci,případně bombardováni-ale"humanitárně"!
01. 11. 2007 | 18:06

Ne napsal(a):

S tim mezinarodnim pravem je to pofiderni. Kosovsti Albanci se mohou velmi jednoduse odvolavat na pravo na sebeurceni. V pripadnem referendu se 90% obyvatel vyslovi pro nezavislost a co s tim mezinarodni spolecenstvi bude asi tak delat?
Faktem je, ze problemy s masivni demografickou zmenou nejsou v ramci demokratickeho sveta nijak pekne resitelne.
01. 11. 2007 | 19:16

Martin napsal(a):

Díky za názor p. Dienstbiere. Vážím si Vás a jste podle mě velice rozumný člověk. Čtenář Martin .C
01. 11. 2007 | 19:34

Martin napsal(a):

Srbsku držím palce a věřím, že to dopadne snad dobře.Vivat SRBIJA!
01. 11. 2007 | 19:37

duckHR napsal(a):

Ono to s Kosovem je složité. Jak může mezinárodní organizace posvětit plán na odtrhnutí území nějakému suverennímu státu. Přece žijem ve 21. století, nebudeme to přece řešit ala Mnichov. Srbský návrh je nejlepší řešení. Kosovo bude spravovat skoro všechny oblasti života provincie, jediné co by zůstalo by byla celistvost Srbska. Nezávislost by jen vyhrotila celou situaci na Balkáně a nejen na něm. To si přece nikdo nepřeje.
01. 11. 2007 | 20:39

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Srbové "Přirovnávají odtržení Kosova k odříznutí sudetských oblastí Československa v Mnichově."
Oprávněně. Je s podivem, že téměř sedmdesát let po Mnichovském diktátua šedesát let po následující nejvěztší světové válce se může scénář opakovat.
Je cosi shnilého v tomto světě.
01. 11. 2007 | 20:47

Vlastenec napsal(a):

Živela Srbija! Jediné možné řešení je okamžitý odsun všech musulmanů zpět do Albánie, kam patří! Kosovo je a bude srbské a nikdy se v něm nebude roztahovat smradlavý Albánec!
01. 11. 2007 | 21:18

křesťan napsal(a):

nedovedu si představit, že by Amerika dala své úzení, kde se většina přistěhovalců rozhodne ho získat. Tak by bylo dobré,aby se tak chovala i v Evropě.Vážím si pana Dienstbiera za svůj postoj k Srbsku a věřím, že již nikdo nebude propagovat humanitární bombardování
01. 11. 2007 | 22:26

jipindripich napsal(a):

...."Předseda zahraničního výboru sněmovny Dragoljub Mičunovič se obává, že by z Kosova a jeho okolí mohl vzniknout nový Libanon."....

...."Srbové počítají s českým přátelstvím, i když vývoj situace může vztahy ovlivňovat."....

..."Demokratické strany Srbska vyzývá země, které situaci chápou lépe, aby se spojily."...

Doufám, že půjdete do volby prezidenta za každou cenu. Toto jsou skutečné a jasně definované historické kontexty, toto je pro mne srozumitelná zahraniční politika našeho státu, kterou jaksi přirozeně od nás na základě "zkušeností" svět očekává.
Doufám, že půjdete do volby prezidenta.
Hodně zdaru.
02. 11. 2007 | 08:05

Karel napsal(a):

TO: Pavel. Vážený pane, nežli napíšete takovou hloupost, tak si přečtěte něco z dějin této země. Něco i o tom, jak došlo k až neskutečnému nárůstu jednoho etnika na úkor druhého a pak vypouštějte Vaše názory. Bylo by dobře, aby jste si uvědomil i to, že bývalá Jugoslávie a tedy i srbové byli jedněmi z mála, kteří nám tehdy v r.1968 nejvíce v Evropě pomáhali. Máme jim co vracet a ne tlachat takové hlouposti. Představte si např. to, že na nějakém území (např. Sev.Morava) dojde k přečíslení gadžů romy a ti budou chtít vlastní stát. Také to takhle hloupě budete podporovat jako spravedlivé ?
02. 11. 2007 | 08:06

Václav napsal(a):

Srbové jsou kulturnější lidé. Proto prohrají.
02. 11. 2007 | 08:36

jakub napsal(a):

...nebudu to komentovat, jen si myslím, že by Kosovo mělo zůstat srbské...ale proč píši..? Zajímalo by mě a vnucuje se mi paralela, zda se stejnou vehemencí bude mocnostmi uznán jako samostatný stát Kurdistán..? A teď se světe ukaž, jak všem měříš stejně..
02. 11. 2007 | 09:06

Tribun napsal(a):

Díky za článek na téma, které přes svoji závažnost dostává v médiích málo prostoru, a i ten je pohříchu často věnován jen jedné straně. Souhlasím s jipindripichem, měl byste to proti Klausovi zkusit.

Osobně si myslím, že Kosovo je velká tragédie a velký omyl mezinárodního společenství, za který Evropa ještě krvavě zaplatí. Dost možná doslova.

Co se Kosova týče, nerozumím především jedné věci: proč je islámské Kosovo mezinárodním společenstvím tak urputně bráněno, když všude jinde je islám a „islámský terorismu“ důvodem k vojenským i politickým intervencím v neprospěch nositelů islámu. Jde tady vůbec o stále omílaná lidská práva, nebo je Kosovo jenom klacek, kterým Západ udržuje v poslušnosti vzdorné Srbsko? Kdyby mi toto mohl někdo vysvětlit…
02. 11. 2007 | 09:56

Karel napsal(a):

Po našich zkušenostech s Mnichovem bychom měli být jednoznačně proti nezávislosti Kosova v jakékoliv podobě.
02. 11. 2007 | 11:05

joki napsal(a):

Velice rozumný článek. Kosovo vždy patřito a má patřit Srbsku. Nedovedu si představit samostatné albánce,jejich rozpínavosti, drzosti a trestné činnosti, která by se jenom zvýšila. V případě samostatnosti Kosova, Evropa by měla s nimi daleko více práce než tomu tak je v současné době.
02. 11. 2007 | 11:42

jipindripich napsal(a):

Zdeformován svým vlastním "zvoleným" životem při letmém pohledu na mapu a hryzání mého zdeformovaného červíčka hlavového opakujícího neustále - transfer zdrojů, vojensko-strategická poloha a KDO vlastně usiluje nejvíce o samostatnost Kosova na mezinárodní scéně?

Mám obavy, že odpověď na všechno to hryzání je víc než zřejmá.
02. 11. 2007 | 11:43

Katarina napsal(a):

Udrzet Kosovany uvrnitr Srbska neni realisticke, zastitit ji a korigovat je v zajmu vlastnich srbskych mensi v Kosovu.
Take upozornuji, ze ministr Samardzic je ministrem pro Kosovo nikoliv evr. integraci.
02. 11. 2007 | 11:43

Dr.NO napsal(a):

Pane Dienstbiere, asi jste už zapomněl, co vám v roce 2000 řekl Bernard Kouchner, dnešní ministr zahraničí Francie. Tak vám to připomínám: "Pane Dienstbiere, držte laskavě hubu"
02. 11. 2007 | 11:53

Čochtan napsal(a):

Před sto lety byli Albánci v Kosovu malá menšina. Něco jako cikáni dnes u nás.
Jeden z velitelů albánských hrdlořezů prohlásil sebevědomě do kamery: "Naší nejsilnější zbraní jsou dělohy našich žen".
Nebylo by na místě, v rámci odzbrojení, zlikvidovat i takovou masovou biologickou zbraň ?
02. 11. 2007 | 12:46

lm napsal(a):

Ví někdo o státu, ve kterém funguje spolužití několika národu aniž by mezi nimi hrozil knoflikt tento stát ohrožující ( a neříkejte Švýcarsko )? Připadá mi, že jde o sociologický a politologický problém s vědecky predikovatelným vývojem. Ani americký melting pot už nefunguje ( viz. ploty na hranicích s Mexikem ). Co až budou Hispánci chtít připojit jižní část Kalifornie k Mexiku ? Je to brutální, ale jasně platí, necháme-li se přečíslit, dříve nebo později zahyneme. A žádné řeči o multikulturní společnosti to nespraví.
02. 11. 2007 | 13:11

relais napsal(a):

Ano. I vzhledem k našim vlastním zkušenostem je třeba bránit celistvost Srbska za každou cenu. V opačném případě tu budeme, mimo rozbolavělého křesťanského Srbska, mít další velký, militantní islámský stát. Ten se na evropské poměry a zvyklosti nebude ohlížet vůbec. Militantních Albánců budeme plné ulice. Srbsko bude zahnáno do ruských rukou a Albánie bude ostatní svět vydírat svým nerostným bohatstvím. Trochu zmatené, ale psáno narychlo. Pane Diensbiere, děkuji. Mně osobně jste nezklamal nikdy. Vážím si Vás.
02. 11. 2007 | 13:56

jarl Riessner napsal(a):

Kosovo a události okolo něj jsou NOVÝ MNICHOV. (Souhlasím se všemi, kteří tu přede mnou tuto myšlenku vyslovili.)
A přímé popření slibů, které v roce 1999 (tehdy ještě) Jugoslávie dostala od OSN (a NATO v pozadí) – rezoluce RB OSN z 10. 6. '99 mimo jiné uvádí, že "zavede dočasnou civilní správu pro Kosovo, jež umožní návrat uprchlíků a podpoří založení značné autonomie a samosprávy UVNITŘ Jugoslávie". Jestli si chce OSN a velmoci uchovat ještě zbytky důvěryhodnosti a morální převahy nad svými nepřáteli (= nedemokratickými režimy), TAK AŤ KOUKAJÍ SLOVA TÉTO REZOLUCE DODRŽET!!
Zvlášť, když v Srbsku už nějaký ten pátek mají ten "správný" režim a Miloševič je mrtev...
02. 11. 2007 | 13:57

rem napsal(a):

Dr.NO, co to tady uvádíš? příklad zbabělosti? jsi vůbec demokrat?
02. 11. 2007 | 14:29

Dupor napsal(a):

V roce 1989 zrušili Srbové autonomii Kosova, aniž by se tamních obyvatelů ptali. Tím narušili dohody s Helsinka.
A panovi Diensbierovi bych připomenul osud Františka Zacha a Antonína Ducháčka.
02. 11. 2007 | 18:07

Čochtan napsal(a):

Im: napadá mě Belgie, ale i tam je silná tendence na odtržení.
02. 11. 2007 | 19:08

Lobsang Rampa napsal(a):

Srovnání s Mnichovem trochu kulhá, protože Srbové nejsou bez viny. Češi v Sudetech před válkou žádné etnické čistky nedělali.

Na druhou stranu se nyní Srbům objektivně měří jinak, než ostatním. To je nespravedlivé a pokud máme trochu svědomí v těle, měli bychom ve věci Kosova Srbsko podpořit.
02. 11. 2007 | 22:32

Foldyna J napsal(a):

Stále častěji a čím dál silněji je slyšet, z úst představitelů USA, ale i některých představitelů EU, že bude-li na území KOSOVA tamní albánskou politickou reprezentací vyhlášena nezávislost, bude tento samozvaný stát uznán. Je nepřípustné měnit mezinárodně uznané hranice demokratického státu proti jeho vůli. Jakýkoliv pokus o řešení, tedy tzv. legalizování rozdělení Srbské republiky jednostranným oddělením části jejího území by bylo nejen v rozporu se zákony demokratického státu ale i v rozporu s mezinárodním právem. Není pochyb, že takový postup by byl v mezinárodním právu i v praxi OSN nebývalý a navíc by vedl k nebezpečným dlouhodobým následkům v rámci celkové mezinárodní situace v krátké i daleké budoucnosti.
Řešení budoucího postavení Provincie musí brát v úvahu nedotknutelnou svrchovanost a územní integritu Srbska jako mezinárodně uznávaného státu a člena OSN. Tato pozice je v souladu nejen se základními principy mezinárodního práva, ale i s Rezolucí 1244 (1999) Rady bezpečnosti OSN, která jednoznačně zdůraznila svrchovanost Srbska nad Kosovem a Metochie.
Vážený pane prezidente, když jsem v létě v roce 1999 procházel Sněmovní ulicí se sedmapadesáti srbskými dětmi, které trávili prázdninový pobyt v naší zemi, pozdravili jsme se.Já jsem tehdy dětem řekl „děti, to je předseda konzervativní strany, který o vaší zemi vždy dobře mluvil“, děti Vás tehdy pozdravili spontánním potleskem.
Pane prezidente, velmi si vážím skutečnosti, že jste nikdy neklesl k výrokům typu „humanitární bombardování“. Dovolte mi laskavě odkázat na tradice našeho Československého státu. Jsem přesvědčen, že nikdo nemá právo měnit hranice suverénního státu, což by v Evropě i ve světě vytvořilo nebezpečný precedent. Zcela chápu, že se takovéhoto precedentu obávají naši slovenští sousedé. V historii našeho národa máme s tímto přístupem vlastní smutné zkušenosti.. Mnichovská dohoda fašistického Německa a tehdy vystrašené západní Evropy, uloupila v roce 1938 Československé území. Statisíce našich spoluobčanů bylo oloupeno, vyhnáno a mnohdy také zavražděno.
Západoevropští demokratičtí politici otevřeli cestu zlu. „Kultivovaný“ zločin diplomatů, přerostl ve zločiny fanatických nacistů, Židé a Slované byli určeni jako národy k likvidaci.
Dnes bychom měli zabránit vytvoření živné půdy pro podobné katastrofické důsledky. Lze si snadno představit, že jednostranné rozhodnutí, které nevezme v úvahu legitimní zájmy Srbské republiky, povede k novému napětí, nestabilitě a konfliktům, které ovlivní celý Balkán a proto i Evropu.
Jsem přesvědčen, že je třeba podpořit další diplomatická jednání a hledání pro všechny přijatelného řešení, které bude respektovat jak zájmy většinového albánského obyvatelstva, tak zájmy všech menšin, včetně Srbů a jejich práva na návrat, a především je nutné respektovat mezinárodní právo neboť jinak by nám všem hrozila právní džungle.
Malý, pro mnohé téměř bezvýznamný srbský národ, je ponížen a hrozí mu loupež. Může být oloupen o svrchované území Kosova a Metochie. Oloupen o kolébku své kulturní identity. Oloupen a ponížen pro to, že se nikdy pokorně nesklonil mocným.
„Věrnost za věrnost. Ljubav za Ljubav“ heslo T.G.Masaryka a jugoslávského krále Petra, které vyústilo v roce 1920 ve smlouvu o spolupráci a obraně. Tato smlouva poté přerostla v Malou dohodu.
Na sto padesát tisíc Jugoslávců se v roce 1938 hlásilo jako dobrovolníci na pomoc Československu, které tehdejší demokraté zradili. Na Trgu Republike v Bělehradě statisíce demonstrovaly proti Mnichovskému diktátu.
Tisíce Čechoslováků, po hanebné okupaci Československa v roce 1968, přijalo pomoc od bratrských Jugoslávců, aby mohli emigrovat do svobodného světa.
Více jak stotisícová demonstrace studentů, dělníků a profesorů všech univerzit, demonstrace vzdoru a solidarity občanů tehdejší Jugoslávie, nám v roce 1968 vzkazovala,, nejste sami,,!
Prožil jsem ohromnou hanbu a smutek, když v březnu 1999 byla barbarsky bombardována jugoslávská města silami NATO, nejmocnějšího armádního uskupení světa. Malý, desetimilionový národ vzdoroval. Styděl jsem se, a stydím dodnes, za výrok o humanitárním bombardování tehdejšího prezidenta ČR Havla.
Je nutné hledat řešení složité situace, přičemž nelze ignorovat svobodnou vůli, suverénního státu Srbska, což garantuje mezinárodní právo. Je třeba odmítnout jakýkoliv diktát bez ohledu na to jakým způsobem by ho současní mocní chtěli ospravedlnit.
02. 11. 2007 | 22:32

Foldyna J napsal(a):

Dopis jsem předal Václavu Klausovi 15. 10.2007
02. 11. 2007 | 22:34

Čochtan napsal(a):

Foldyna J:
Moc dobrý, to bych mohl podepsat.
02. 11. 2007 | 22:43

Dupor napsal(a):

A osud 1600 českých dětí "schovaných" na podzim 1991 před srbskými bombardéry pana Foldyna a ještě méně pana Dienstbiera nezajímal. Že bylo plánováno "tyto se za 2 roky vybrečí a problém Čechů Slavonie budu konečně vyřešen", je jim asi neznámo?
03. 11. 2007 | 09:09

Martin b. napsal(a):

a co právo Kurdů na sebeurčení .. ??
04. 11. 2007 | 11:57

červená_karkůlka napsal(a):

co se týče práva na sebeurčení, je to mnohem složitější, Kosovo na toto právo nemá. Právo na sebeurčení mají národy, které namají svoji vlastní zem. Tedy namají právo na sebeurčení, jelikož se tam mluví albánsky a jsou to Albánci. Albánie je vedle. Právo na sebeurčení má např. Kurdistán, či Baskitsko atd. ale ne Kosovo. Ovšem je to mnohem složitější, protože podle mezinárodního práva zásadu nelze vykládat tak, že opravňuje nějakou skupinu k rozčlenění nebo zmenšení územní celistvosti
18. 05. 2008 | 11:22

sleva 20% napsal(a):

Více jak stotisícová demonstrace studentů, dělníků a profesorů všech univerzit, demonstrace vzdoru a solidarity občanů tehdejší Jugoslávie, nám v roce 1968 vzkazovala
23. 09. 2009 | 23:08

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Smoljak David · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Těšínská Tereza · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy