Odvolání světového onkologa profesora Pavla Klenera z funkce ředitele Ústavu hematologie a krevní transfuze, protože odmítl přistoupit na jeho likvidaci, je čistým projevem arogance minimoci vedení ministerstva zdravotnictví. Několik tisíc pacientů s leukemií, kterým Klenerův ústav ulehčil nebo je vyléčil, zřejmě nedokáže peticemi a demonstracemi ministerský útok zvrátit. Přestože na obranu ústavu vystupují lékaři a další občané, kteří neztratili rozum a odvahu, mluvčí Tomáš Cikrt už jim s citlivostí podvůdce smečky vzkázal, že jeho ministerstvo protesty zaměstnanců a pacientů neodradí.


Podobně mají být připojeny k nemocničním kolosům rovněž dobře fungující Institut klinické a experimentální mediciny, Revmatologický ústav, Endokrinologický ústav, zřejmě také brněnské Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie a další špičková zdravotnická zařízení. Osm ředitelů ústavů už ministr Julínek odvolává.

Zdálo se, že po skandálech typu Pepy z Hongkongu pakultura arogance moci a chamtivosti postupně vymizí. Nicméně se vždy znovu potvrzuje, že metastázovala do společnosti, která s ní dodnes zápolí. Zhoubné nádory podezřelých rozhodnutí, korupce, válek policajtů s politicky cílenými úniky informací ze spisů, útěků multimilionářů do ciziny, podivných prodejů státní půdy atd. každou chvíli vyhřeznou na povrch. A opět, jako na začátku devadesátých let, vlci cení zuby na dosud nezcizené lukrativní pozemky v centru Prahy. Už tehdy šilhali po areálu Všeobecné nemocnice na Karlově náměstí nebo historické porodnice u Apolináře, dnes cítí také pach možné kořisti z pankrácké věznice. Už slyšíme, že přestěhováním Všeobecné fakultní nemocnice třeba do Letňan by se uvolnily desítky hektarů pozemků. Zřejmě pro další hotely, nákupní centra, kasina nebo třeba Disneyland. Přemístěním UMPRUM z náměstí Jana Palacha, o němž cvrlikají vrabci, by se nabídl pěkný prostor k rozšíření hotelu Four Seasons. Praha 6 chce vypudit studenty ze Strahova do Ruzyně, aby zbouráním kolejí získala pozemky pro luxusní bydlení. Podobné úkazy si mohou doplnit obyvatelé jiných měst. Co čekat dál? Kupodivu ještě nikoho nenapadlo přestěhovat prezidenta do pěkného malého paláce citlivě zasazeného do malostranské zástavby. Oslabilo by to prezidentův královský majestát, který je stejně různým lidem trnem v oku. A pražský Hrad by jako turistická atrakce vydělával stovky milionů. Národ sobě a do kapes developerů a provozovatelů.

Ale i kdyby u nemocnic nešlo - alespoň zatím - o pozemky, tučné kšefty a doprovodné všimné, nelze ohrožovat zavedené a mezinárodně respektované ústavy a tím i léčbu pacientů nedomyšlenou střelbou od boku. O organizaci zdravotnictví lze jistě diskutovat. Dosud však neexistuje ani celková koncepce, ani legislativní předpoklady, ani analýzy, co by změna právní subjektivity ústavů znamenala pro jejich zapojení do řetězců jim odpovídajících světových institucí. Například Klenerův ústav je propojen se světovou bankou kostní dřeně, z níž by zánikem vypadl a mohlo by trvat léta než by nemocnice, do níž má být zařazen, prošla úspěšně potřebnou akreditací.

Ústavy, s jejichž osudem ministerstvo zdravotnictví experimentuje, si získaly uznání svých pacientů, kterým poskytují vysoce kvalitní péčí a s ní naději na uzdravení. Zdá se, že ministr Julínek a jeho tým už nejsou schopni cvakání vlčích tesáků zastavit. Na toto do nebe volající sociální inženýrství, ve vyspělém světě nepředstavitelné, nebe neodpoví. Opoziční a vládní strany však mají příležitost zvýšit důvěru v českou politiku společným vystoupením. Opozice a zelení se už ozvali, lidovci chtějí svolat koaliční jednání. Lze doufat, že ODS se připojí. Kdyby už nenašla vznešenější důvody, pak snad alespoň proto, že nemá zájem na propadu svých preferencí v důsledku nezodpovědného jednání svého ministra.

(Rozšířená verze komentáře pro Právo)