Zaměstnanost je klíč k prosperitě
Statistický úřad Evropské unie EUROSTAT před několika dny publikoval čerstvá data (za rok 2009) o zaměstnanosti ve 27 členských zemích, zemích EHP a přidružených zemích EU. Zde jsou ke stažení: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/3-04082010-BP/EN/3-04082010-BP-EN.PDF
Domnívám se, že zaměstnanost je natolik klíčový a komplexní ukazatel stavu ekonomiky a vůbec společnosti, že rozhodně stojí za to se na tuto sestavu čísel podívat podrobněji. Vybízí to k různým srovnáním mezi členskými i nečlenskými státy. Pokusím se pouze stručně zmínit o několika málo z nich.
Je pro dnešní EU docela signifikantní, že nejlépe se co do míry celkové zaměstnanosti ve věkových skupinách 15 – 64 let umístily na prvních čtyřech místech 3 nečlenské země EU. Na pomyslnou medaili se dostalo pouze Nizozemí na 3 místě.
ČR rozhodně patří mezi lepší průměr členských zemí a spolu se Slovinskem je zdaleka nejlepší v tomto ohledu mezi novými členy EU. V žádném případě však není důvod k uspokojení. Dlouhodobě naše míra zaměstnanosti spíše stagnuje či dokonce mírně klesá. Máme poměrně vysokou zaměstnanost můžů u žen jsme všaj již pod průměrem EU27.
Stejně tak jsme jen průměrní pokud jde zaměstnanost osob ve věku 55 -64 let. O zkrácených pracovních úvazcích ani nemluvě, zde mám ovšem jistou pochybnost o srovnatelnosti mezi jednotlivými zeměmi.
Pořadí zemí dle míry zaměstnanosti 15 - 64 let
Hned při pohledu na pořadí zemí podle míry zaměstnanosti se nabízí myšlenka porovnat tento ukazatel se zadlužeností zemí měřenou veřejným dluhem jako % HDP. S použitím dat EUROSTATu za rok 2009 jsem tak učinil a výsledek můžete vidět v tomto grafu.
Mira zaměstnanosti a veřejný dluh jako % HDP
Je myslím zřejmé i z tohoto jednoduchého srovnání, že mezi schopností zemí maximálně využít svůj lidský potenciál a tím jak si tyto země vedou z hlediska zadlužování svých budoucích generací je poměrně silná spojitost.
Budiž na to nezapomínáno při řešení složitých národohospodářských dilemat dnešní doby. Maximální zaměstnanost práceschopného obyvatelstva je klíč k dnešní i budoucí prosperitě.
Domnívám se, že zaměstnanost je natolik klíčový a komplexní ukazatel stavu ekonomiky a vůbec společnosti, že rozhodně stojí za to se na tuto sestavu čísel podívat podrobněji. Vybízí to k různým srovnáním mezi členskými i nečlenskými státy. Pokusím se pouze stručně zmínit o několika málo z nich.
Je pro dnešní EU docela signifikantní, že nejlépe se co do míry celkové zaměstnanosti ve věkových skupinách 15 – 64 let umístily na prvních čtyřech místech 3 nečlenské země EU. Na pomyslnou medaili se dostalo pouze Nizozemí na 3 místě.
ČR rozhodně patří mezi lepší průměr členských zemí a spolu se Slovinskem je zdaleka nejlepší v tomto ohledu mezi novými členy EU. V žádném případě však není důvod k uspokojení. Dlouhodobě naše míra zaměstnanosti spíše stagnuje či dokonce mírně klesá. Máme poměrně vysokou zaměstnanost můžů u žen jsme všaj již pod průměrem EU27.
Stejně tak jsme jen průměrní pokud jde zaměstnanost osob ve věku 55 -64 let. O zkrácených pracovních úvazcích ani nemluvě, zde mám ovšem jistou pochybnost o srovnatelnosti mezi jednotlivými zeměmi.
Pořadí zemí dle míry zaměstnanosti 15 - 64 let
Hned při pohledu na pořadí zemí podle míry zaměstnanosti se nabízí myšlenka porovnat tento ukazatel se zadlužeností zemí měřenou veřejným dluhem jako % HDP. S použitím dat EUROSTATu za rok 2009 jsem tak učinil a výsledek můžete vidět v tomto grafu.
Mira zaměstnanosti a veřejný dluh jako % HDP
Je myslím zřejmé i z tohoto jednoduchého srovnání, že mezi schopností zemí maximálně využít svůj lidský potenciál a tím jak si tyto země vedou z hlediska zadlužování svých budoucích generací je poměrně silná spojitost.
Budiž na to nezapomínáno při řešení složitých národohospodářských dilemat dnešní doby. Maximální zaměstnanost práceschopného obyvatelstva je klíč k dnešní i budoucí prosperitě.