Hon na anonymní čarodějnice
Vážně potřebujeme superpřísné rušení anonymních akcií? Nebude stačit to obyčejné?
Dnes senát odmítl poslaneckou verzi zákona regulujícího anonymní akcie, nahradili ji návrhem vlastním a přísnějším. Nejen že vlastníci budou dohledatelní, firmy bez zaknihovaných akcií se nadto nemůžou účastnit veřejných zakázek a nesmí stavět solární elektrárny. Návrh je to natolik podivný, že se proti němu staví i protikorupční organizace, nevyjímaje autory Rekonstrukce státu, která za samotné zrušení anonymních akcií aktivně lobbuje. Proč se senátory nesouhlasit?
1) Návrh je velmi pravděpodobně v rozporu s evropským právem. Když ho přijememe, vystavujeme se riziku arbitráží od firem, které tu v ČR jsou legitimně založeny a fungují, a jsou diskriminovány v soutěži o veřejné peníze. Je až překvapivé, jak málo tento argument v senátních lavicích zněl. Prakticky stejný zmetek totiž už prošel oběma komorami v roce 2010, kdy se firmy s listinnými akciemi vyloučily ze soutěží úplně. Musela následovat rychlonovela, která ustanovení zase zrušila.
2) Návrh je poslaneckým (resp. senátorským) přílepkem. Tahle lidová tvořivost, kdy do zákona někdo na poslední chvíli vpašuje časovanou bombu a obejde tak veškerá připomínková řízení, dopadové studie a zejména veřejnou diskusi, je apriori špatná. Možnost přílepků je tu k odstraňování drobných neduhů a má být používána střídmě (pokud vůbec), nikoliv k bezostyšnému překopání základního konceptu zákona a přidání třešínky, která do něj vůbec nepatří.
3) Zákon má regulovat anonymní akcie, nikoliv veřejné zakázky nebo solární elektrárny. Senátní návrh je tak trochu kočkopes, který chce spasit všechny tři věci najednou. Všichni přeci známe debatu o tom, že anonymní dodavatelé veřejných zakázek se jen přesunou za hranice ČR - naše nedávná studie ostatně ukazuje, že drtivá většina tak dávno učinila - a dopad na zakázky beztak bude mizivý (kdo nevěří, ať se podívá třeba na tuto nabídku advokátní kanceláře, inzerující zakrývání vlastníků i po náběhu zákona). Ten zákon má prostě jen říci: v této zemi už nechceme firmy, které se dají předávat kdesi o půlnoci v igelitce. Nic víc, nic míň.
Kde je hranice mezi bojem proti korupci a honem na čarodějnice? Když i ti "protikorupční křiklouni z neziskovek" říkají, že tady to zákonodárci přehání... možná je skutečně na čase ubrat na populismu a podívat se na věci střízlivě.
Pokud je za pozměňovacím návrhem senátora Ivo Bárka skutečně motivace ještě zpřísnit regulaci anonymních akcií, jeho iniciativu cením, ale považuji ji za kontraproduktivní. Snížil šanci na přijetí dobrého zákona tím, že jej zbytečně vyhranil. Až tento návrh poslanci odmítnou, snad nezapomenou na své minulé hlasování o tomtéž zákoně a schválí jej v původním znění. Protože se také může stát, že se anonymní akcie jednoduše nezruší. A to přeci nikdo nechceme, že?
Dnes senát odmítl poslaneckou verzi zákona regulujícího anonymní akcie, nahradili ji návrhem vlastním a přísnějším. Nejen že vlastníci budou dohledatelní, firmy bez zaknihovaných akcií se nadto nemůžou účastnit veřejných zakázek a nesmí stavět solární elektrárny. Návrh je to natolik podivný, že se proti němu staví i protikorupční organizace, nevyjímaje autory Rekonstrukce státu, která za samotné zrušení anonymních akcií aktivně lobbuje. Proč se senátory nesouhlasit?
1) Návrh je velmi pravděpodobně v rozporu s evropským právem. Když ho přijememe, vystavujeme se riziku arbitráží od firem, které tu v ČR jsou legitimně založeny a fungují, a jsou diskriminovány v soutěži o veřejné peníze. Je až překvapivé, jak málo tento argument v senátních lavicích zněl. Prakticky stejný zmetek totiž už prošel oběma komorami v roce 2010, kdy se firmy s listinnými akciemi vyloučily ze soutěží úplně. Musela následovat rychlonovela, která ustanovení zase zrušila.
2) Návrh je poslaneckým (resp. senátorským) přílepkem. Tahle lidová tvořivost, kdy do zákona někdo na poslední chvíli vpašuje časovanou bombu a obejde tak veškerá připomínková řízení, dopadové studie a zejména veřejnou diskusi, je apriori špatná. Možnost přílepků je tu k odstraňování drobných neduhů a má být používána střídmě (pokud vůbec), nikoliv k bezostyšnému překopání základního konceptu zákona a přidání třešínky, která do něj vůbec nepatří.
3) Zákon má regulovat anonymní akcie, nikoliv veřejné zakázky nebo solární elektrárny. Senátní návrh je tak trochu kočkopes, který chce spasit všechny tři věci najednou. Všichni přeci známe debatu o tom, že anonymní dodavatelé veřejných zakázek se jen přesunou za hranice ČR - naše nedávná studie ostatně ukazuje, že drtivá většina tak dávno učinila - a dopad na zakázky beztak bude mizivý (kdo nevěří, ať se podívá třeba na tuto nabídku advokátní kanceláře, inzerující zakrývání vlastníků i po náběhu zákona). Ten zákon má prostě jen říci: v této zemi už nechceme firmy, které se dají předávat kdesi o půlnoci v igelitce. Nic víc, nic míň.
Kde je hranice mezi bojem proti korupci a honem na čarodějnice? Když i ti "protikorupční křiklouni z neziskovek" říkají, že tady to zákonodárci přehání... možná je skutečně na čase ubrat na populismu a podívat se na věci střízlivě.
Pokud je za pozměňovacím návrhem senátora Ivo Bárka skutečně motivace ještě zpřísnit regulaci anonymních akcií, jeho iniciativu cením, ale považuji ji za kontraproduktivní. Snížil šanci na přijetí dobrého zákona tím, že jej zbytečně vyhranil. Až tento návrh poslanci odmítnou, snad nezapomenou na své minulé hlasování o tomtéž zákoně a schválí jej v původním znění. Protože se také může stát, že se anonymní akcie jednoduše nezruší. A to přeci nikdo nechceme, že?