Ministerstvo vnitra udělalo v odhadu nákladů na registr smluv školácké chyby. Tak je opravujeme..

Zpráva České televize hlásá, že Zákon o registru smluv se musí přepracovat. Přitom to byla právě ČT, která iniciativně vstoupila do připomínkového řízení k dopadové studii na registr smluv se zřejmým cílem ovlivnit výsledek studie (když nárokovala 23 nových pracovních míst pro agendu uveřejňování). Přijetím takových "iniciativních" subjektů do zkoumaného vzorku MV porušilo jeden ze základních principů statistického šetření a kompromitovalo tak výsledky. Bohužel se nejednalo o chybu zdaleka jedinou..

Dnes jsme vydali Stínovou dopadovou studii RIA. V ní rozporujeme několik klíčových závěrů Ministerstva Vnitra - zejména namísto celkových nákladů na registru smluv v rozpětí 1,5 až 4 mld. Kč odhadujeme obdobnou metodologií náklady ve výši 218 mil. Kč - tedy řádově desetkrát nižší. Proč? Vyhodili jsme několik věcných chyb a nerealistických předpokladů - jako že státních podniků je 400 (mimochodem, je poněkud trapné aby neziskovka říkala státu, kolik že má vlastně státních podniků), nebo že malé obce budou potřebovat na uveřejňování zaměstnat člověka na půl úvazku (včetně nejmenších obcí, které dnes nemají jediného zaměstnance a uzavírají dvě smlouvy do roka). Mimochodem je poněkud trapné, aby neziskovka upozorňovala stát, že má funkčních státních podniků čtyřikrát méně, než si myslí..

Obce ponesou většinu nákladů, nikdo se jich ale na nic neptal

Celá kritizovaná studie MV je totiž de facto postavena na anketě - kdy na základě odpovědí osmdesáti subjektů MV odhaduje náklady uveřejňování dalších cca 18.000 subjektů. Přitom ve vzorku prakticky nejsou zastoupeny obce a jejich příspěvkové organizace - to ovšem nebrání, aby jim MV přisoudilo tři čtvrtiny celkových nákladů na registru, a to navzdory citovanému stanovisku menších obcí, že "s povinností zveřejňovat smlouvy v registru smluv vyšší náklady nevzniknou".

Cílem naší studie rozhodně není vynutit na MV novou a lepší RIA, odsunout tak přijímání zákona o registru o další půlrok. Rádi se s MV pobavíme kde čísla podle nás realisticky přestřelili - a dojdeme k rozumnému kompromisnímu číslu. To však dle mého názoru ukáže, že náklady na registr jsou relativně rozumnou cenou za výrazný nárůst transparentnosti, a rozhodně nejsou důvodem pro zavádění dolní hranice 50.000 Kč pro zveřejňování smluv.

Napsat mě někdo na FSV UK takovouhle bakalářku, tak ho vyrazím. Jak bude přijata RIA je otázkou - trochu se děsím při představě, že na základě takto mizerných podkladů se řídí stát.

Pozn. Autor se podlílel ma metodice RIA pro ČR, stejně jako několika konkrétních dopadových studiích. Mimo to absolvoval osm semestrů statistiky a ekonometrie na UK a ČVUT. Má tedy zhruba ponětí jak se má dělat RIA a statistický výběr.