Neexistující kampaň byla největší
Prezident tvrdí, že kampaň nevede. Podle našich odhadů ale předčil Jiřího Drahoše o 10 milionů.
Miloš Zeman skutečně na svou kampaň sám nedal ani korunu. S jeho souhlasem však billboardy po celé republice zaplatil anonymní spolek Přátelé Miloše Zemana, plakáty podnikatel Tomáš Hrdlička spolu se Stranou Práv Občanů, letáky developer Jaroslav Třešňák. To vše už veřejnost ví. Naše nová studie do seznamu podporovatelů současné hlavy státu přidává tři zásadní položky i s cenovkami:
- Propagaci v televizi zajistil Jaromír Soukup a TV Barrandov (16 milionů Kč)
- Setkávání s občany zaplatily veřejné rozpočty (783 tisíc Kč)
- Osobní pozvánky na Hrad spolu s volebními lístky doručila Česká pošta (1,4 milionu Kč)
Hodnotu celé kampaně Miloše Zemana v prvním kole jsme tak vyčíslili na 33,8 milionu Kč, to je o 10 milionů víc než u Jiřího Drahoše. Na neexistující kampaň poměrně slušné. Nejde nám přitom ani tak o to, jestli si dané číslo Miloš Zeman vyplní do kolonky "kampaň podle zákona", ale o zachycení skutečné intenzity jeho propagace.
Názory na to, co je a není kampaň, se různí. Mezi lidem právnickým, širokým, i mezi samotnými kandidáty. My ekonomové to asi nerozhodneme - ale můžeme dát na stůl alespoň konkrétní čísla o jakých se bavíme. A tak jsme sedli, a poctivě spočetli, kolik času při návštěvách krajů prezident strávil setkáváním s občany (tedy podle dozorového úřadu kampaní). Číslo 783 tisíc Kč je odhad, kolik stála poměrná část pěti cest podniknutých prezidentem během tohoto podzimu. Není to mnoho, zato je to ze státního. Opravdu by stát, kraje a obce měly podporovat kampaň jednoho kandidáta?
Ještě větší pozdvižení asi způsobí onen odhad ceny "reklamy" na TV Barrandov. Konkrétně jsme nacenili prostor v pořadu "Týden s prezidentem", vysílaného v průběhu kampaně 36 krát (včetně repríz), který kumulovaně viděly cca 4 miliony diváků. Prostor jsme nacenili cenou reklamního času na TV Barrandov, ale tak nízce a opatrně jak to jen šlo (reálná cena daného vysílacího času by šla do stamilionů). Podtrhujeme výsledným číslem bezprecedentní prostor, jakého se kandidátu Miloši Zemanovi dostalo oproti jeho protivníkům.
Z titulu prezidenta na vystupování v soukromé televizi neplyne. Televize mu dobrovolně poskytla poměrně masivní prostor, za který si běžně nechává platit. Navíc v rámci pořadu, který s žurnalistikou nemá mnoho společného - spíše je něčím mezi adorací prezidenta, a možností dát mu bez oponentury možnost kádrovat například své volební rivaly. RRTV už se v kontextu jiného pořadu vyjádřila, že TV Barrandov skrytě podporovala Miloše Zemana. Dáváme proto podnět aby tak učinula i v případě Týdnu s prezidentem - i když tam lze polemizovat, nakolik vůbec jde o reklamu skrytou.
Nebylo to u Jaromíra Soukupa poprvé - vzpomeňme na 90% slevy, kterými podporoval Jiřího Paroubka v roce 2010. Samozřejmě i dnes za krokem může být obchodní záměr. Týden s prezidentem jistě Barrandovu zvedl sledovanost, a prezident jistě měl možnost vystupovat zcela zdarma - nikoliv za 16 milionů. To však nic nemění na faktu, že jakýkoliv protikandidát by za podobný prostor musel těžce platit. Nebo si najít přátele mezi mediálními magnáty. Ale to už je trochu Itálie, a k ní se přece politickou kulturou blížit nechceme, že?
Miloš Zeman skutečně na svou kampaň sám nedal ani korunu. S jeho souhlasem však billboardy po celé republice zaplatil anonymní spolek Přátelé Miloše Zemana, plakáty podnikatel Tomáš Hrdlička spolu se Stranou Práv Občanů, letáky developer Jaroslav Třešňák. To vše už veřejnost ví. Naše nová studie do seznamu podporovatelů současné hlavy státu přidává tři zásadní položky i s cenovkami:
- Propagaci v televizi zajistil Jaromír Soukup a TV Barrandov (16 milionů Kč)
- Setkávání s občany zaplatily veřejné rozpočty (783 tisíc Kč)
- Osobní pozvánky na Hrad spolu s volebními lístky doručila Česká pošta (1,4 milionu Kč)
Hodnotu celé kampaně Miloše Zemana v prvním kole jsme tak vyčíslili na 33,8 milionu Kč, to je o 10 milionů víc než u Jiřího Drahoše. Na neexistující kampaň poměrně slušné. Nejde nám přitom ani tak o to, jestli si dané číslo Miloš Zeman vyplní do kolonky "kampaň podle zákona", ale o zachycení skutečné intenzity jeho propagace.
Co je a není kampaň?
Názory na to, co je a není kampaň, se různí. Mezi lidem právnickým, širokým, i mezi samotnými kandidáty. My ekonomové to asi nerozhodneme - ale můžeme dát na stůl alespoň konkrétní čísla o jakých se bavíme. A tak jsme sedli, a poctivě spočetli, kolik času při návštěvách krajů prezident strávil setkáváním s občany (tedy podle dozorového úřadu kampaní). Číslo 783 tisíc Kč je odhad, kolik stála poměrná část pěti cest podniknutých prezidentem během tohoto podzimu. Není to mnoho, zato je to ze státního. Opravdu by stát, kraje a obce měly podporovat kampaň jednoho kandidáta?
Ještě větší pozdvižení asi způsobí onen odhad ceny "reklamy" na TV Barrandov. Konkrétně jsme nacenili prostor v pořadu "Týden s prezidentem", vysílaného v průběhu kampaně 36 krát (včetně repríz), který kumulovaně viděly cca 4 miliony diváků. Prostor jsme nacenili cenou reklamního času na TV Barrandov, ale tak nízce a opatrně jak to jen šlo (reálná cena daného vysílacího času by šla do stamilionů). Podtrhujeme výsledným číslem bezprecedentní prostor, jakého se kandidátu Miloši Zemanovi dostalo oproti jeho protivníkům.
Proč TV Barrandov?
Z titulu prezidenta na vystupování v soukromé televizi neplyne. Televize mu dobrovolně poskytla poměrně masivní prostor, za který si běžně nechává platit. Navíc v rámci pořadu, který s žurnalistikou nemá mnoho společného - spíše je něčím mezi adorací prezidenta, a možností dát mu bez oponentury možnost kádrovat například své volební rivaly. RRTV už se v kontextu jiného pořadu vyjádřila, že TV Barrandov skrytě podporovala Miloše Zemana. Dáváme proto podnět aby tak učinula i v případě Týdnu s prezidentem - i když tam lze polemizovat, nakolik vůbec jde o reklamu skrytou.
Nebylo to u Jaromíra Soukupa poprvé - vzpomeňme na 90% slevy, kterými podporoval Jiřího Paroubka v roce 2010. Samozřejmě i dnes za krokem může být obchodní záměr. Týden s prezidentem jistě Barrandovu zvedl sledovanost, a prezident jistě měl možnost vystupovat zcela zdarma - nikoliv za 16 milionů. To však nic nemění na faktu, že jakýkoliv protikandidát by za podobný prostor musel těžce platit. Nebo si najít přátele mezi mediálními magnáty. Ale to už je trochu Itálie, a k ní se přece politickou kulturou blížit nechceme, že?