Je na čase odvolat předsedu ÚOHS
Evropská komise potvrdila, že Petr Rafaj porušuje předpisy v 9 z 10 rozhodnutí. Jeho úřad je přitom žábou na prameni, která brzdí investování v ČR.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je klíčová instituce pro spory o veřejných zakázkách. Její chování citelně ovlivňuje, zda stát investuje rychle a pružně. Klíčové škody mohou udělat nejen průtahy ve sporech, ale i jejich vliv na celkovou atmosféru. Dnes se totiž města či ministerstva doslova bojí zadat zakázku. Každý uchazeč totiž může i nejférovější tendr třeba na rok zastavit právě s pomocí stížnosti u úřadu.
Podle správního řádu má ÚOHS v obzvláště složitých případech na rozhodování 60 dnů. Bohužel, úřad v průměru rozhoduje v druhé instanci za 232 dnů, tedy 4x déle. Včera to ve své zprávě suše konstatovala Evropská komise (strana 33). Viník průtahů je zde zcela konkrétní - je jím Petr Rafaj, předseda úřadu, do jehož přímé odpovědnosti tato rozhodnutí spadají. Zpráva doplňuje, že plných 92 % jeho rozhodnutí padne až po zákonné lhůtě. Potvrzují se tak závěry naší analýzy praxe ÚOHS, kterou úřad bagatelizoval jako neaktuální.
ÚOHS má bdít na dodržováním předpisů. Pokud je ale sám jeho předseda porušuje v devíti z deseti případů, těžko může mít autoritu u ostatních úřadů. Proto tvrdím, že průtahy významně narušuje důstojnost své funkce, a má být na základě §1 odst. 8 zákona 273/1996 Sb. odvolán. Na návrh vlády tak má učinit prezident. Premiér Sobotka tento krok neučinil (naopak Rafajovo služební období prodloužil), dost možná i proto že Rafaj je nominantem a bývalým členem ČSSD. Učiní ho Andrej Babiš? Připomeňme. že ANO mělo k volbě Rafaje zásadní výhrady.
Důvod pro odvolání je vcelku zřejmý - opakované porušování předpisů. Navíc personální změna na tomto postu může reálně pomoci pročistit veřejné investování (víc než třeba nový zákon) - jehož nízké tempo rovněž zpráva komise kritizuje. Dostáváme se však k dilematu - má premiér v demisi takový krok činit? Jednalo by se o personální změnu na silovém postu, kterou by premiér bez důvěry sněmovny činit neměl. Na druhou stranu velmi potřebný exekutivní krok. Je dostatečnou zárukou kontrasignace prezidenta? Měla by ke kroku vyzvat sněmovna, z které plyne legitimita vlády? Nebo se má krok učinit tak jako tak? Nepředstírám, že mám odpověď. Nicméně nečinnost v této věci nás krom miliard může stát třeba padající mosty a neopravené silnice.
P.S. Je fér zmínit, že naopak rychlost rozhodování v první instanci Úřad v posledních letech citelně zlepšil. To však bylo v gesci místopředsedy Chýleho, kterého Rafaj před měsícem odvolal.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je klíčová instituce pro spory o veřejných zakázkách. Její chování citelně ovlivňuje, zda stát investuje rychle a pružně. Klíčové škody mohou udělat nejen průtahy ve sporech, ale i jejich vliv na celkovou atmosféru. Dnes se totiž města či ministerstva doslova bojí zadat zakázku. Každý uchazeč totiž může i nejférovější tendr třeba na rok zastavit právě s pomocí stížnosti u úřadu.
Podle správního řádu má ÚOHS v obzvláště složitých případech na rozhodování 60 dnů. Bohužel, úřad v průměru rozhoduje v druhé instanci za 232 dnů, tedy 4x déle. Včera to ve své zprávě suše konstatovala Evropská komise (strana 33). Viník průtahů je zde zcela konkrétní - je jím Petr Rafaj, předseda úřadu, do jehož přímé odpovědnosti tato rozhodnutí spadají. Zpráva doplňuje, že plných 92 % jeho rozhodnutí padne až po zákonné lhůtě. Potvrzují se tak závěry naší analýzy praxe ÚOHS, kterou úřad bagatelizoval jako neaktuální.
ÚOHS má bdít na dodržováním předpisů. Pokud je ale sám jeho předseda porušuje v devíti z deseti případů, těžko může mít autoritu u ostatních úřadů. Proto tvrdím, že průtahy významně narušuje důstojnost své funkce, a má být na základě §1 odst. 8 zákona 273/1996 Sb. odvolán. Na návrh vlády tak má učinit prezident. Premiér Sobotka tento krok neučinil (naopak Rafajovo služební období prodloužil), dost možná i proto že Rafaj je nominantem a bývalým členem ČSSD. Učiní ho Andrej Babiš? Připomeňme. že ANO mělo k volbě Rafaje zásadní výhrady.
Důvod pro odvolání je vcelku zřejmý - opakované porušování předpisů. Navíc personální změna na tomto postu může reálně pomoci pročistit veřejné investování (víc než třeba nový zákon) - jehož nízké tempo rovněž zpráva komise kritizuje. Dostáváme se však k dilematu - má premiér v demisi takový krok činit? Jednalo by se o personální změnu na silovém postu, kterou by premiér bez důvěry sněmovny činit neměl. Na druhou stranu velmi potřebný exekutivní krok. Je dostatečnou zárukou kontrasignace prezidenta? Měla by ke kroku vyzvat sněmovna, z které plyne legitimita vlády? Nebo se má krok učinit tak jako tak? Nepředstírám, že mám odpověď. Nicméně nečinnost v této věci nás krom miliard může stát třeba padající mosty a neopravené silnice.
P.S. Je fér zmínit, že naopak rychlost rozhodování v první instanci Úřad v posledních letech citelně zlepšil. To však bylo v gesci místopředsedy Chýleho, kterého Rafaj před měsícem odvolal.