Nejlepší výsledek senátních voleb v historii?

Většina senátorů od tohoto víkendu NENÍ ze sněmovních stran - celkem 44 jich je nezávislých, nebo členů menších stran typu Severočeši a Ostravak. I ti senátoři se sice nejspíše přidají k nějakému klubu - řadu z nich ostatně nominovala nějaká sněmovní strana. Přesto jde o celkem významný zlom v historii fungování a hlavně významu senátu. Nový senát je o krok dál od toho, aby jeho rozhodování řídily stranické sekretariáty. Nebo lépe - o krok blíž k ideálu senátu jako "rady starších", která koriguje excesy poslanců, vlády a prezidenta.

Zkrátka a dobře je fajn, že jsme to takhle zvolili. Senát postupně přestává hrát roli B-týmu sněmovny, ve kterém se ty stejné strany domluví na těch stejných výsledcích. A začne dělat, co senát dělat má - pojistku demokracie. Bude zajímavé sledovat, kam tahle emancipace horní sněmovny povede, a jak se utká s poněkud extrémistickou poslaneckou klikou ANO, KSČM a SPD. U běžných zákonů bude sice stále tahat za trochu kratší konec provazu, i tam však dokáže proces zkomplikovat. Zejména koalicím s četnými absencemi. Hlavní roli však hraje veto senátu u změn ústavy, zahraničních dohod, jmenování ústavních soudců či změn volebních zákonů (které sám premiér velmi často naznačuje).

Je prostě dobře, že do směřování země bude mluvit řada zkušených lidí mimo stranické aparáty. Tak by role senátu totiž měla vypadat. Když už pro nic jiného, tak se díky nim tak snadno nevydáme k poloautoritářským vládám silné ruky, jaké má dnešní Maďarsko či Polsko.