Zavalí reforma insolvencí soudy? Ministerstvo s tím nepočítá.
Poslanci schválili rozšíření možností oddlužení. Nově na něj prý dosáhne i půl milionu lidí v dluhové pasti. Stane se to opravdu? Jsou na tento nával připraveny soudy?
V roce 2017 požádalo o oddlužení zhruba 20 tisíc lidí. Každou takovou žádost projednává soud - posoudí žádost, zaeviduje, přidělí správce a dále celý průběh insolvence dozoruje. Není to úplně málo práce. Co se tedy stane, půjde-li do oddlužení skutečně přes půl milionu lidí? Zvládnou to soudy, které už dnes úplně nevynikají rychlostí?
Ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě k zákonu píše o 655.000 osobách v dluhové pasti. Těm je bezesporu potřeba pomoci.Pokud možno většině nich vrátit možnost ekonomicky fungovat: pracovat za normální mzdu, spořit si, dát děti do školy. Takový je deklarovaný cíl celé novely. S čím se ale reálně počítá?
"Ministerstvo spravedlnosti odhaduje, že v důsledku přijetí navrhované právní úpravy by došlo ke zvýšení ročního nápadu v oddlužení o 30–40 %." (zdroj: Dopadová studie MSp). Očekává se tedy nárůst agendy až o 40 %, tedy místo 20 tisíc oddlužení jich bude ročně 28 tisíc.
Zopakuji: podle ministerstva má přibýt cca 8.000 oddlužení ročně. Kde je tedy těch 655.000 lidí v dluhové pasti? Skutečně si o oddlužení ročně požádá jen každý osmdesátý? Nebbude o odpouštění dluhů přeci jen větší zájem? Vysvětlení jsou dvě - buď tedy návrh reálně nepočítá, že se těmto lidem pomůže. Nebo ministerstvo hrubě podcenilo náklady, a předlužené čeká spaní ve frontách a čekání na pořadnících.
Ministerstvo počítá, že náklady reformy přijdou ročně na 127 milionů Kč, které se státu bohatě vrátí. Co když ale oddlužených nebude plánovaných 8 tisíc ročně, ale třeba 80.000? Pak se díváme na více než miliardu nákladů. Má ji ministerstvo v projednávaném rozpočtu? A bude skutečně při dnešním stavu trhu práce schopno rychle nabrat soudce a referenty, aby nápor zvládlo? Nebo se naopak plánovalo správně, a vzletné fráze o pomoci předluženým zůstanou na papíře?
Každá reforma má přijít na svět s rozumnou rozvahou, nazývanou dopadová studie. Ta k insolvenčnímu zákonu se úplně nepovedla. Pokud reálně chceme pomoci předluženým spoluobčanům, pojďme si reálně sednout a naplánovat jak se to stane.
Autor vede společnost Datlab, zpracovávající mimo jiné komplexní databázi insolvencí včetně věřitelů a uspokojenosti pohledávek. Případným čtenářům-senátorům rádi pomůžeme s podklady :).
V roce 2017 požádalo o oddlužení zhruba 20 tisíc lidí. Každou takovou žádost projednává soud - posoudí žádost, zaeviduje, přidělí správce a dále celý průběh insolvence dozoruje. Není to úplně málo práce. Co se tedy stane, půjde-li do oddlužení skutečně přes půl milionu lidí? Zvládnou to soudy, které už dnes úplně nevynikají rychlostí?
Ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě k zákonu píše o 655.000 osobách v dluhové pasti. Těm je bezesporu potřeba pomoci.Pokud možno většině nich vrátit možnost ekonomicky fungovat: pracovat za normální mzdu, spořit si, dát děti do školy. Takový je deklarovaný cíl celé novely. S čím se ale reálně počítá?
"Ministerstvo spravedlnosti odhaduje, že v důsledku přijetí navrhované právní úpravy by došlo ke zvýšení ročního nápadu v oddlužení o 30–40 %." (zdroj: Dopadová studie MSp). Očekává se tedy nárůst agendy až o 40 %, tedy místo 20 tisíc oddlužení jich bude ročně 28 tisíc.
Skutečně se bude oddlužovat? A kdo to bude dělat?
Zopakuji: podle ministerstva má přibýt cca 8.000 oddlužení ročně. Kde je tedy těch 655.000 lidí v dluhové pasti? Skutečně si o oddlužení ročně požádá jen každý osmdesátý? Nebbude o odpouštění dluhů přeci jen větší zájem? Vysvětlení jsou dvě - buď tedy návrh reálně nepočítá, že se těmto lidem pomůže. Nebo ministerstvo hrubě podcenilo náklady, a předlužené čeká spaní ve frontách a čekání na pořadnících.
Ministerstvo počítá, že náklady reformy přijdou ročně na 127 milionů Kč, které se státu bohatě vrátí. Co když ale oddlužených nebude plánovaných 8 tisíc ročně, ale třeba 80.000? Pak se díváme na více než miliardu nákladů. Má ji ministerstvo v projednávaném rozpočtu? A bude skutečně při dnešním stavu trhu práce schopno rychle nabrat soudce a referenty, aby nápor zvládlo? Nebo se naopak plánovalo správně, a vzletné fráze o pomoci předluženým zůstanou na papíře?
Každá reforma má přijít na svět s rozumnou rozvahou, nazývanou dopadová studie. Ta k insolvenčnímu zákonu se úplně nepovedla. Pokud reálně chceme pomoci předluženým spoluobčanům, pojďme si reálně sednout a naplánovat jak se to stane.
Autor vede společnost Datlab, zpracovávající mimo jiné komplexní databázi insolvencí včetně věřitelů a uspokojenosti pohledávek. Případným čtenářům-senátorům rádi pomůžeme s podklady :).