Necelou polovinu veřejných zakázek v ČR dostanou místní firmy. Města i kraje tak investují a současně podporují lokální ekonomiku. To je důležité zejména dnes, kdy nezaměstnanost rapidně roste a soukromé investice přinejlepším stagnují. Odhadujeme, že veřejné zakázky loni zaměstnaly 485.000 lidí. Bude to letos více? Na jaké sektory se zaměřit, aby byl efekt nejvyšší?

Nová studie Econlabu realizovaná pro Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že 1 milion investovaný ve stavebnictví vytvoří v ČR zhruba jedno pracovní místo na rok. Stejná investice do vozidel či elektroniky má efekt méně než poloviční. Dopad odhadujeme podle toho, kolik příjmů firmy v daném odvětví vynaloží na mzdy, a to včetně subdodavatelů. Zahraniční subdodávky k efektu na zaměstnanost samozřejmě počítány nejsou, proto vychází relativně hůře právě elektronika.



Z těchto čísel plyne, že např. zaměstnání 44 tisíc nezaměstnaných, kteří letos v ČR přibyli do června 2020 by vyžadovalo navýšení investic zhruba o 55 mld. Kč, tedy navýšení objemu zakázek o 10 %. Samozřejmě musí ale struktura investic odpovídat postižené skupině nezaměstnaných (např. servírky nemohou stavět městské okruhy) a být dobře lokálně zacílená (zakázka v Praze nezaměstná lidi ve Frýdku-Mýstku). Tím se dostáváme k těžišti studie, kterým je otázka podpory místní ekonomiky.

Místní dopad

Za zakázku místní firmě považujeme, když zadavatel a dodavatel mají sídlo ve stejném okrese (u dodavatele postačuje provozovna). Takových zakázek zadají města a kraje zhruba 45 %, jsou však mezi nimi znatelné rozdíly. Např. města České Budějovice, Tábor, Jihomoravský či Královéhradecký kraj zadávají místním přes 2/3 svých zakázek. Místní ekonomice tak pomáhají více, než ostatní.

Ze zadávání místním samozřejmě nelze dělat soutěž. Třeba v Praze či Brně je logické, že mají podíl místních dodavatelů vysoký. Menší města naopak mezi místními firmami těžko najdou dodavatele pro většinu zakázek. Startovní čáru má zkrátka každý nakreslenou jinak, pro podporu místní ekonomiky lze přesto mnohé udělat.

Jaké zakázky nejčastěji dodávají místní firmy?

Pokud chce zadavatel více zadávat místním firmám, měl by zvážit jaké investice jsou k tomu vhodné (a také jak toto dělat bez porušení principu nediskriminace, o tom níže). V prvé řadě studie ukazuje dva efekty: velikost a odvětví.

Zakázku malého rozsahu dostane místní firma v 57 % případů, nadlimitní otevřenou pouze ve 40 % ( detailní statistiky viz studie ). Obecně platí, že místní dodavatelé bodují častěji v menších a uzavřených soutěžích. Z hlediska doporučení zadavatelům tedy platí - větší množství malých projektů bude mít na místní ekonomiku pravděpodobně vyšší dopad, než jeden velký projekt ve stejném objemu. Nejedná se přitom navíc pouze o sídlo dodavatele, ale i další efekt skrze jeho subdodavatele. Menší zakázky v tomto směru poskytují jistější a lépe rozložený efekt.

Z pohledu odvětví se nejsnáze zadávají místním služby - technické, právní, poradenské, péče o lesy, zeleň a stavební práce. Ve všech těchto odvětvích dostávají místní firmy více, než polovinu zakázek. Není to nijak překvapivé, zatímco stavaře či právníky skutečně najdeme v každém okrese, dodavatele energie či zdravotních pomůcek nikoliv. Studie pouze popisuje tento stav - a dává návod zadavatelům, kde s zadáváním místním firmám začít.

Jedná se o diskriminaci?

Zejména výsledky zakázek malého rozsahu plynou z využívání přímého zadání a uzavřených výzev, které v režimu zákona nejsou k dispozici. Logika je zřejmá - když v uzavřené výzvě (či zjednodušeném podlimitním řízení) pozvu do zakázky místní firmy, skutečně vyhrají místní firmy. Mohu to jako zadavatel beztrestně dělat?

V seriálu o metodice pro zakázky malého rozsahu (metodika vydaná spolu s Minsiterstvem pro místní rozvoj a spolkem Oživení 2/2020) možné důvody pro přímé zadání a uzavřenou výzvu probíráme. Podpora místních firem důvodem pro přímé zadání ani utavřenou soutěž není, naopak jednalo by se skutečně o diskriminaci. Nicméně, přímá zadání a uzavřené výzvy metodika připouští s limity do 250.000 resp. 1.000.000 Kč. V těchto mezích zadavatel může tyto postupy využívat bez omezení, a volit uchazeče dle svého uvážení, pokud dosahuje rozumných cen a okruh oslovených uchazečů přiměřeně obměňuje. I nad limity lze oba postupy používat, má se však jednat o výjimečné situace, které podléhají rozsáhlejšímu zdůvodnění.

Závěr

Efekt veřejných zakázek na zaměstnanost je významný, bude významnější v nadcházejícím roce - kdy právě veřejné investice mohou utlumit negativní dopad COVID-19 na ekonomiku.

Z pohledu státu studie přináší užitečné vyhodnocení dopadu investic na zaměstnanost. Investiční, ale i dotační politiky by měly být hodnoceny z tohoto úhlu, mají-li za cíl bojovat s dopady ekonomické krize. Investice zde mohou být výhodnější, a dlouhodobě udržitelnější, než dotační podpora. Ministerstvo práce a sociálních věcí si ostatně od nás studii objednalo, aby podtrhlo důležitou roli, jakou veřejné zakázky hrají na trhu práce.

Samosprávám studie ukazuje potenciál pro podporu místních firem (který některá města či kraje již naplno využívají. Nová Metodika pro zadávání malého rozsahu jim tuto praxi může pomoci dále zefektivnit a vyhnout se při tom netransparentnosti či diskriminaci.

Poděkování

- Za výpočet samotných fiskálních multiplikátorů děkujeme Ing. Vilému Semerákovi M.A., Ph.D. z Fakulty sociálních věd UK.
- Studii jsme připravili ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, konkrétně projektu Podpora implementace a rozvoje sociálně odpovědného veřejného zadávání (Registrační číslo projektu CZ.03.3.60/0.0/0.0/15_018/0000732), hrazeného z prostředků EU. Veškeré nedostatky jdou na náš vrub.
- Vybrané cíle a hypotézy jsme stanovili ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR.
- Veřejné aktivity a další analýzy k tématu podpořila Nadace BLÍŽKSOBĚ .