Testy pro školy: ušetřeno 20 % ceny, ztraceno 90 % efektu
Správa hmotných rezerv předvedla učebnicový příklad toho, jak se nemají dělat veřejné zakázky. Zatímco cílem řádného hospodáře má být získat ideální poměr cena/výkon, cílem výběru dodavatele antigenních testů byla pouze ideální cena. Výsledkem je sice úspora v řádu milionů korun, ale také nefunkční testy, které většinu infikovaných dětí nezachytí. Odborníci očekávali záchyt COVIDu v řádu 0,5 - 1 % testovaných, reálně jich ale je více, než desetkrát méně.
V důsledku úřad citelně napomohl šíření COVIDu, zpomalil další rozvolňování. Není za tím ale záměr, ani nezvyklé selhání. Takhle se prostě v ČR dělají veřejné zakázky, úředníci vlastně nijak zásadně nevybočili z běžné praxe. Jen v tomhle konkrétním případě chápe problém i laik, u dálnic či IT systémů se stejná neefektivita schová snáz.
Každou zakázku může zadavatel soutěžit podle svého uvážení - lze hodnotit kvalitu nakoupeného produktu, realizační tým, nebo třeba ekologickou stopu (k tomu ho nově nabádá i zákon). V ČR se to ale pořád teprve učíme. V naší nanedávné studii pro MPSV jsme ukázali, že v ČR vybíráme nejnižší cenou 95 % dodavatelů nadlimitních zakázek. Řadíme se tak jasně mezi horší státy východní Evropy. Oproti tomu v zemích jako Velká Británie, Francie či Holandsko se polovina zakázek rozhoduje kvalitativními kritérii. Myslíte, že tam by někdo koupil nejlevnější testy? Vždyť to je proti zdravému rozumu.
Testy stály 160 milionů, mohly se prodražit třeba na 200. Pokud by ale lepší testy uměly urychlit rozvolňování o jediný týden, přinesly by státní kase jednotky miliard (úspora na podpůrných programech, daňové příjmy), tedy násobně více. Nemluvě o pozitivním nefinančním dopadu takového týdne v podobě úlevy rodinám, ekonomice, a třeba i několika zachráněným životům. Ano, i takové věci by stát měl brát v potaz, když dělá velké nákupy.
Nezlobme se na Správu hmotných rezerv, že nakoupila blbé testy. Zlobme se na systém, který takové zakázky považuje za normu - a zohledňování kvality za výjimku. Řada úřadů už v tomto směru prochází změnou, a ta není lehká. Je třeba ji podporovat. A nakoupit školám lepší testy. Hned teď, pořád se to vyplatí.
V důsledku úřad citelně napomohl šíření COVIDu, zpomalil další rozvolňování. Není za tím ale záměr, ani nezvyklé selhání. Takhle se prostě v ČR dělají veřejné zakázky, úředníci vlastně nijak zásadně nevybočili z běžné praxe. Jen v tomhle konkrétním případě chápe problém i laik, u dálnic či IT systémů se stejná neefektivita schová snáz.
Za vším hledej veřejné zakázky
Každou zakázku může zadavatel soutěžit podle svého uvážení - lze hodnotit kvalitu nakoupeného produktu, realizační tým, nebo třeba ekologickou stopu (k tomu ho nově nabádá i zákon). V ČR se to ale pořád teprve učíme. V naší nanedávné studii pro MPSV jsme ukázali, že v ČR vybíráme nejnižší cenou 95 % dodavatelů nadlimitních zakázek. Řadíme se tak jasně mezi horší státy východní Evropy. Oproti tomu v zemích jako Velká Británie, Francie či Holandsko se polovina zakázek rozhoduje kvalitativními kritérii. Myslíte, že tam by někdo koupil nejlevnější testy? Vždyť to je proti zdravému rozumu.
Stálo to za to?
Testy stály 160 milionů, mohly se prodražit třeba na 200. Pokud by ale lepší testy uměly urychlit rozvolňování o jediný týden, přinesly by státní kase jednotky miliard (úspora na podpůrných programech, daňové příjmy), tedy násobně více. Nemluvě o pozitivním nefinančním dopadu takového týdne v podobě úlevy rodinám, ekonomice, a třeba i několika zachráněným životům. Ano, i takové věci by stát měl brát v potaz, když dělá velké nákupy.
Nezlobme se na Správu hmotných rezerv, že nakoupila blbé testy. Zlobme se na systém, který takové zakázky považuje za normu - a zohledňování kvality za výjimku. Řada úřadů už v tomto směru prochází změnou, a ta není lehká. Je třeba ji podporovat. A nakoupit školám lepší testy. Hned teď, pořád se to vyplatí.