Střet zájmů premiéra v kostce
V posledních letech v Datlabu často připravujeme pro novináře přehledy, kolik že ten Agrofert získává od státu peněz. Díky tomu do problému docela slušně vidíme, aniž bychom z něj ale potřebovali dělat skandál. Tady je (snad) nezaujaté shrnutí premiérova střetu zájmů a jeho dopadu na nás - občany ČR.
Andrej Babiš je koncovým vlastníkem Agrofertu, jak včera potvrdil i sám Agrofert. Peníze pro Agrofert = peníze pro Babiše. O kolik peněz jde? Spočítali jsme, že v dlouhodobém průměru Agrofert ročně dostává:
a) 1,2 miliardy bez veřejné zakázky za biopaliva pro ČEPRO (zdroj , zdroj)
b) 1 miliardu na zemědělských dotacích (zdroj)
c) 0,5 miliardy na veřejných zakázkách za těžbu dřeva pro Lesy ČR (zdroj)
d) 0,5 miliardy za jiné zakázky a dotace napříč státní správou. Ano, sem patří i Čapí hnízdo, je však zcela zanedbatelnou položkou (např. zdroj).
Je fér říct, že státní dotace ani zakázky pro Agrofert za vlády ANO významně nenarostly. Přesto platí, že od státu Agrofert dostává přes 3 miliardy ročně, zhruba padesátinu svého obratu.
V čem tedy spočívá ten "střet zájmů", který napadá Evropská komise a parlament, novináři a neziskovky, zatímco lidé kolem ANO stejně usilovně popírají? Nejde až tak o to co Andrej Babiš sám rozhoduje, ani o to že by jeho lidé Agrofertu něco "přihrávali". Ne, Agrofert to měl výborně rozehrané už v roce 2012, když Andrej Babiš vstupoval do politiky. Proto mu i dnes ke štěstí stačí jednoduchá strategie: nic neměnit. Tedy dál rozdělovat zemědělské dotace velkostatkářům, udržovat lesy stejnými postupy, míchat do benzínu povinně řepku, i když ekologické přínosy jsou sporné. Když už se děje něco nového (například Národní plán obnovy za 964 mld. Kč), přiohnout jej tak aby více profitovaly zavedené (zemědělské) koncerny, než malí podnikatelé.
Když vláda nic nedělá, nebije její střet zájmů do očí. Miliardy tečou nezměněným tempem, stát za ně něco dostává. Dohromady se neděje nic hrozného, premiér nekrade. Bez ironie. Progresivnější vláda by nejspíš měla tendenci zavedené pořádky rušit - podporovat ekologičtejší zemědělství či biopaliva. Měli bychom (možná) hezčí a zdravější krajinu, nelili bychom do aut povinně všichni řepku. Agrofert by se reformoval, nebo zchudnul ve prospěch progresivnějších firem. A to je celé.
Andrej Babiš je koncovým vlastníkem Agrofertu, jak včera potvrdil i sám Agrofert. Peníze pro Agrofert = peníze pro Babiše. O kolik peněz jde? Spočítali jsme, že v dlouhodobém průměru Agrofert ročně dostává:
a) 1,2 miliardy bez veřejné zakázky za biopaliva pro ČEPRO (zdroj , zdroj)
b) 1 miliardu na zemědělských dotacích (zdroj)
c) 0,5 miliardy na veřejných zakázkách za těžbu dřeva pro Lesy ČR (zdroj)
d) 0,5 miliardy za jiné zakázky a dotace napříč státní správou. Ano, sem patří i Čapí hnízdo, je však zcela zanedbatelnou položkou (např. zdroj).
Je fér říct, že státní dotace ani zakázky pro Agrofert za vlády ANO významně nenarostly. Přesto platí, že od státu Agrofert dostává přes 3 miliardy ročně, zhruba padesátinu svého obratu.
Taktika: Nic neměnit
V čem tedy spočívá ten "střet zájmů", který napadá Evropská komise a parlament, novináři a neziskovky, zatímco lidé kolem ANO stejně usilovně popírají? Nejde až tak o to co Andrej Babiš sám rozhoduje, ani o to že by jeho lidé Agrofertu něco "přihrávali". Ne, Agrofert to měl výborně rozehrané už v roce 2012, když Andrej Babiš vstupoval do politiky. Proto mu i dnes ke štěstí stačí jednoduchá strategie: nic neměnit. Tedy dál rozdělovat zemědělské dotace velkostatkářům, udržovat lesy stejnými postupy, míchat do benzínu povinně řepku, i když ekologické přínosy jsou sporné. Když už se děje něco nového (například Národní plán obnovy za 964 mld. Kč), přiohnout jej tak aby více profitovaly zavedené (zemědělské) koncerny, než malí podnikatelé.
Když vláda nic nedělá, nebije její střet zájmů do očí. Miliardy tečou nezměněným tempem, stát za ně něco dostává. Dohromady se neděje nic hrozného, premiér nekrade. Bez ironie. Progresivnější vláda by nejspíš měla tendenci zavedené pořádky rušit - podporovat ekologičtejší zemědělství či biopaliva. Měli bychom (možná) hezčí a zdravější krajinu, nelili bychom do aut povinně všichni řepku. Agrofert by se reformoval, nebo zchudnul ve prospěch progresivnějších firem. A to je celé.