V posledních týdnech byly Parlamentem projednávány zákony dotýkající se základních práv ochrany majetku a práva na zdravé životní prostředí. Stavební zákon, který je pilířem ochrany nemovitého majetku ve veřejném právu a zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (dále EIA). Obě novely přišly z dílny ministrů za ANO.

Negativní odezvu odborné i laické veřejnosti vyvolalo vypuštění oprávnění občanských sdružení být účastníky v územních a stavebních řízeních. Přes nesouhlas většiny Senátu přijala Sněmovna návrh novely zákona v jeho původním znění. Zákon vyšel ve Sbírce zákonů pod č. 225/2017 Sb., a nabude účinnosti 1. 1. 2018.

Každá nová stavba je zásahem do více méně stabilizovaného prostředí, významných nebo místními obyvateli ceněných historických, přírodních a kulturních hodnot. Je zcela pochopitelné, že jsou proto vždy záměry doprovázeny určitými obavami a dotazy. Lidé mají starost o zdroje vody, kvalitu ovzduší a prostě vše ostatní, co by mohlo zhoršit podmínky ovlivňující jejich zdraví nebo hodnotu jejich majetků. S pokorou také přijímáme, nám lidem svěřené přírodní bohatství země, za jehož ochranu a zachování budoucím generacím neseme svoji odpovědnost. Účast veřejnosti na rozhodování umožňuje vzít v potaz její úvahy, obavy, stejně jako nenahraditelné zkušenosti. Zvyšuje odpovědnost rozhodování a na straně druhé důvěru a podporu učiněných rozhodnutí. Omezení účasti občanských sdružení ve stavebních řízeních je podle mého názoru chybou. Sdružení netvořili zpravidla oni negativně nálepkovaní ekologičtí aktivisté, ale běžní občané, kteří se obávali rozšíření těžby kamene, výstavby obalovny, chemického provozu, hluku a emisí z plánované silnice nebo kácení zeleně a budování velkého parkoviště v blízkosti jejich domků.