Kdo by usedl do Sněmovny nebýt 5% klauzule? Jak by se výsledky voleb změnily, kdyby existoval pouze jediný volební obvod, nebo naopak mnoho velmi malých? Pojďme se podívat na možné způsoby, jak „přetavit“ hlasy voličů ve sněmovní mandáty.

Volební systém, tedy způsob, jakým se hlasy přepočítávají na parlamentní křesla, má na výsledek voleb zásadní vliv. Stejnou sadu hlasů odevzdaných pro strany či kandidáty lze rozdělit mnoha různými způsoby, a tím dosáhnout naprosto odlišného složení parlamentu.

Volební systém navíc ovlivňuje rozhodování voličů komu dát hlas. Příkladem může být efekt volební klauzule (u nás 5%), díky níž se řada voličů zdráhá hlasovat pro malé strany. Existuje ale mnoho jiných „psychologických efektů“ volebních systémů.

Pojďme se podívat, jak by i drobné úpravy současného volebního systému používaného pro volby do Poslanecké sněmovny změnily její složení. Nutno podotknout, že efekt takové změny se dá odhadnout jen přibližně, právě protože voliči by zřejmě nehlasovali úplně stejně. Kdybychom například odstranili 5% klauzuli, mnohem více lidí by dalo hlas malým stranám

Současný volební systém patří mezi tzv. poměrné. Hlavními parametry těchto systémů jsou velikost volebních obvodů, tedy počet mandátů, které se v obvodu rozdělují, volební formule, tedy matematický postup užívaný pro rozdělování mandátů, a volební klauzule, tedy určité množství hlasů, jež musí strana získat, aby byla zahrnuta do procesu rozdělování mandátů.

Zaměřím se zejména na velikost volebního obvodu a na výši klauzule. Nyní u nás existuje 14 obvodů totožných s kraji a používá se 5% celostátní klauzule. Jak by byly rozděleny sněmovní mandáty, kdybychom tyto dva parametry změnily? Tady je několik scénářů:

14 volebních obvodů, žádná volební klauzule

Graf dole ukazuje, jak by byly mandáty rozděleny, kdybychom odstranili volební klauzuli. Ve Sněmovně by usedlo hned 10 stran – oproti současnému stavu by přibyli zelení (2 mandáty), Piráti a Svobodní (po 1 mandátu).



Jeden celostátní obvod, 5% klauzule

Větší počet malých volebních obvodů nahrává velkým stranám. Na ty malé se totiž při rozdělování mandátů „nedostane“. Politologové uvádí, že velikost volebního obvodu je dokonce nejdůležitějším parametrem poměrných volebních systémů.

Zavedení jediného celostátního obvodu, v němž by se rozdělovalo všech 200 mandátů, by tedy výrazně pomohlo malým stranám, a to i při zachování 5% klauzule. Tato úprava funguje nyní na Slovensku. Tam každá strana předkládá pouze jedinou celostátní kandidátní listinu, kde je až 150 jmen a v níž se voliči jen těžko orientují. Protože poslanci nejsou voleni po krajích, usedá navíc ve slovenském parlamentu velmi mnoho poslanců pocházejících z Bratislavy.

Nutno podotknout, že i při zavedení celostátního obvodu mohou být zachovány krajské kandidátní listiny, z nichž voliči vybírají své favority. Mandáty se totiž mohou rozdělit mezi strany celostátně a pak v rámci stran do krajů.

Zavedení celostátního obvodu by pomohlo malým stranám, tedy ODS, KDU-ČSL a Úsvitu. Naopak by poškodilo velké strany, zejména ČSSD a KSČM. V letošních volbách jsme vlastně ani žádné opravdu velké strany neměli. Kdyby některá ze stran získala okolo 30% hlasů, změna v zisku mandátů by byla mnohem výraznější.



Jeden celostátní obvod, žádná volební klauzule

Při současném zavedení celostátního obvodu a zrušení 5% klauzule by rozdělení mandátů vůbec nejvíce odpovídalo rozdělení hlasů. Podobná úprava je používána například v Nizozemsku. Do Sněmovny by proniklo hned 13 stran včetně SPOZ, DSSS a Změny. ČSSD a ANO by oproti skutečnosti ztratily až 7 mandátů.



Skládání vlády by díky velkému množství stran bylo ještě složitější než v současnosti. Například koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, o níž se nyní nejvíce hovoří, by měla jen 97 mandátů.

35 volebních obvodů, 5% klauzule

Zatímco jediný velký obvod zvýhodňuje malé strany, velké množství malých obvodů je naopak výrazně poškozuje. Pojďme si to ukázat na případu 35 obvodů, které byly zavedeny opozičně smluvní novelou volebního zákona. Tu v roce 2000 schválily ČSSD a ODS a jejím cílem bylo vymazat malé strany. Reformu nakonec zrušil Ústavní soud, právě protože příliš zvýhodňovala velké strany.

Mapa dole ukazuje, jak by po reformě vypadaly volební obvody složené z několika okresů. V mapě nejsou zaznačeny čtyři obvody v Praze složené z městských částí.



Z grafu dole je vidět, jak by malé obvody zvýhodnily ČSSD, ANO a KSČM. Vítězná strana by si polepšila dokonce o 11 mandátů.



35 volebních obvodů, žádní volební klauzule

Za vůbec nejzajímavější scénář považuji osobně zavedení 35 malých obvodů a zrušení klauzule. Na něm je totiž vidět, že ani bez klauzule by se do Sněmovny nedostala žádná další strana. Ani v jednom malém obvodu by se totiž na zelené, Piráty či Svobodné nedostalo! Sněmovna by byla složena úplně stejně jako v předchozím případě.



Zrušená opozičně smluvní reforma volebního systému

Vůbec největší „masakr“ malých stran by nastal, kdyby byla zachována opozičně smluvní reforma volebního systému, kterou zrušil Ústavní soud. Ta totiž kromě zavedení 35 malých obvodů a zachování 5% klauzule upravila i d’Hondtův dělitel používaný pro přepočet hlasů na mandáty. Úprava by velmi zvýhodnila zejména stranu, jež ve volebním obvodu získala nejvíce hlasů.

Z grafu dole je vidět, že v takovém případě by Úsvit nezískal ani jeden mandát, ačkoli překročil 5% klauzuli! ODS a KDU-ČSL by získaly jen 4, respektive 3 mandáty. Naopak vítězná ČSSD by si polepšila o 16 křesel.



Dvojice levicových stran ČSSD a KSČM by v tomto scénáři získala pohodlnou většinu 105 mandátů. ČSSD s ANO by mohly měnit Ústavu, měly by totiž dohromady 128 mandátů.

Přehled všech modelových scénářů ukazuje tabulka dole. Barevně je označeno, zda by si strana oproti současnému stavu polepšila (zeleně), pohoršila (červeně), nebo na tom byla stejně (žlutě).



Většinové volební systémy

Kromě poměrných systémů existují i další zásadně odlišné způsoby rozdělování mandátů. V poslední době se hovoří zejména o možnosti zavedení nějaké verze většinového volebního systému. Je třeba zdůraznit, že různých variant většinových systémů je obrovské množství. Navíc neexistují dva reálně používané většinové systémy, které by měly stejný vliv na výsledky voleb.

Není možné simulovat, jak by volby dopadly, kdyby byl většinový systém použit u nás. Voliči totiž v takových systémech hlasují pro jednotlivé kandidáty, a velmi by tedy záleželo na tom, kdo konkrétně by kandidoval v jednotlivých obvodech.

V neposlední řadě by bylo důležité, jak přesně by byly volební obvody nakresleny. Kdyby bylo například Brno rozděleno na jeden centrální a mnoho příměstských obvodů, výsledky by byly jiné, než kdyby bylo centrum města rozděleno na více obvodů a ke každému by byla připojena část periferního osídlení.