Američané se středně vysokým příjmem nemají téměř žádný vliv na změny politik v USA. Naopak velmi bohatí občané a velké zájmové skupiny ovlivňují politiku velmi výrazně. Nově publikovaná studie rovněž zjistila, že postoje velkých zájmových skupin vůbec nekorespondují s postoji většiny středně bohatých Američanů.

Pokud podpora změny federální politiky (např. zákonů nebo jiných pravidel) vzroste u středně bohatých Američanů (50. percentil rozdělení příjmů) z 10 % na 90 %, pravděpodobnost, že ke změně skutečně dojde během následujících čtyř let, se skoro nezmění. Pokud takto vzroste podpora u nejbohatších občanů (90. percentil příjmů), zvýší se tato pravděpodobnost o zhruba 60 %.

Jak na to autoři studie z Princeton University a Northwestern University přišli? Nasbírali celkem 1 779 průzkumů veřejného mínění z let 1981-2002, kdy byl reprezentativní vzorek Američanů dotázán, zda souhlasí či nesouhlasí s nějakou navrhovanou změnou politik (policy change) na federální úrovni.

U každého takového případu výzkumníci zaznamenali podíl respondentů pro a proti dané změně, a to zvlášť pro velmi chudé respondenty (10. percentil příjmu), středně bohaté (50. percentil příjmu) a velmi bohaté (90. percentil). Kromě toho zaznamenali ještě postoj 25 největších a nejvlivnějších zájmových organizací v zemi, např. American Bankers Association, American Medical Association, Chamber of Commerce, Christian Coalition, National Rifle Association, National Right to Life Committee nebo Veterans of Foreign Wars of the U.S.

Dále u každého případu zjistili, zda během čtyř let následujících po průzkumu došlo k dané změně politik nebo ne (ve většině případů k ní došlo do dvou let). No a pak již stačilo jen sledovat, jestli uskutečnění či neuskutečnění změn politik koresponduje s postoji většiny chudých, středně bohatých a velmi bohatých občanů a zájmových organizací.

Ukazuje se, že postoj většiny Američanů se středním příjmem je téměř úplně irelevantní. Naopak změny velmi silně korelují s postoji nejbohatších Američanů a nejvlivnějších zájmových organizací. Ačkoli tyto organizace často sdružují tisíce občanů, jejich postoje téměř vůbec nekorespondují s postoji středně majetných Američanů. Zájmové organizace tedy neslouží jako efektivní nástroj, kterým by byl zanedbatelný vliv těchto občanů kompenzován.

Autoři zdůrazňují, že byli schopni změřit pouze postoje nejbohatších 90 % Američanů. Ti přitom vlastnili až 73 % bohatství v USA v roce 2007, tedy před ekonomickou krizí, která dále prohloubila nerovnost rozdělení bohatství. Nezdá se neoprávněné předpokládat, že vliv nejbohatšího, dejme tomu, 1 % Američanů (ti v roce 2007 vlastnili až 35 % veškerého bohatství v USA) na změnu politik je ještě větší.

Pokud se vám tento článek líbí, podpořte občanské sdružení KohoVolit.eu pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30 Kč, z toho 27 Kč pro KohoVolit.eu).

O našich dalších stejně zajímavých článcích se můžete dozvědět, když nás zalajkujete na Facebooku: