Komunální volby začínají už za pár hodin, pojďme se proto při té příležitosti podívat, jak se během posledních několika let hlasovalo na zastupitelstvu Prahy a Brna. Existují mezi českou a moravskou metropolí nějaké rozdíly? Jaké hlasovací koalice se vytvářely? A jaká byla docházka městských zastupitelů ve srovnání s celostátními poslanci?

Hlasovací koalice

Nejprve se podívejme, kdo s kým nejčastěji hlasoval. Ke zobrazení hlasovacích koalic používám statistickou metodu nazývanou multidimenzionální škálování (konkrétně model vytvořený matematikem Michalem Škopem). Jejím výstupem je dvourozměrný graf, v němž je každý zastupitel zobrazen jako jeden bod. Vzájemná vzdálenost dvou bodů odpovídá tomu, jak často dva zastupitelé hlasovali společně. Tzn. kdyby dva zastupitelé hlasovali pokaždé úplně stejně, byli by v grafu na stejném místě. Čím dál od sebe dva zastupitelé jsou, tím častěji hlasovali právě opačně (např. jeden "pro" a druhý "proti").

Graf dole ukazuje hlasovací koalice v Praze v končícím volebním období (2010-2014). Graf je pohyblivý – animaci můžete spustit kliknutím na ikonu trojúhelníčku (>) vlevo dole. Změny v poloze zastupitelů ukazují, jak se během volebního období měnilo jejich hlasovací chování, tedy to, kdo s kým hlasoval. Podobné analýzy jsme s Michalem Škopem v minulosti publikovali např. pro Poslaneckou sněmovnu a pro Senát, ale i třeba pro hlasování států v Radě bezpečnosti OSN.



Jak je vidět, zastupitelé v grafu vytváří shluky odpovídající jednotlivým stranám, což není překvapivé – zastupitelé z jedné strany často hlasují shodně, takže se pak v grafu shlukují na jednom místě. V průběhu času se ale k sobě přibližují a naopak se od sebe oddalují celé strany, což je mnohem zajímavější. Více o této metodě se můžete dozvědět na webu KohoVolit.eu nebo v tomto videu:



Dimenze grafu odpovídají dvěma nejčastěji vznikajícím hlasovacím koalicím. V případě Prahy se jedná o dvě vládní koalice, jež se vystřídaly u moci během volebního období. Vodorovná osa odděluje vládní koalici ODS a ČSSD, která existovala do listopadu 2011, od opoziční TOP 09. KSČM se přitom zpočátku nachází někde uprostřed, což znamená, že její zastupitelé občas hlasovali s vládou a občas s opozicí.

Svislá osa vymezuje vládní koalici TOP 09 a ODS, jež existovala od listopadu 2011 do května 2013. V té době ČSSD přešla do opozice a začala hlasovat společně s KSČM. Vůbec nezajímavější je ale dění po rozpadu této druhé vládní koalice v květnu 2013. Od té doby vládne Praze „menšinová“ vláda TOP 09 Tomáše Hudečka. Z grafu vyplývá, že TOP 09 se v zastupitelstvu reálně opírá o hlasy ČSSD. V Praze se tedy za poslední čtyři roky vystřídali všechny tři možné kombinace hlasovacích koalic ČSSD, ODS a TOP 09:

- ODS+ČSSD od listopadu 2010 do listopadu 2011
- ODS+TOP 09 od listopadu 2011 do května 2013
- TOP 09+ČSSD od května 2013 do září 2014

Nyní se pojďme podívat na Brno. Tam nedocházelo v končícím volebním období k žádným dramatickým změnám ve vedení města – po celou dobu tu vládla velká koalice ČSSD a ODS. Graf dole ukazuje, kdo s kým v té době hlasoval. Vodorovná osa odděluje vládní koalici vpravo (ČSSD+ODS) od opozice vlevo (TOP 09, KDU-ČSL, KSČM, Strana zelených). Pozice stran na této dimenzi se po celé volební období moc nemění, což odpovídá skutečnosti, že velká koalice vydržela v Brně celé čtyři roky. Z opozičních stran s koalicí nejčastěji hlasovali lidovci.



Svislá osa ukazuje druhotnou, méně často se objevující hlasovací koalici, která už neodpovídá dělení na vládu a opozici. Vymezuje zejména hlasování, kdy proti sobě stály na jedné straně TOP 09 a na straně druhé společně KSČM a Strana zelených. Zbývající strany (ČSSD, ODS, KDU-ČSL) se při takových hlasování zpočátku někdy klonily na jednu a jindy na druhou stranu, v závěru volebního období ale ČSSD, ODS, TOP 09 a KDU-ČSL vytvořily při takových hlasováních společný blok, který stál proti "rudo-zelené" koalici KSČM a Strany zelených.

V Brně můžeme sledovat i změnu hlasovacího chování dvou přeběhlíků – Jana Levíčka, starosty Ořešína a jednoho ze zakladatelů TOP 09 (nyní kandiduje za STAN), a Petry Vítkové, která založila hnutí "A co Brno?" kandidující v letošních volbách. Oba odešli z TOP 09 a stali se nezařazenými zastupiteli (v grafu jsou označeni světle zeleně. Levíček po svém odchodu z TOP 09 v listopadu 2011 rychle přešel k opozici – v grafu se přesunul od shluku zastupitelů TOP 09 ke shluku zastupitelů ČSSD a ODS. Jeho přeběhnutí je pěkně vidět v následujícím grafu, kde je Levíček zvýrazněn:



Podobně jako Levíček přebíhali mezi vládou a opozicí i někteří nezařazení poslanci ve volebním období 2010-2013, hlavně Josef Dobeš. O tom si můžete více přečíst v mém starším článku. O hlasování v brněnském zastupitelstvu se více dozvíte v následujícím videu. V něm vystupuje Honza Boček, datový žurnalista, který nedávno spoluzaložil datově-analytickou sekci v České rozhlase a podobně zaměřený web SAMI Z DAT. V prezentaci ukazuje grafy založené na stejným datech, ale vytvořené za použití odlišného statistického modelu.



Pro zajímavost se ještě podívejte na hlasovací koalice v předchozím volebním období (2006-2010). V té době v Brně existovala vládní koalice ČSSD+KDU-ČSL+Strana zelených+Brno 2006 (kandidátku Brno 2006 vedl bývalý rektor Masarykovy univerzity a dnešní poslanec Jiří Zlatuška). V grafu ji od opozičních stran odděluje opět vodorovná osa.

Je zajímavé, že opoziční KSČM zpočátku hlasovala společně s koaličními stranami, takže v opozici reálně stála jen ODS. Komunisté i později někdy hlasovali s vládní koalicí a někdy s ODS, což odpovídá skutečnosti, že se na vodorovné ose grafu nachází zhruba uprostřed.



I ve volebním období 2007-2010 existoval menší počet hlasování, kdy dělení na vládu a opozici přestávalo platit. Zejména ke konci volebního období proti sobě stály na jedné straně ČSSD, KDU-ČSL a ODS a na druhé straně KSČM, Strana zelených a Brno 2006.

Účast zastupitelů na hlasování

Ještě se můžeme podívat na to, jak si pražští a brněnští zastupitelé vedli, co se týče docházky na hlasování v zastupitelstvu. Grafy dole ukazují všechny strany v obou zastupitelstvech (mezi oběma grafy můžete přepínat pomocí záložek „Praha“ a „Brno“ v horní části grafu).



V případě Prahy je zajímavé sledovat pokles docházky poslanců ODS poté, co odešli z vládní koalice. Zřejmě si řekli, že chodit na hlasování „už nemá cenu“. Stejné trend pozorujeme ostatně i v Poslanecké sněmovně – po odchodu z vlády do opozice se docházka poslanců ODS výrazně zhoršila.

Následující série grafů srovnává docházku zástupců jednotlivých stran v Praze, v Brně a v Poslanecké sněmovně. Mezi stranami můžete opět přepínat pomocí záložek v horní části grafu.



Jak je vidět, celková průměrná docházka ve všech třech komorách má během volebního období tendenci klesat. Z ostatních trendů stojí za povšimnutí, že ČSSD je relativně nejvíce disciplinovaná v Brně. U dalších stran je docházka ve všech třech zastupitelských sborech skoro stejná.

Pokud se vám tento článek líbí, podpořte občanské sdružení KohoVolit.eu pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30 Kč, z toho 27 Kč pro KohoVolit.eu).