Unikátní vizualizace historických dat ukazuje, jak hlasovali Joseph Goebbles, Hermann Göring, Heinrich Himmler či Wilhelm Frick a kdo s kým vládl v Říšském sněmu těsně před nástupem Hitlera k moci.

Nedávno se mi podařilo získat výsledky hlasování v Říšském sněmu (Reichstag) v letech 1920-1933, tedy v době tzv. Výmarské republiky. Ta vznikla po porážce Německa v 1. světové válce a demokratický režim zde skončil po 13 letech nástupem Adolfa Hitlera k moci.

Pojďme se podívat, kdo s kým v Reichstagu hlasoval. K tomu používám statistickou metodu zvanou analýza hlavních komponent, konkrétně model vytvořený matematikem Michalem Škopem. V minulosti jsem tímto způsobem vizualizoval třeba hlasování v české Poslanecké sněmovně, v Senátu, v Praze, Brně, Ostravě nebo dokonce 67 let mezinárodní politiky na základě hlasování států v OSN.

Výstupem metody je graf dole, v němž je každý poslanec zobrazen jako jeden bod. Vzájemná vzdálenost dvou bodů odpovídá tomu, jak často dva poslanci hlasovali společně. Tedy: kdyby dva poslanci hlasovali pokaždé úplně stejně, byli by v grafu na stejném místě. Čím dál od sebe dva poslanci jsou, tím častěji hlasovali právě opačně (např. jeden “pro” a druhý “proti”).

Poznámka: Graf je pohyblivý a ukazuje, jak se měnilo hlasovací chování poslanců v čase. Animaci spustíte kliknutím na ikonu trojúhelníčku (►) vlevo dole.


Jak je vidět, poslanci ze stejné strany hlasovali obvykle shodně, takže se v grafu shlukují dohromady. Nacističtí poslanci (strana NSDAP) se v Reichstagu objevili až ke konci sledovaného období a jsou označeni tmavě modrou.

Následující série grafů obsahuje jakési „momentky“ jednotlivých volebních období. Barvy politických stran jsou jiné než v grafu nahoře, pozice poslanců se ale shodují. Navíc obsahují přímky, přičemž každá přímka odpovídá jednomu hlasování a odděluje od sebe poslance, kteří hlasovali opačně (např. na jedné straně jsou všichni, kdo hlasovali „pro“, a na druhé straně všichni, kdo hlasovali „proti“).

První graf je vytvořený na základě hlasování z let 1920-1924, kdy se Německu hospodářsky i politiky ještě poměrně dařilo. Nacisté v parlamentu zatím nejsou – Adolf Hitler vstoupil do NSDAP v roce 1921 a v roce 1923 byl zatčen po nevydařeném tzv. Pivním puči v Mnichově. NSDAP byla v té době jen jednou z mnoha nevýznamných stran.

Poznámka: Graf je interaktivní – po najetí myší na poslance se objeví jeho jméno a strana.


Z grafu je vidět, že poslanci se v té době dělili na dvě skupiny na základě štěpení práce-kapitál. Do jedné skupiny patřili sociálně demokratičtí a komunističtí poslanci (červení, oranžoví a rudí vlevo dole) a do druhé poslanci buržoazních stran (vpravo nahoře). Většina přímek protíná graf z levého horního do pravého dolního rohu. To ukazuje, že skoro všechna hlasování od sebe oddělovala socialisty od ostatních poslanců.

Graf dole zobrazuje hlasování v letech 1924-1928. Tady už se objevují nacističtí poslanci (hnědá, uprostřed grafu). V té době drželi jen 14 křesel ze 493. Reichstag byl stále rozdělený hlavně na základě štěpení práce-kapitál jako v předchozím období. Nacisté jsou zhruba uprostřed mezi oběma skupinami poslanců, z čehož vyplývá, že střídavě podporovali obě skupiny – občas hlasovali se socialisty proti buržoazii a někdy naopak s buržoazními stranami proti socialistům.



Situace se poměrně dramaticky změnila v období 1928-1930, která ukazuje graf dole. V té době už zuřila celosvětová Velká hospodářská krize, jež dopadla nejtvrději právě na Německo. Astronomická inflace, propad statisíců lidí do chudoby a všeobecná nespokojenost se přirozeně projevila i v politice.

Reichstag se v té době rozpadl hned do pěti relativně samostatných hlasovacích bloků. Je to dáno tím, že kromě starého dělení práce-kapitál se objevilo ještě nové štěpení poslanců - na ty, kteří podporovali demokratický režim, a ty, jež požadovali dramatickou změnu. Do druhé skupiny patřili kromě nacistů i komunisté prosazující vznik sovětského Německa a krajně pravicoví nacionalisté (DNVP, modrá) usilující o revizi Versailleské smlouvy a obnovení předválečného autoritářského císařství.



Z grafu je vidět, že přímky odpovídající jednotlivým hlasování se dělí zhruba do dvou skupin. Ty, které probíhají z levého horního do pravého dolního rohu odpovídají starému dělení práce-kapitál a oddělují o sebe poslance sociálních demokratů a komunistů (červená, oranžová, rudá) od buržoazních poslanců.

Přímky protínající graf skoro svisle odpovídají novému dělení demokracie-autoritářství a oddělují od sebe prodemokratické poslance v levé části grafu od komunistů (rudá), nacistů (hnědá) a radikálních nacionalistů (modrá) v pravé část grafu.

Do Reichstagu byla v té době zvolena řada slavných nacistů, třeba budoucí ministr propagandy Joseph Goebbels, říšský maršál letectva Herman Göring, velitel Gestapa Heinrich Himmer, či poslední protektor Čech a Moravy a tvůrce protižidovských Norimberských zákonů Wilhelm Frick.

Poslední graf ukazuje situaci těsně před nástupem Hitlera k moci. Je vidět, že staré dělení práce-kapitál je už úplně pryč a poslanci se nyní dělí jen na dvě skupiny – na ty, kteří hájili demokracii (vlevo nahoře), a na ty, jež usilovali o její zánik (vpravo dole).



Je ironické, že ačkoli nacisté a komunisté byli doslova smrtelnými nepřáteli, v parlamentu hlasovali ke konci demokratické republiky stále více a více společně. Pěkně to ukazuje následující animovaný graf, kde jsou zvýrazněni dva poslanci – nacista Gregor Strasser později zavražděný na Hitlerův příkaz a komunista Ernst Torgler, který se po nástupu nacistů k moci stal kolaborantem a paradoxně se podílel na protibolševické propagandě při invazi do SSSR.



Zatímco zpočátku byli oba poslanci v grafu poměrně vzdálení, na konci sledovaného období už hlasovali prakticky totožně. Nacisté byli v té době po sociálních demokratech už druhou nejsilnější stranou a komunisté třetí. Během několika následujících voleb v letech 1932 a 1933 získal Hitler skoro polovinu všech hlasů, nakonec byl jmenován kancléřem a zbytek, jak se říká, je historie…

Psáno pro HlidaciPes.org. Autor je datový analytik a politolog, působí v občanském sdružení KohoVolit.eu a na Katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně.

Pokud se vám tento článek líbí, podpořte nás pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30 Kč, z toho 27 Kč pro KohoVolit.eu).