Jaro je tady! Jedním z neklamných znamení toho faktu je, že začíná sezona protiromských pochodů, jak slyšíme z Duchova, Varnsdorfu, Českých Budějovic nebo Brna. To jsou namátkou jména měst, kde se tyhle nechutné hrátky znovu objevují a to celkem vzato po velmi mírné zimě. Kdyby skutečně o něco šlo, dělo by se to i v tak příznivých podmínkách prošlé zimy Ukrajinci, kde o něco šlo, si zimy užili požehnaně, na rozdíl od našich rozdováděných účastníků pochodů.
Premiér má 36 poradců za pouhého půl milionu korun. O peníze nejde. To číslo se mí zdá být hrůzostrašné a nemyslím si, že čím větší počet poradců, tím bude premiér lépe vybaven pro rozhodování. To tedy ani ze srandy, podle mých vědomostí o poradcích nejrůznějších druhů v minulosti. A to při vší úctě ke jménům, která se v tisku objevila.
Osudové peripetie Krymu ukazují ještě na jeden aspekt, který umožnil Putinovi se zachovat tak, jak se zachoval, tedy tím nejvíce politický agresivním způsobem ve stylu brežněvovské doktríny. Aspektem, který je patrný na první pohled a který nás tady v Čechách a na Moravě patřičně rozlaďuje, když slyšíme rusky mluvící lidi, ať už na Krymu nebo ve východnějších partiích Ukrajiny. Říkají unisono: „My jsme Rusové, mluvíme rusky, chceme patřit k Rusku a s Putinem nám bude dobře“.
Nedávno jsem v Literárních novinách zaznamenal rozhovor redaktorky Evy Mihočkové s respektovaným kanadským komentátorem Dougem Saundersem. Ve zkratce se jednalo o přiznání omylů kanadské vlády, jichž se dopustila při naplňování integrační politiky s původními obyvateli Kanady Inuity a Indiány. Celým rozhovorem jako červená nit se vine srovnávání s evropskými Romy.