O Romy nejde!
Jaro je tady! Jedním z neklamných znamení toho faktu je, že začíná sezona protiromských pochodů, jak slyšíme z Duchova, Varnsdorfu, Českých Budějovic nebo Brna. To jsou namátkou jména měst, kde se tyhle nechutné hrátky znovu objevují a to celkem vzato po velmi mírné zimě. Kdyby skutečně o něco šlo, dělo by se to i v tak příznivých podmínkách prošlé zimy Ukrajinci, kde o něco šlo, si zimy užili požehnaně, na rozdíl od našich rozdováděných účastníků pochodů.
Dovolte několik slov k tomu od člověka, který je do těchto událostí vtahován a nevtažen.
Dosti často dostávám reakce na moje názory asi tohoto druhu: „Kdybyste byl co k čemu, tak uděláte pořádek mezi těmi svými darebáky, co terorizují ulici !“
Na to odpovídám už dosti dlouho a pořád stejně: „Nejsou to moji darebáci a já se od nich důrazně distancuji. K nastolování pořádku a zákona tu máme policii a platíme si ji!“ A naštvaně dodám: „Až i Vy, Češi – pán Bůh mi odpusť, že používám toto oslovení, protože jsem Čech zrovna jako Rom – si budete mezi sebou dělat pořádek, pak i já tento příkaz vezmu na sebe i mezi Romy“.
Takový pohled na řešení násilných problémů je ovšem pěkná blbost a svědčí o obecném nepochopení a neschopnosti racionálního pohledu na řešení takových otázek mezi účastníky těchto pochodů.
Konec konců, pořádání pochodů z kterékoliv strany, je jen ukázkou toho nepochopení a neschopnosti rozumně uvažovat. Nemíním tím nikterak zpochybňovat účelnost jakýchkoliv občanských protestů, které mají na něco upozornit a přinutit zodpovědné k řešení. Protest proti nějaké skupině zavání vždy nepřípustnou generalizací, protože v té skupině nejsou všichni darebáci, tak jak nejsou ani mezi Romy.
Řešením je prevence – a v čem spočívá je známo a jsou o tom celé anály, které má vláda na svých stolech a stejně tak i mnohé samosprávy měst. Všelijaké manuály, které nabádají k tomu, jak zabránit pochodu neonacistů nebo jak mají města odmítat pochody, zábory míst na dlouhou dobu, aby tam nic nemohlo probíhat a podobně, jsou jen jasným dokladem toho, že tuto preventivní činnost nejsme schopni realizovat.
Dobrým příkladem může být iniciativa „Brno blokuje“, která se postaví proti pochodu neonacistů, ale společně se všemi, včetně Romů. Není nutno přepisovat ani shromažďovací zákon, jak ukazuje příklad Českých Budějovic, kde se „stopka“ takového pochodu ze strany radnice stala skutkem a může být příkladem pro ostatní. Radnice rady nepotřebují ani manuály, mají-li schopné konšely, podporované rozumnými občany. Svoboda oznamovatele pochodu nebo jakékoliv akce není bez hranic a nelze uvádět důvod, který má zcela evidentně zakrýt pravý účel..
Ze všech těchto znovu a znovu se opakujících událostí, které nikam nevedou, je možno učinit tyto závěry:
- Samosprávy měst, zejména jejich zastupitelstva, by už konečně mohla prozřít a začít nastolovat všechna ta známá doporučení v oblasti sociální, bytové a vzdělanostní a začít odstraňovat ony „vředy“ vyloučených lokalit, které se jim podařilo vyrobit za hojné podpory politických populistů a rádoby podnikatelů nejhoršího druhu.
- Vláda by tento způsob chování radnic měla podporovat a vytvářet dobré podmínky včetně legislativních.
- Policie by se mohla víc soustředit na preventivní činnost v problémových lokalitách, které bychom teprve pak mohli oprávněně nazývat prevencí kriminality.
Dovolte několik slov k tomu od člověka, který je do těchto událostí vtahován a nevtažen.
Dosti často dostávám reakce na moje názory asi tohoto druhu: „Kdybyste byl co k čemu, tak uděláte pořádek mezi těmi svými darebáky, co terorizují ulici !“
Na to odpovídám už dosti dlouho a pořád stejně: „Nejsou to moji darebáci a já se od nich důrazně distancuji. K nastolování pořádku a zákona tu máme policii a platíme si ji!“ A naštvaně dodám: „Až i Vy, Češi – pán Bůh mi odpusť, že používám toto oslovení, protože jsem Čech zrovna jako Rom – si budete mezi sebou dělat pořádek, pak i já tento příkaz vezmu na sebe i mezi Romy“.
Takový pohled na řešení násilných problémů je ovšem pěkná blbost a svědčí o obecném nepochopení a neschopnosti racionálního pohledu na řešení takových otázek mezi účastníky těchto pochodů.
Konec konců, pořádání pochodů z kterékoliv strany, je jen ukázkou toho nepochopení a neschopnosti rozumně uvažovat. Nemíním tím nikterak zpochybňovat účelnost jakýchkoliv občanských protestů, které mají na něco upozornit a přinutit zodpovědné k řešení. Protest proti nějaké skupině zavání vždy nepřípustnou generalizací, protože v té skupině nejsou všichni darebáci, tak jak nejsou ani mezi Romy.
Řešením je prevence – a v čem spočívá je známo a jsou o tom celé anály, které má vláda na svých stolech a stejně tak i mnohé samosprávy měst. Všelijaké manuály, které nabádají k tomu, jak zabránit pochodu neonacistů nebo jak mají města odmítat pochody, zábory míst na dlouhou dobu, aby tam nic nemohlo probíhat a podobně, jsou jen jasným dokladem toho, že tuto preventivní činnost nejsme schopni realizovat.
Dobrým příkladem může být iniciativa „Brno blokuje“, která se postaví proti pochodu neonacistů, ale společně se všemi, včetně Romů. Není nutno přepisovat ani shromažďovací zákon, jak ukazuje příklad Českých Budějovic, kde se „stopka“ takového pochodu ze strany radnice stala skutkem a může být příkladem pro ostatní. Radnice rady nepotřebují ani manuály, mají-li schopné konšely, podporované rozumnými občany. Svoboda oznamovatele pochodu nebo jakékoliv akce není bez hranic a nelze uvádět důvod, který má zcela evidentně zakrýt pravý účel..
Ze všech těchto znovu a znovu se opakujících událostí, které nikam nevedou, je možno učinit tyto závěry:
- Samosprávy měst, zejména jejich zastupitelstva, by už konečně mohla prozřít a začít nastolovat všechna ta známá doporučení v oblasti sociální, bytové a vzdělanostní a začít odstraňovat ony „vředy“ vyloučených lokalit, které se jim podařilo vyrobit za hojné podpory politických populistů a rádoby podnikatelů nejhoršího druhu.
- Vláda by tento způsob chování radnic měla podporovat a vytvářet dobré podmínky včetně legislativních.
- Policie by se mohla víc soustředit na preventivní činnost v problémových lokalitách, které bychom teprve pak mohli oprávněně nazývat prevencí kriminality.