Nečas, Drtinová,Wollner a ČT
Petr Nečas jako nový předseda vlády poprvé promluvil o médiích ve středu 21. července 2010, kdy pro online chat Aktuálně.cz na čtenářův dotaz, zda neuvažuje o výrazné redukci stanice a zachování pouze zpravodajského kanálu ČT24, odpověděl: "Jako prostý televizní divák, ne jako předseda vlády, mohu pouze říci svůj subjektivní dojem: ČT 1 a ČT 4 neplní úkoly veřejnoprávního vysílání a jsou to v podstatě poplatky dotované komerční - na plytkou zábavu orientované - sportovní a zábavní kanály."
Za takovýto postoj premiéra si může ale Česká televize sama, protože nebyla schopná veřejnosti jasně prezentovat poslání veřejné služby. Poslední vystoupení ředitele Jiřího Janečka v deníku Právo z 16. července, v němž se hovoří hlavně o generační výměně, restrukturalizaci a úsporných opatřeních, to jen dokládá.
Podíváme-li se na strukturu stanic České televize prismatem pravidel staré Evropy, pak stanice ČT 1, ČT2 a ČT24 odpovídají klasickému uspořádání: jednička je masový kanál, ale s odpovědným a řádným zpravodajstvím, dvojka výběrový, kulturní a 24 zpravodajský kanál. Sportovní kanál již většinou do portfólia veřejnoprávních stanic nepatří, ale najdeme tam naopak kanály, které se věnují výhradně dětem, -náctiletým, dokumentům, historii, zahrádkářům a jiným koníčkům, které u nás chybějí. Kdyby byla veřejná služba veřejnoprávních médií u nás přesněji definována, nemohl by pan premiér takhle hovořit, i když jeho subjektivní postoj je pochopitelný: já sám se na řadu zábavních pořadů na ČT 1 taky nechci dívat. Horší ale je, že tato neujasněnost profilu celé České televize pak otevírá velký prostor k manipulaci a spekulacím.
Dokládají to Hospodářské noviny z tohoto týdne, které přinesly informaci o tom, že se v České televizi, po změnách ve vedení, uvažuje o odchodu moderátorky Daniely Drtinové a dramaturga pořadu Reportéři ČT Marka Wollnera. Paní Drtinová je velký profsionál, má letitou zkušenost, nenechá své respondenty lehce uniknout od otázek, které jim klade, a to by hlavně ředitel i Rada ČT měli naopak silně podporovat a takovou moderátorku chránit, protože přitahuje diváky: je jednou z ikon ČT.
Pan Wollner a jeho pořad Reportéři ČT, po zrušení pořadu Na vlastní oči Josefa Klímy na Nově, představuje poslední investigativní oázu v našich televizích, která šlape státní správě a politikům na prsty. Navíc je to právě ten pořad, který všemi svými parametry naplňuje funkci veřejné služby: V posledních týdnech například analyzoval ekozakázku za zhruba sto milliard korun, kterou plánuje ministr financí Kalousek, a ukázal, jak podezřelý je to podnik. Přitom tato zakázka zřejmě ukáže, jak to Nečasova vláda myslí s korupcí, kterou slibovala vymýtit. V minulosti Reportéři ČT přišli s důležitými odhaleními v kauze Čunek nebo přispěli k pádu vlády v souvisloti s kauzou zneužité dotace poslance Wolfa, čerstvěji k pádu starosty Prahy 5 Milana Jančíka atd.
Česká televize sice vzápětí zprávy o odchodu paní Drtinové a pana Wollnera v osobních rozhovorech s nimi podle MF Dnes popřela, ale neučinila tak oficiálně v médiích: nevydala tiskové prohlášení, které by to dementovalo, aby tím učinila definitivní tečku za touto zprávou, která proběhla všemi médii. Naopak tento stav podporuje chýry o tom, jak podléhá tlaku politiků, což ČT v očích veřejnosti škodí.
Neochota vysvětlit obsah veřejnoprávní služby i nedementování drbů o odchodu ikon ČT svědčí o jediné skutečnosti: o neschopnosti komunikace vedoucích pracovníků České televize s veřejností. V důsledku to znamená zvýšení nervozity v této instituci, která vede vždy ke snížení kvality vysílání a k chybám.
(Tento příspěvek byl původně jako rozhovor vysílán na Radiožurnálu)
Za takovýto postoj premiéra si může ale Česká televize sama, protože nebyla schopná veřejnosti jasně prezentovat poslání veřejné služby. Poslední vystoupení ředitele Jiřího Janečka v deníku Právo z 16. července, v němž se hovoří hlavně o generační výměně, restrukturalizaci a úsporných opatřeních, to jen dokládá.
Podíváme-li se na strukturu stanic České televize prismatem pravidel staré Evropy, pak stanice ČT 1, ČT2 a ČT24 odpovídají klasickému uspořádání: jednička je masový kanál, ale s odpovědným a řádným zpravodajstvím, dvojka výběrový, kulturní a 24 zpravodajský kanál. Sportovní kanál již většinou do portfólia veřejnoprávních stanic nepatří, ale najdeme tam naopak kanály, které se věnují výhradně dětem, -náctiletým, dokumentům, historii, zahrádkářům a jiným koníčkům, které u nás chybějí. Kdyby byla veřejná služba veřejnoprávních médií u nás přesněji definována, nemohl by pan premiér takhle hovořit, i když jeho subjektivní postoj je pochopitelný: já sám se na řadu zábavních pořadů na ČT 1 taky nechci dívat. Horší ale je, že tato neujasněnost profilu celé České televize pak otevírá velký prostor k manipulaci a spekulacím.
Dokládají to Hospodářské noviny z tohoto týdne, které přinesly informaci o tom, že se v České televizi, po změnách ve vedení, uvažuje o odchodu moderátorky Daniely Drtinové a dramaturga pořadu Reportéři ČT Marka Wollnera. Paní Drtinová je velký profsionál, má letitou zkušenost, nenechá své respondenty lehce uniknout od otázek, které jim klade, a to by hlavně ředitel i Rada ČT měli naopak silně podporovat a takovou moderátorku chránit, protože přitahuje diváky: je jednou z ikon ČT.
Pan Wollner a jeho pořad Reportéři ČT, po zrušení pořadu Na vlastní oči Josefa Klímy na Nově, představuje poslední investigativní oázu v našich televizích, která šlape státní správě a politikům na prsty. Navíc je to právě ten pořad, který všemi svými parametry naplňuje funkci veřejné služby: V posledních týdnech například analyzoval ekozakázku za zhruba sto milliard korun, kterou plánuje ministr financí Kalousek, a ukázal, jak podezřelý je to podnik. Přitom tato zakázka zřejmě ukáže, jak to Nečasova vláda myslí s korupcí, kterou slibovala vymýtit. V minulosti Reportéři ČT přišli s důležitými odhaleními v kauze Čunek nebo přispěli k pádu vlády v souvisloti s kauzou zneužité dotace poslance Wolfa, čerstvěji k pádu starosty Prahy 5 Milana Jančíka atd.
Česká televize sice vzápětí zprávy o odchodu paní Drtinové a pana Wollnera v osobních rozhovorech s nimi podle MF Dnes popřela, ale neučinila tak oficiálně v médiích: nevydala tiskové prohlášení, které by to dementovalo, aby tím učinila definitivní tečku za touto zprávou, která proběhla všemi médii. Naopak tento stav podporuje chýry o tom, jak podléhá tlaku politiků, což ČT v očích veřejnosti škodí.
Neochota vysvětlit obsah veřejnoprávní služby i nedementování drbů o odchodu ikon ČT svědčí o jediné skutečnosti: o neschopnosti komunikace vedoucích pracovníků České televize s veřejností. V důsledku to znamená zvýšení nervozity v této instituci, která vede vždy ke snížení kvality vysílání a k chybám.
(Tento příspěvek byl původně jako rozhovor vysílán na Radiožurnálu)