Vesecká: zkouška Nečasova kabinetu
Paní Renata Vesecká byla odvolána 27. října 2010 z postu nejvyšší státní zástupkyně ke konci kalendářního roku, a to hlavně díky důslednému tlaku strany Věci veřejné a i TOP 09. Je to samozřejmě dobře, protože se stala symbolem služebnosti v očích veřejnosti a i mladších kolegů ve svém úřadě: zpronevěřila se svému poslání být garantem veřejného zájmu v souboji se zločinem a úplatnými úředníky.
Ti totiž představují jak v očích občanů, tak ve výsledcích měření mezinárodních organizací - propadli jsme se již na 53. místo, proti loňsku jsme si opět pohoršili - velký problém. Přes tato očividná fakta se státní zastupitelství nejsou schopná pochlubit minimálně od doby, kdy tam paní Vesecká nastoupila, to znamená od roku 2005, vyřešením jediné závažné pochybné kauzy.
Problém je ale hlubší: Jsme totiž poslední zemí v Evropské unii, kde o postech ve vedení státního zastupitelství rozhoduje člen vlády. Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda a ostatní vysoké úředníky zastupitelství potvrzuje ministr. Kariéra těchto funkcionářů je tedy přímo závislá na exekutivě. Pokud se toto nezmění i výměna paní Vesecké nic zásadního neřeší, pouze odstraňuje z tohoto úřadu symbol závislosti státního zastupitelství na vládě. Nebezpečná otázka proto zní: Bude se Nečasův kabinet ochotný vzdát moci nad žalobci nebo se i tento kabinet bude bát odhalení napojení spolustraníků na podezřelé kauzy?
Toto podezření z napojení je o to větší, že právě i Nečasova vláda s odvoláním paní Vesecké tak dlouho váhala a neargumentovala zcela přesně, když třeba zdůvodňovala proč její nástupce pan Pavel Zeman nemůže nastoupit do funkce dříve, jak na to upozornil v Právu 19. října Petr Uhl. Pan Zeman totiž zastupuje Českou republiku jenom Eurojustu a ne v nějakém orgánu Evropské unie, a proto je odvolatelný kdykoliv. Proto také logicky vznikají obavy mezi odborníky, že do konce roku může státní zástupkyně - jak napsal kolega Uhl - učinit změny na vrchních státních zastupitelstvích v Praze a Olomouci a zřejmě i na osmi krajských zastupitelstvích, a tím ještě víc ohrozit nezávislost těchto úřadů. Navíc o Pavlu Zemanovi skoro nic nevíme a on sám taky nikde veřejně nevystoupil, aby nám sdělil, co chce vlastně s tímto úřadem učinit.
Jmenování Pavla Zemana je - alespoň tak se to z povzdálí jeví - kompromis přijatelný pro obě strany: pánové Nečas a Pospíšil se snaží držet slovo, které zřejmě ODS dala paní Vesecké, že se o ni postará za to, že zajistila, aby Topolánkova vláda nepadla a oddálili výměnu až na konec roku, ale zároveň si netroufli do funkce jmenovat nikoho z těch, co měli odvahu se proti paní Vesecké postavit v době manipulací s kauzou Čunek, aby ukázali, že stojí o nezávislost této instituce. Takovýto výsledek zatím není žádným vítězstvím nezávislosti. Jak to myslí současný kabinet vážně uvidíme v nejbližší době hned podle toho, kam se přesune paní Vesecká a posléze podle toho, jak se ve své funkci osvědčí pan Zeman. Pokud kroky pana Zemana budou váhavé, nevrátí do funkcí ty, co byli potrestáni za nezávislost, a paní Vesecká nebude ve funkci, nad níž bude bedlivý dozor, znamená to, že se u nás v systému státního zastupitelství ještě nic nezměnilo.
Ti totiž představují jak v očích občanů, tak ve výsledcích měření mezinárodních organizací - propadli jsme se již na 53. místo, proti loňsku jsme si opět pohoršili - velký problém. Přes tato očividná fakta se státní zastupitelství nejsou schopná pochlubit minimálně od doby, kdy tam paní Vesecká nastoupila, to znamená od roku 2005, vyřešením jediné závažné pochybné kauzy.
Problém je ale hlubší: Jsme totiž poslední zemí v Evropské unii, kde o postech ve vedení státního zastupitelství rozhoduje člen vlády. Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda a ostatní vysoké úředníky zastupitelství potvrzuje ministr. Kariéra těchto funkcionářů je tedy přímo závislá na exekutivě. Pokud se toto nezmění i výměna paní Vesecké nic zásadního neřeší, pouze odstraňuje z tohoto úřadu symbol závislosti státního zastupitelství na vládě. Nebezpečná otázka proto zní: Bude se Nečasův kabinet ochotný vzdát moci nad žalobci nebo se i tento kabinet bude bát odhalení napojení spolustraníků na podezřelé kauzy?
Toto podezření z napojení je o to větší, že právě i Nečasova vláda s odvoláním paní Vesecké tak dlouho váhala a neargumentovala zcela přesně, když třeba zdůvodňovala proč její nástupce pan Pavel Zeman nemůže nastoupit do funkce dříve, jak na to upozornil v Právu 19. října Petr Uhl. Pan Zeman totiž zastupuje Českou republiku jenom Eurojustu a ne v nějakém orgánu Evropské unie, a proto je odvolatelný kdykoliv. Proto také logicky vznikají obavy mezi odborníky, že do konce roku může státní zástupkyně - jak napsal kolega Uhl - učinit změny na vrchních státních zastupitelstvích v Praze a Olomouci a zřejmě i na osmi krajských zastupitelstvích, a tím ještě víc ohrozit nezávislost těchto úřadů. Navíc o Pavlu Zemanovi skoro nic nevíme a on sám taky nikde veřejně nevystoupil, aby nám sdělil, co chce vlastně s tímto úřadem učinit.
Jmenování Pavla Zemana je - alespoň tak se to z povzdálí jeví - kompromis přijatelný pro obě strany: pánové Nečas a Pospíšil se snaží držet slovo, které zřejmě ODS dala paní Vesecké, že se o ni postará za to, že zajistila, aby Topolánkova vláda nepadla a oddálili výměnu až na konec roku, ale zároveň si netroufli do funkce jmenovat nikoho z těch, co měli odvahu se proti paní Vesecké postavit v době manipulací s kauzou Čunek, aby ukázali, že stojí o nezávislost této instituce. Takovýto výsledek zatím není žádným vítězstvím nezávislosti. Jak to myslí současný kabinet vážně uvidíme v nejbližší době hned podle toho, kam se přesune paní Vesecká a posléze podle toho, jak se ve své funkci osvědčí pan Zeman. Pokud kroky pana Zemana budou váhavé, nevrátí do funkcí ty, co byli potrestáni za nezávislost, a paní Vesecká nebude ve funkci, nad níž bude bedlivý dozor, znamená to, že se u nás v systému státního zastupitelství ještě nic nezměnilo.