V sobotu dne 4. listopadu 2010 byl přepaden v Moskvě před svým domem ve čtyři hodiny ráno redaktor prestižního ruského listu Kommersan Olega Kašina dvěma muži, kteří na něj - jak uvedl domovník - několik hodin čekali. Útok zachytila bezpečnostní kamera a dle záznamu trval 80 vteřin. Že nešlo o zloděje potvrzuje skutečnost, že mu nebyl odcizen telefon ani peníze.

Nejpravděpodobnější verze je, že se jedná o mstu za jeho články, nebo snahu, aby Kašinov něco dalšího nezveřejnil.

Útok provedený železnými tyčemi byl velmi brutální. Kromě zlomené čelisti, amputovaného článku prstu a fraktur obou holení, novináře nejvíce ohrožuje proražená lebky v týlu.

Redaktor Kašin si podle tisku nadělal nepřátele na radnici moskevského předměstí Chimki a článkem o sexu místního funkcionáře s nezletilou. Před časem také proti sobě poštval pskovského gubernátora Andreje Turčaka a často kritizoval různá fašizující uskupení, takže nepřátel měl víc. Za podobné aktivity na moskevském předměstí Chimki byl již napaden novinář Michail Beketov, který je od té doby na invalidním vozíku. Přišel o nohu a museli mu amputovat tři prsty na levé ruce a měl proraženou lebku. Tento týden ve středu s ním a nikoliv s útočníky probíhal proces pro pomluvu starosty Vladimira Strelčenka. Soudce uznal, že novinář starostu svými články poškodil. Loni byl rovněž zastřelen novinářův advokát Stanislav Markelov.

Šéfredaktor Kommersanu Michail Michajlin tvrdí, že redaktora mlátili přes prsty, jakoby chtěli říci, že už do ruky nevezme pero a nebude pracovat na počítači. Podobně byl veden útok proti Beketovi.

Jen za letošní rok bylo v Rusku zavražděno osm novinářů a čtyři desítky byly napadeny. Okamžitě po zprávě o napadení Kašina se veřejnost dozvěděla, že v pondělí byl přepaden nedaleko Moskvy Anatolij Adančukov z listu Žukovskije vesti a šéfredaktor listu Saratovskij reportér Sergej Michajlov.

Podle rozhlasové stanice Echo Moskvy bylo loni zabito v Rusku deset novinářů a 59 přepadeno. Podle odborníků je ale zřejmé, že motivy vražd a napadení jsou různé a taky to, že cena života je v Rusku stále velmi nízká. Je to dáno tím, že tam již od XIX. století byla cena myšlenek, ideí a plánů nadřazena ceně lidského života.

Ještě horší zpráva však je, že nikdo z útočníků nebyl nikdy dopaden, a to ani v případě vraždy televizního komentátora Vladislava Listěva, který poukázal na nekalé praktiky v armádě, tak ani vrah hlavní kritičky Kremlu Anny Politkovské.

Ruští novináři napsali protestní dopis, v němž stojí, že jsou snadný cíl, který je likvidován efektivně a bez rizika.

Prezident Medvěděv prohlásil, že ten, kdo se na zločinu podílel, bude potrestán bez ohledu na postavení a minulé zásluhy." Tomu však v Rusku po zkušenosti z minula občané nevěří, i když znalci ruské scény se domnívají, že tentokrát vzhledem k záznamu bezpečnostní kamery a i skutečnosti, že na dopadení by mohl mít zájem jak Kreml tak Bílý dům, tedy jak prezident Medvěděv tak premiér Putin, je šance na dopadení větší.

Člen vedení mládežnické sekce Jednotné Rusko Kiril Ščitov v článku na webových stránkách této vládní strany napsal, že liberální politici budou mít v Olegu Kašinovi "oběť", kterou mohou nyní propagandisticky využít proti vládě a k rozvíjení teorií o krvavém režimu. To je ovšem projev velkého cynismu.

Vůdce ruské Solidarity Boris Němcov vidí „nikoli kriminální, ale psychologickou“ souvislost mezi tímto útokem a nedávným pochodem proputinského mládežnického hnutí Naši. Cituji: „Moc má za tento čin přímou odpovědnost. Když lidé nesou v oficiálně povoleném průvodu portréty údajných nepřátel Ruska, jinak významných obhájců lidských práv a veřejných činitelů, a pak účastníci pochodu po těch portrétech dupou, vychovávají tak v srdcích nejmladší ruské generace nenávist. A protože mladí lidé jsou velmi emocionální a často nezralí, podobné akce se nakonec přetavují v sadismus, fyzické násilí a vraždy. Moc mladé lidi vědomě vykolejuje a vychovává z nich cynické a kruté jedince.“

Škoda, že nebezpečí takovýchto útoků nevnímáme dostatečně silně, protože pokud se tendence, ke kterým vychovává mladé Rusy mládežnické hnutí Naši v Rusku rozrostou, bude mít pravdu americký futurolog George Friedman, který předpovídá, že první větší konflikt v XXI.století vyprovokuje Rusko, které neodolá touze znovu si potvrdit vlastní sílu: pokusí se znovu ovládnout Estonsko, Litvu a Lotyšsko a také Polsko, jenže všude tam narazí na NATO a my se v tomto konfliktu budeme spolu s ostatními zeměmi střední Evropy angažovat.

Druhá studená válka bude dle George Friedmana, jak píše v knize Předpověď pro XXI. století, méně hrozivá a rovněž méně globální než ta první a v důsledku stejně jako první skončí zhroucením Ruska. Do konfliktu by se podle futurologa mohlo přidat i Německo, které by tím získalo na sebevědomí. Zbytek atlantické Evropy by se zřejmě konfliktu vyhýbal. Rusko, podle Friedmana, prohraje hlavně vzhledem k velké demografické krizi: Rusů bude v té době již velmi málo, což zemi fatálně oslabí. Věřit takovým předpovědím nemusíme, ale ostražití bychom měli být.