V uplynulých desetiletích se všeobecně přijímalo, že planeta čelí prudké populační explozi. Tento model však už dávno neplatí a jak napsal George Friedman, stáváme se svědky velké změny: lidé žijí déle a těch v produktivním věku ubývá.

Tato změna se netýká jen Japonska a Evropy, ale i Spojených států a dokonce i rozvojových zemí. Porodnost klesá úplně všude. Některé z nejvýznamnějších vyspělých zemí na světě, jako Německo a Rusko, ztratí v nejbližší době významná procenta populace. Dnešní počet obyvatelstva v celé Evropě činí 728 milionů lidí. Podle OSN v roce 2050 to ale už bude jen 557 až 653 milionů. A pokles počtu obyvatel tradičně znamená i menší moc, protože ovlivní vše: od počtu vojáků, kteří mohou bojovat ve válce, až k množství lidí, kteří tvoří pracovní sílu a jsou k dispozici pro vnitřní politické konflikty.

Z Ruska nejsou k dispozici konkrétní čísla, kterým by se dalo důvěřovat, ale Německo v půli listopadu zveřejnilo i čísla, která ukazují na nepříznivý vnitřní pohyb obyvatelstva, a ta tento vývoj jen dokreslují. Mezi lety 2005 a 2009 se v průměru vystěhovalo z Německa ročně 40 000 vysoce kvalifikovaných lidí a jen 38 500 s podobnou kvalifikací se jich do Německa přistěhovalo. Ročně tedy v průměru bez náhrady odchází z Německa 1500 špičkových odborníků, kteří míří do zemí s lepší a nadějnější perspektivou.

Jeden z odborníků, který tato čísla komentoval, prohlásil, že jen po pár letech, kdy Německo o sobě prohlásilo, že je přistěhovaleckou zemí, se stalo naopak zemí, z které se odchází.

Aby se tento trend obrátil, pracuje Německo na programech, které by měly přimět vysoce kvalifikované odborníky k návratu. Jedná se převážně o manažery, finanční experty a vědce. Mezi vědci je prý připravenost k možnosti návratu poměrně větší či přesněji řečeno nadprůměrná. Opak však platí pro vrcholné manažery, tam je ochota k návratu podprůměrná a evidentně je tato skutečnost spojena s finančními prostředky, které Německo takovýmto lidem, v porovnání třeba se Spojenými státy, ale dnes i třeba s Čínou, může nabídnout.

Podle průzkumu, který si nechaly udělat noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung, z Německa sice odchází nejvíce lidí, ale z Francie ročně odejde rovněž něco kolem 35 000 odborníků, z Holandska asi 25 000, z Itálie asi 22 000, ze Španělska asi 12 000 a z Belgie a Rakouska něco pod deset tisíc vysoce kvalifikovaných lidí, kteří reagují na ztrátu postavení svých mateřských zemí v globalizovaném světě.

Protože tito lidé směřují většinou do Spojených států, potvrzují se spíše teorie o vzniku tzv. amerického století. Jenže Spojené státy zároveň nejvíce ničí staré a tradiční sociální modely, což vytváří ve společnosti evidentní nevyváženost: nůžky mezi lidmi s průměrnými příjmy a špičkovými výdělky se více než zdesateronásibily. Tato skutečnost má ale zase za následek větší flexibilitu a tudíž poskytuje ve společnosti maximální prostor pro manévrování. Jak napsal již jednou citovaný George Friedman, americká kultura je zneklidňujícím sloučením Bible a počítače. Současně s demografií to je počítač, který přetváří v současnosti americkou kulturu a je skutečným základem americké kulturní hegemonie. Amerika se Evropě touto proměnou vzdaluje.

Psáno pro ČRo 6