Korupce: jsme na tom hůř než Latinská Amerika a Balkán
Minulý týden zveřejnila organizace Transparency International každoroční celosvětovou zprávu o korupci na naší planetě. Z výsledků průzkumu, kterému se říká barometr korupce, v kterém pracovníci této organizace oslovili skoro 92 000 lidí z 80 zemí, vyplývá, že korupce je na naší planetě na vzestupu.
Korupce ve světovém měřítku nabývá dle této studie dokonce strašlivých rozměrů, píše se ve zprávě. Každý čtvrtý dotázaný řekl, že v minulých dvanácti měsících někomu dal úplatek, aby u úřadů dostal to, co mu ale normálně náleží. Ve střední a jižní Africe učinil tuto zkušenost dokonce každý druhý občan. Podobně je tomu v Afghánistánu a Kambodže. Například v sousedním Německu, kde korupce dříve moc nekvetla, se v současné době sedm lidí z deseti domnívá, že si firmy kupují za peníze vliv ve společnosti. Naproti tomu s korupcí na úřadech se v Německu ale skoro nikdo nesetkává: k tomuto tématu se vyslovily jen dvě procenta z tisíce dotázaných respondentů a ve Skandinávii se s tím nesetkal prakticky nikdo. O korupci se v západní Evropě hovoří hlavně v souvislosti se sponsoringem politických stran a lobbingem ve farmakologii, hospodářství, fotbalu a v energetických firmách.
Detailní výsledky průzkumu v Německu to ukazují přesně: Zmíněných tisíc občanů mělo oznámkovat na stupnici deseti bodů různé obory a instituce a nejhůře v tomto hodnocení dopadly politické strany: dostaly známku 3,7, za nimi se umístily soukromé firmy se známkou 3,3, veřejný sektor se známkou 3,2, parlament se známkou 3,1 a média se známkou 3. Mnohem lépe je na tom justice a policie, ty dostaly známky 2,4 respektive 2,3.
Zcela na špici v korupci stojí jižní a severní Afrika, střední Východ: tam podplácelo v minulém roce 36 procent občanů. Ve střední Evropě, tedy i u nás, to bylo 32 procent, v Latinské Americe 23 procent, na západním Balkáně a v Turecku 19 procent. V západní Evropě a severní Americe se k podplácení přiznalo jen pět procent dotázaných.
Přes tyto celkem příznivé výsledky ve staré Evropě a v severní Americe si tam většina obyvatelstva myslí, že situace se na naší planetě v tomto směru bude nadále zhoršovat. Konkrétně v severní Americe, tedy ve Spojených státech a v Kanadě, si to myslí 67 procent dotázaných a podle těchto lidí za to může i zhoršená situace způsobená hospodářskou krizí.
Podle předsedy organizace Transparency International pana Labelle budou muset v nejbližších letech veškeré instituce s větší důsledností bojovat s korupcí, najít různá systémová protiopatření, aby k ní nedocházelo ve větší míře, protože jinak občané ztratí i zbytky důvěry v instituce, které jsou z korupce podezřelé. A protože na prvním místě jsou podezřelé i v naší civilizaci politické strany, znamenala by zvýšená nedůvěra k nim i možný kolaps současných politických systémů, což by samozřejmě mohlo vést k narůstání pravého i levého extrémismu. To je také hlavní důvod, proč komisařka Evropské unie pro vnitřní politiku paní Cecilia Malmstömová pro deník Die Welt řekla, že bude vypracován nový celoevropský koncept pro boj s korupcí, protože se jasně ukazuje, že stávající opatření jsou nedostatečná. U nás však podle stejného průzkumu 67 procent dotázaných v efektivitu protikorupčních opatření nevěří a jedenáct procent lidí v posledním roce v České republice uplácelo.
Psáno pro ČRo 6
Korupce ve světovém měřítku nabývá dle této studie dokonce strašlivých rozměrů, píše se ve zprávě. Každý čtvrtý dotázaný řekl, že v minulých dvanácti měsících někomu dal úplatek, aby u úřadů dostal to, co mu ale normálně náleží. Ve střední a jižní Africe učinil tuto zkušenost dokonce každý druhý občan. Podobně je tomu v Afghánistánu a Kambodže. Například v sousedním Německu, kde korupce dříve moc nekvetla, se v současné době sedm lidí z deseti domnívá, že si firmy kupují za peníze vliv ve společnosti. Naproti tomu s korupcí na úřadech se v Německu ale skoro nikdo nesetkává: k tomuto tématu se vyslovily jen dvě procenta z tisíce dotázaných respondentů a ve Skandinávii se s tím nesetkal prakticky nikdo. O korupci se v západní Evropě hovoří hlavně v souvislosti se sponsoringem politických stran a lobbingem ve farmakologii, hospodářství, fotbalu a v energetických firmách.
Detailní výsledky průzkumu v Německu to ukazují přesně: Zmíněných tisíc občanů mělo oznámkovat na stupnici deseti bodů různé obory a instituce a nejhůře v tomto hodnocení dopadly politické strany: dostaly známku 3,7, za nimi se umístily soukromé firmy se známkou 3,3, veřejný sektor se známkou 3,2, parlament se známkou 3,1 a média se známkou 3. Mnohem lépe je na tom justice a policie, ty dostaly známky 2,4 respektive 2,3.
Zcela na špici v korupci stojí jižní a severní Afrika, střední Východ: tam podplácelo v minulém roce 36 procent občanů. Ve střední Evropě, tedy i u nás, to bylo 32 procent, v Latinské Americe 23 procent, na západním Balkáně a v Turecku 19 procent. V západní Evropě a severní Americe se k podplácení přiznalo jen pět procent dotázaných.
Přes tyto celkem příznivé výsledky ve staré Evropě a v severní Americe si tam většina obyvatelstva myslí, že situace se na naší planetě v tomto směru bude nadále zhoršovat. Konkrétně v severní Americe, tedy ve Spojených státech a v Kanadě, si to myslí 67 procent dotázaných a podle těchto lidí za to může i zhoršená situace způsobená hospodářskou krizí.
Podle předsedy organizace Transparency International pana Labelle budou muset v nejbližších letech veškeré instituce s větší důsledností bojovat s korupcí, najít různá systémová protiopatření, aby k ní nedocházelo ve větší míře, protože jinak občané ztratí i zbytky důvěry v instituce, které jsou z korupce podezřelé. A protože na prvním místě jsou podezřelé i v naší civilizaci politické strany, znamenala by zvýšená nedůvěra k nim i možný kolaps současných politických systémů, což by samozřejmě mohlo vést k narůstání pravého i levého extrémismu. To je také hlavní důvod, proč komisařka Evropské unie pro vnitřní politiku paní Cecilia Malmstömová pro deník Die Welt řekla, že bude vypracován nový celoevropský koncept pro boj s korupcí, protože se jasně ukazuje, že stávající opatření jsou nedostatečná. U nás však podle stejného průzkumu 67 procent dotázaných v efektivitu protikorupčních opatření nevěří a jedenáct procent lidí v posledním roce v České republice uplácelo.
Psáno pro ČRo 6