Německo, Japonsko a atomové elektrárny
Havárie atomových elektráren v Japonsku po tamním zemětřesení vyvolaly novou debatu o využití atomové energie v Německu. I současný ministr životního prostředí Norbert Röttgen ve vládě křesťanských demokratů CDU/CSU s liberály FDP přemýšlí nahlas o možnosti vystoupit z programu výstavby atomových elektráren a zastavení těch, které jsou již v provozu.
Pro týdeník Die Zeit pan ministr řekl, že japonské elektrárny právě proto, že s možností zemětřesení se při stavbě počítalo, byly postaveny obzvlášť důkladně a přesto to nepomohlo. A hned v druhé větě dodal, cituji: "Této debatě se nemůžeme vyhnout a musíme si položit otázku, jestli bychom neměli rychleji přejít na jiné zdroje energie. Že z atomové energie chceme vystoupit je zřejmé. Teď jde jen o to jak a kdy. Atomová energie představuje již starý model, který jen dobíhá."
I paní kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že z událostí v Japonsku musí Německo vyvodit pro sebe jasné závěry a že atomovou energii vždy vnímala jen jako přechodné řešení. Ministr zahraničí Německa Quido Westerwelle zase vyzval občany, aby v blížících se zemských volbách japonské události nepolitizovali. Odborníci zřejmě budou nyní v Německu zkoumat, jestli by i tam nemohlo při nějaké katastrofě dojít k poškození chladícího zařízení v atomových elektrárnách, jako se to stalo právě v Japonsku. Bundestag, tedy německý parlament, se touto otázkou bude zabývat tento týden.
Nejsilněji se tohoto tématu, jak se dalo očekávat, chytli zelení, kteří se pokusí udělat ze vztahu k atomové energii hlavní téma blížících se zemských voleb v Bádensku-Würtenbersku, které se tam uskuteční 27. března tohoto roku. Předsedkyně zelených Claudia Rothová v rozhovoru pro německý newsmagazín Der Spiegel prohlásila, že po dramatických událostech v Japonsku nelze nikomu zakazovat, aby se téma využití atomové energie nestalo věcí politickou, když se ukazuje, že atomové elektrárny nemohou nikdy být stoprocentně bezpečné. Doslova řekla: "Je naprosto neodpovědné, když někdo říká, že v Německu jsou atomové elektrárny bezpečné. A kdo tak hovoří, provozuje cynickou a nemorální politiku."
Taková slova v Badensku-Würtenbersku už představují velké politikum, protože právě tam nynější předseda zemské vlády Stefan Mappus z CDU je tím mužem za jehož vlády byl prodloužen provoz místní atomové elektrárny a který je považován za prodlouženou ruku místní atomové lobby. Jenže s postupným odstavováním atomových elektráren váhá i současná vláda, která je zřejmě rovněž pod tlakem atomové lobby. Ta totiž do projektů investovala ve dvou etapách v sedmdesátých a osmdesátých letech miliony eur. Jak známo atomová elektrárna v Neckarwestheimu měla být odstavena již v lednu tohoto roku, ale jak spolková vláda, tak zemská vláda ve Stuttgartu chtějí, aby elektrárna byla v provozu ještě dalších osm let.
Kritici atomové energie v Německu vzpomínají na rok 1986, kdy došlo k výbuchu atomové elektrárny v Černobylu. Tenkrát jim všichni vyčítali, že něco takového se může stát jen ve zastaralých komunistických elektrárnách. Tento argument již tentokrát nelze použít, protože Japonsko tradičně používá nejšpičkovější technologie a jeho technici vynikají precizností.
Psáno pro ČRo 6
Pro týdeník Die Zeit pan ministr řekl, že japonské elektrárny právě proto, že s možností zemětřesení se při stavbě počítalo, byly postaveny obzvlášť důkladně a přesto to nepomohlo. A hned v druhé větě dodal, cituji: "Této debatě se nemůžeme vyhnout a musíme si položit otázku, jestli bychom neměli rychleji přejít na jiné zdroje energie. Že z atomové energie chceme vystoupit je zřejmé. Teď jde jen o to jak a kdy. Atomová energie představuje již starý model, který jen dobíhá."
I paní kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že z událostí v Japonsku musí Německo vyvodit pro sebe jasné závěry a že atomovou energii vždy vnímala jen jako přechodné řešení. Ministr zahraničí Německa Quido Westerwelle zase vyzval občany, aby v blížících se zemských volbách japonské události nepolitizovali. Odborníci zřejmě budou nyní v Německu zkoumat, jestli by i tam nemohlo při nějaké katastrofě dojít k poškození chladícího zařízení v atomových elektrárnách, jako se to stalo právě v Japonsku. Bundestag, tedy německý parlament, se touto otázkou bude zabývat tento týden.
Nejsilněji se tohoto tématu, jak se dalo očekávat, chytli zelení, kteří se pokusí udělat ze vztahu k atomové energii hlavní téma blížících se zemských voleb v Bádensku-Würtenbersku, které se tam uskuteční 27. března tohoto roku. Předsedkyně zelených Claudia Rothová v rozhovoru pro německý newsmagazín Der Spiegel prohlásila, že po dramatických událostech v Japonsku nelze nikomu zakazovat, aby se téma využití atomové energie nestalo věcí politickou, když se ukazuje, že atomové elektrárny nemohou nikdy být stoprocentně bezpečné. Doslova řekla: "Je naprosto neodpovědné, když někdo říká, že v Německu jsou atomové elektrárny bezpečné. A kdo tak hovoří, provozuje cynickou a nemorální politiku."
Taková slova v Badensku-Würtenbersku už představují velké politikum, protože právě tam nynější předseda zemské vlády Stefan Mappus z CDU je tím mužem za jehož vlády byl prodloužen provoz místní atomové elektrárny a který je považován za prodlouženou ruku místní atomové lobby. Jenže s postupným odstavováním atomových elektráren váhá i současná vláda, která je zřejmě rovněž pod tlakem atomové lobby. Ta totiž do projektů investovala ve dvou etapách v sedmdesátých a osmdesátých letech miliony eur. Jak známo atomová elektrárna v Neckarwestheimu měla být odstavena již v lednu tohoto roku, ale jak spolková vláda, tak zemská vláda ve Stuttgartu chtějí, aby elektrárna byla v provozu ještě dalších osm let.
Kritici atomové energie v Německu vzpomínají na rok 1986, kdy došlo k výbuchu atomové elektrárny v Černobylu. Tenkrát jim všichni vyčítali, že něco takového se může stát jen ve zastaralých komunistických elektrárnách. Tento argument již tentokrát nelze použít, protože Japonsko tradičně používá nejšpičkovější technologie a jeho technici vynikají precizností.
Psáno pro ČRo 6