Konečně se vysoké školy emancipovaly a postavily proti tomu, že ministr Dobeš by chtěl od 1. dubna 2011, když neuspěl se jmenováním Ladislava Bátory na místo náměstka, kam ho doporučil Václav Klaus, tohoto muže zaměstnat alespoň jako poradce pro ekonomiku.

A důvod je nabíledni, stačí, když si připomeneme, že pan Ladislav Bátora kandidoval v roce 2006 za Národní stranu, což je podle wikipedie česká extrémistická národně-konzervativní politická strana. Její předsedkyně Petra Edelmanová mimo jiné tvrdila, že: Cikáni jsou tuláci a jiní asociálové. V programu měla Národní strana vystěhování Romů mimo Evropu a pan Bátora osobně představil projekt s názvem Konečné řešení otázky cikánské, nápadně připomínající nacistický program holocaustu vyhlášený na Wannsee v lednu roku 1942. Rovněž na sebe pan Bátora upozornil výroky jako: Kdybych byl Rakušan nebo Francouz, volil bych Haidera nebo Le Pena, jak napsala Mladá fronta Dnes, v níž jsme mohli i číst jeho věty o tom, že nikdo neprokázal škodlivost kouření a že teroristické útoky z 11. září 2001 mají možná na svědomí tajné služby USA. To byl taky zřejmě důvod, proč se proti jmenování pana Bátory za náměstka důrazně postavil i premiér Petr Nečas.

Překvapivé je na tomto protestu to, že je to poprvé po dvaceti letech, kdy vysoké školy se odvážily vstoupit do veřejné debaty, v níž z úst politika zaznívají nehoráznosti. A pan Bátora se celý život snažil o politickou kariéru, začínal v Československé straně socialistické, po roce 1989 byl nejprve v Občanské demokratické alianci, potom vstoupil do Národní strany a loni kandidoval do Senátu za euroskeptické strany Svobodní a Suverenita. Doposud skoro vždy vysoké školy mlčely.

Ve staré Evropě si právě díky mnohem větší angažovanosti vysokých škol, církví a občanských sdružení politici takové nehoráznosti, jako slyšíme u nás, nemohou dovolit veřejně vyslovovat, protože je zmíněné instituce znectí. Bylo by na čase, aby se vysoké školy začaly konečně vyjadřovat ke všem nehorázným výrokům politiků, tím by totiž pomohly k rychlejší kultivaci debat ve veřejném prostoru: bláboly by vytěsnily do hostinců čtvrté cenové skupiny.

Proti jmenování pana Bátory se postavila pražská filozofická fakulta Karlovy univerzity. Mluvčí rektora Jitka Vanýsková řekla: "Rektor Karel Rais se plně ztotožňuje s názory Vědecké rady Filozofické fakulty UK. Považuje za absurdní, že by... musel jednat na ministerstvu s pracovníky, kteří prezentují xenofobní názory." Podobně se vyjádřilo kolegium děkana Masarykovy univerzity v Brně. Později se k Bátorovi vyjádřila odmítavě i Studentská komora Rady vysokých škol.

Pana Bátory se v médiích zastal jen Michal Semín, ředitel Institutu svatého Josefa v článku Duch politických čistek, který byl otištěn v Lidových novinách. Tento autor se kdysi rozešel s profesorem Tomášem Halíkem a jeho řád představuje dnes ultrapravicový směr v katolické církvi, vykazuje známky xenofobie, antisemitismu a v liturgii jde i před Francouzskou revoluci. Proto jsou zřejmě názory pana Bátory tomuto autorovi blízké, stejně jako jsou blízké jednomu z nejbližších spolupracovníků prezidenta Petru Hájkovi, který před nedávnem v Mladé frontě Dnes tvrdil, že nemáme brát svobodu slova neonacistům.

Oběma pánům ale nedošlo, že podpora a propagace hnutí směřující k potlačení práv a svobod Romů či antisemitismus je trestným činem. Těžko se sice prokazuje, ale rozhodně lidé už jen s takovýmito sklony by neměli pracovat na ministerstvu školství.

Psáno pro ČRo 6