První kauza se týká Běloruska a Andrzeje Poczobuta, osmatřicetiletého zpravodaje polských novin Gazeta Wyborcza, kterého v Minsku poslal soud 5. července 2011 za kritické články o tamější diktatuře na tři roky do vězení s podmíněným dvouletým odkladem. Důvod: urážka prezidenta Lukašenka. Tento novinář psal o tom, že Alexandr Lukašenko „utahuje šrouby“ a že „jeho režim je nereformovatelný“. Za tato slova mu byla odebrána novinářská akreditace, následovala vazba a žaloba.

„Hlavním cílem režimu bylo, abych se zřekl toho, v co věřím,“ řekl po odchodu ze soudní budovy novinář Poczobut. „Ale s hodnotami, ve které se věří, se neobchoduje,“ dodal. O Bělorusku hodlá psát i nadále kriticky.

Za kolegu Poczobuta se postavila organizace Amnesty International, která ho nazvala „vězněm svědomí“. Před běloruskou ambasádou ve Varšavě se konala demonstrace a svůj protest oficiálně podalo také polské ministerstvo zahraničí.

Podle zpravodaje České televize ve Varšavě Miroslava Karase, se kterým jsem se spojil, šlo o soud, který se jako obvykle v Minsku konal za zavřenými dveřmi. Tlak na Lukašenkův režim byl enormní, neprotestovalo se jen v Polsku, kde noviny denně o události informovaly: na prvních stránkách přinášely Poczobutovu fotografii se zalepenými ústy. O Adrzeji Poczobutovi dokonce hovořil i americký prezident Barack Obama.

Druhá kauza se týká Británie a odposlechů. Ukázalo se, že bulvární novináři z týdeníku News of the World, jak se jmenuje nedělní vydání bulváru Sun, odposlouchávali v posledních letech asi tři tisíce mobilů, královskou rodinou počínaje až po celebrity. Redakce, kterou vlastní mediální magnát Rupert Murdoch, přiznala, že uplácela policisty. Včera vyšel po 168 letech tento bulvár kvůli skandálu naposled.

Do vazby byl v pátek vzat i bývalý šéfredaktor a mediální poradce konzervativního premiéra Davida Camerona Andy Coulson, zatčeno však může být více lidí.

Odpor, který to vyvolalo, je rovněž enormní: nejenže bylo slyšet výzvy k bojkotu listu, a to i od válečných veteránů, ale osmadvacet velkých firem v tomto listě odmítlo inzerovat. Jde mj. o automobilky Ford a Mitsubishi, cestovku Virgin Holidays, obchody Mark and Spencer a Coca-Colu. Murdoch každý týden jen z tohoto listu na inzerci inkasoval 660 tisíc liber. Celkový roční obrat jeho firem činil loni 32,7 miliardy dolarů. Zastavení listu může být spekulativní: analytici v Británii se domnívají, že Murdoch tak činí buď proto, že začne vycházet nový titul Sunday Sun, nebo že tímto krokem se chce dostat na zákonem požadovanou hranici podílu na trhu, aby mohl hladce převzít televizi BSkyB. Zatím ovládá sedmatřicet procent trhu ve Velké Británii.

Je také možné, že svými kroky řeší vnitřní krizi podniku: stejně prý chtěl propouštět. Nedělník zaměstnával 200 lidí. Pokud televizi nakonec převezme, na všem hodně vydělá.

Za zmínku stojí, že podle Vojtěcha Razimy ze společnosti Acta non verba podniká RupertMurdoch i v České republice: jeho News Outdoor Group je téměř monopolním provozovatelem billboardů u dálnic. Přestože ministerstvo dopravy i Ředitelství silnic a dálnic mluví již nejméně tři roky o tom, že s touto společností rozvážou smlouvu, dosud se tak nestalo. Murdochova společnost totiž inkasuje z jednoho billboardu 220 tisíc korun a stát jen 20 tisíc a naše strana se ve smlouvě zavázala, že nepřipustí konkurenci.

Pokud se zeptáme, co oba muže spojuje, odpověď zní: První kauza předvádí, že v Evropě není diktátorům konec a Lukašenko svými postoji povzbuzuje ty, kteří by rádi vládli podobně.

A druhá kauza zase ukazuje, že nebezpečně rychle pokračuje koncentrace médií. Jde vlastně jen o jiný druh koncentrace moci. Demokracie naopak bazíruje na dělbě moci.

Psáno pro MF Dnes

P.S. Místo, aby česká strana se snažila podivným aktivitám Ruperta Murdocha v České republice po zveřejnění jeho praktik zabránit, jednáme opačně. Podle společnosti Acta non verba z 12.července 2011 je v parlamentu novela zákona o pozemních komunikacích, která - pokud bude přijata - budou všechny stávající billboardy, přes několikaleté snahy je odstranit, ještě dalších deset let za podmínek, které jsou pro náš stát zcela nevýhodné a zřejmě i protiprávní.